Švýcarsko nedělá proti globálnímu oteplování dost, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Skupina Švýcarek si stěžovala, že jejich vláda vyvíjí „žalostně nedostatečné“ úsilí v boji proti globálnímu oteplování, což je údajně během vln veder ohrožuje na životě a porušuje také jejich práva na rodinný a soukromý život. Žalující chtějí přinutit vládu v Bernu, aby oproti plánům mnohem rychleji snižovala emise oxidu uhličitého.

Agentura DPA napsala, že úterní rozsudek by mohl vytvořit precedens pro další klimatické žaloby, nejen u štrasburského soudu, ale také před národními soudy. V to doufá i právnička žen, kterým se přezdívá „klimatické důchodkyně“, Cordelia Bährová. „Význam tohoto rozhodnutí nelze přecenit. Bude mít velký význam pro další žaloby na ochranu klimatu proti státům a společnostem po celém světě a zvýší jejich šance na úspěch,“ věří právnička. Podle DPA je rozsudek jako takový sice závazný jen pro Švýcarsko, ale je důležitým signálem.

„Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ konstatovala předsedkyně soudu Síofra O'Learyová. „Dotyčný stát předtím nedodržel své minulé cíle ohledně snižování emisí skleníkových plynů, když nekonal ve správnou dobu a vhodným a odpovídajícím způsobem,“ dodala soudkyně.

„Stále tomu nemůžeme uvěřit. Pořád se ptáme našich právníků: ‚Je to pravda?‘ A oni nám říkají, že to je maximum toho, čeho jsme mohly dosáhnout. Největší možné vítězství,“ cituje agentura Reuters Rosemarii Wydlerovou-Waltiovou, jednu z lídryň žalujícího spolku s více než dvěma a půl tisíci členy s věkovým průměrem 73 let.

Švýcarsko verdikt prostuduje a zareaguje

Švýcarské ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že rozhodnutí štrasburského soudu vzalo na vědomí a ve spolupráci s dotyčnými úřady rozsáhlý rozsudek prostuduje a zjistí, jaká opatření musí země v budoucnu přijmout.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová v den rozsudku řekla, že verdikt nemůže podrobně komentovat, dokud si ho nepřečte. Pro Švýcarsko však podle ní jsou udržitelnost, biodiverzita a bezemisní ekonomika velmi důležité. Země na nich bude nadále pracovat a rozsudek to nezmění, ujistila Amherdová.

Naopak nejsilnější politická strana alpské země – nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) – v reakci rozsudek označila za „nepřijatelný“ a „skandální“ a vyzvala, aby Švýcarsko vystoupilo z Rady Evropy. Právě parlamentní shromáždění Rady Evropy soudce Evropského soudu pro lidská práva volí.

Další žaloby

Soud ve stejný den naopak zamítl jako nepřípustnou žalobu šesti portugalských studentů proti dvaatřiceti evropským státům, které podle nich neplní své klimatické závazky. Podle žalujících země selhávají ve snaze odvrátit katastrofální klimatickou změnu, která ohrožuje jejich právo na život a zdravé životní prostředí. Žalovanými zeměmi bylo všech 27 členských zemí EU, tedy i Česko, a rovněž Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Rusko a Turecko. Podle DPA šlo o první žalobu týkající se klimatické změny u štrasburského soudu a zároveň první proti tolika státům najednou.

Mladí Portugalci se na soud obrátili v roce 2020. Prvotní motivací pro podání stížnosti pro ně byly mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes dvě stě kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí.

Podle žalujících země nepřijaly odpovídající opatření, aby zabránily nárůstů průměrné globální teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou, jak se zavázaly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Soud v úterý zamítl také žalobu bývalého starosty severofrancouzské obce Grande-Synthe Damiena Caremeho na francouzský stát, který podle něj odmítá ambicióznější klimatická opatření, čímž vystavuje jeho město na pobřeží Severního moře hrozbě potopení.

Podle agentury DPA do Štrasburku k vyhlášení rozsudků přicestovaly stovky lidí včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové. „Po celém světě stále více lidí žaluje své vlády, aby je pohnali k odpovědnosti za jejich činy. Za žádných okolností nesmíme ustoupit, musíme bojovat ještě více, protože toto je jen začátek,“ citovala Thunbergovou AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...