Tchajwanci se připravují na možnou blokádu ostrova Čínou, zájem o kurzy civilní obrany roste

Nahrávám video

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

Tchajwanci se i proto připravují na invazi, i když doufají, že k ní nikdy nedojde. Kvůli sílící hrozbě přibývá mimo jiné kurzů civilní obrany. A zájem roste. „Musíme být v kondici a vědět, jak používat zbraně, kdyby vypukla válka,“ řekla České televizi Čchou, účastnice jednoho z kurzů.

„Dříve jsem si myslel, že napětí není až tak hrozné. Ale teď už vztahy s Čínou opravdu nejsou dobré,“ doplnil ji kolega Sü.

„Hrozí opakování historie z vietnamské války“

Tchaj-wan od letošního roku prodloužil povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na jeden rok. Podle odborníků však ani tento krok nestačí. Analytici upozorňují, že je potřeba změnit mentální nastavení obyvatel, jejichž ochota bojovat v případě nutnosti není vysoká.

„Potřebujeme silnou morálku a odhodlání k sebeobraně. Jinak hrozí opakování historie z vietnamské války, kdy Jih i přes velkou pomoc USA prohrál, protože lidem chybělo odhodlání bojovat,“ připomněl Lin Jing-jü, bezpečnostní analytik z Tamkang University v Tchaj-peji.

Bývalý příslušník speciálních jednotek Enoch Wu věří, že nejlepším způsobem, jak odvrátit válku, je dát najevo odhodlání k odporu a spojit vojenskou i civilní připravenost. Jeho organizace učí, jak se chovat v případě mimořádných událostí včetně přírodních katastrof.

„Chápeme, že potřebujeme nacvičit mobilizaci. A budeme muset udělat ještě víc než Ukrajinci. Odhodlání Ukrajiny nás inspiruje a víme, že budeme muset předvést totéž, ba i víc, abychom se naučili chránit domov,“ zdůraznil Wu.

Pro mnoho lidí na Tchaj-wanu bylo pomyslným budíčkem omezování svobod v Hongkongu. Většina obyvatel ale věří, že k ozbrojenému konfliktu nikdy nedojde. Pokus o izolaci nebo blokádu ostrova nicméně považují za pravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...