Tchajwanský prezident Laj Čching-te se ujal úřadu

Laj je od loňského ledna šéfem vládní Demokratické pokrokové strany (DPP) a od května 2020 až dosud zastával funkci viceprezidenta Tchaj-wanu. V letech 2017 až 2019 byl tchajwanským premiérem.

Laj ve svém inauguračním projevu vyzval Čínu, aby přestala politicky a vojensky zastrašovat Tchaj-wan a místo toho se podílela na spolupráci, míru a stabilitě v regionu. „Chci také poděkovat svým spoluobčanům, že odmítli nechat se ovlivnit vnějšími silami a že jasně bránili demokracii,“ řekl nový prezident.

Peking v reakci na inauguraci zdůraznil, že ostrov je součástí Číny a žádná vláda na Tchaj-wanu nemůže tuto skutečnost změnit. „Ať se bude vnitropolitická situace na Tchaj-wanu vyvíjet jakkoli, nezmění to fakt, že obě strany (Tchajwanského) průlivu patří jedné a téže Číně,“ uvedl na tiskové konferenci mluvčí diplomacie komunistické země Wang Wen-pin.

Podle čínského ministerstva zahraničí je tchajwanská nezávislost slepou uličkou. „Odtržení (Tchaj-wanu) od Číny je předem odsouzeno k neúspěchu,“ uvedlo ministerstvo po inauguraci Laje. Peking následně uvalil kvůli prodeji zbraní Tchaj-peji symbolické sankce na tři americké firmy.

Pondělní inaugurační ceremonie se účastní představitelé dvanácti států, které oficiálně uznávají Tchaj-wan, a také politici z USA či Evropy. Novému prezidentovi poblahopřál americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Tématem zůstává (ne)závislost na ČLR

Laj po svém zvolení v prvním projevu uvedl, že bude bránit Tchaj-wan před „pokračujícími hrozbami a zastrašováním ze strany Číny“. Slíbil rovněž, že jeho snahou bude zejména udržet mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. Jeho vláda se ale bude snažit „nahradit konfrontaci dialogem“, řekl. Laj také zdůrazňuje, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodnout jen jeho obyvatelé. Sám říká, že neusiluje o nezávislost ostrova, ale je také proti sjednocení s Čínou.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany. Vládnoucí DPP je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.

„Nový prezident stejně jako jeho předchůdkyně říká, že Tchaj-wan nepotřebuje vyhlašovat nezávislost ani o ní pořádat referendum, protože už de facto státem je. Má funkční politický systém, ústavu, zákony a armádu – tedy všechny atributy státu. Už jenom musí počkat, až to svět uzná,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová ve vysílání ČT24.

Čínská lidová republika Tchaj-pej velmi usilovně izoluje. „Zemí, které ostrov uznávají, ubývá. V současnosti má oficiální diplomatické vztahy pouze se dvanácti státy,“ informovala Šámalová s tím, že v Evropě je to pouze Vatikán. Drtivá většina světa se řídí politikou jedné Číny. „Pochopitelně ČLR je ve výhodě, má mnohonásobně větší armádu, ekonomiku i samotnou rozlohu. Tchaj-wan se proto usilovně snaží udržovat styky s dalšími státy,“ dodala zpravodajka.

Doplnila, že Tchaj-wan umí velmi dobře využívat soft-power, tedy měkkou sílu. To v praxi znamená navazování kontaktů v jiných společenských záležitostech. Jako příklad zmínila fakt, že ostrov jako první v Asii uzákonil sňatky homosexuálů. A to i přes to, že ani domácí mínění tomu nebylo jednoznačně nakloněno. Takové kroky pomáhají suverénní vládě získávat sympatie a podporu ve světě.

Tchajwanská domácí politika

Analytici připomínají, že Tchajwance víc než geopolitika zajímají domácí problémy, které stály Lajovu stranu hlasy mladých voličů. „Lidé jsou stále nespokojeni. Mnoho problémů se týká rostoucích cen bydlení, stagnujících mezd,“ upozornil Čchen Fang-jü, politolog působící na Soochow University.

S rozbouřeným parlamentem, kde má většinu opozice, nebude prezident vládnout snadno. Už nyní s poslanci zápasí kvůli reformě sněmovny, dodala Šámalová.