Tokajev ohlásil stahování spojeneckých vojáků. Kritizoval Nazarbajeva a slíbil růst příjmů

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

„Hlavní mise mírových sil ODKB byla úspěšně dokončena,“ sdělil Tokajev parlamentu ve videokonferenčním hovoru. Vojenská aliance šesti bývalých sovětských států vyslala jednotky do středoasijské země na žádost prezidenta Tokajeva minulý týden, kdy Kazachstán zachvátily nejhorší nepokoje od získání nezávislosti před třemi desítkami let.

Vyslání více než dvou tisíc vojáků zejména z Ruska v rámci mise ODKB kritizovaly mimo jiné Spojené státy.

Novým premiérem země se stal devětačtyřicetiletý Alichan Smajlov. Ten dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident Tokajev 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí. V nové vládě si své posty zachovali mimo jiné ministři zahraničí, vnitra nebo obrany. Změnil se ale například šéf resortu energetiky. Nový kabinet se poprvé sejde ve středu.

Premiér Smajlov v telefonickém rozhovoru předsedu ruské vlády Michaila Mišustina ujistil, že kazachstánská vláda se i nadále bude „pevně držet kurzu prohlubování strategického partnerství s Ruskou federací“, uvedla agentura TASS.

Tokajev slíbil lidem vyšší příjmy a zkritizoval svého mocného předchůdce

Vůdce středoasijské země Tokajev dále hovořil o iniciativách, které mají zmenšit rozdíly v bohatství mezi obyvateli, zvýšit daně v těžebním sektoru a odstranit nesrovnalosti ve státních zakázkách.

Slíbil rovněž předložit balíček politických reforem, informuje TASS. Kromě toho oznámil pětileté moratorium na zvyšování platů například poslanců a členů vlády, poznamenal server Kommersant. Do dvou měsíců má naopak vzniknout program na zvýšení příjmů obyvatel.

Svého mentora a mocného předchůdce v prezidentském úřadu Nursultana Nazarbajeva pak Tokajev obvinil z toho, že podporoval skupinu bohatých firem a lidí, která ovládá zemi. Agentura AFP připomněla, že příbuzní bývalého vůdce zastávají klíčové pozice a kontrolují velkou část ekonomiky. Nastal čas systematicky a pravidelně pomáhat národu, nechal se slyšet současný šéf státu. Podle Kommersantu má vzniknout veřejný fond na řešení sociálních problémů.

Někteří analytici naznačili, že významnou roli při nepokojích mohly sehrát boje mezi bohatou elitou země, poznamenal agentura Reuters. Tokajev už minulý týden odvolal Nazarbajeva z pozice šéfa mocné bezpečnostní rady státu, díky níž si exprezident podle agentury Reuters zachoval velkou moc, ačkoliv prezidentský úřad opustil v roce 2019. Funkci poté převzal právě Nazarbajevův dosavadní spolupracovník Tokajev.

Jednotky ODKB byly nejprve rozmístěny v metropoli Nur-Sultanu, což vyvolalo spekulace, že jejich misí byla ochrana vlády a Tokajeva v době, kdy prezident nemohl plně věřit vlastním bezpečnostním silám, píše Reuters. Hlava státu už dříve odvolala šéfa kontrarozvědky KNB Karima Masimova, kterého následně policie zatkla kvůli podezření z velezrady.

Nově Tokajev obvinil KNB z toho, že přehlédla hrozbu a při nepokojích řádně nezakročila. „V některých městech šéfové oddělení KNB opustili (budovy), zanechali za sebou střelné zbraně a tajné dokumenty, ačkoliv měli dostatečný bojový arzenál,“ prohlásil.

Po nepokojích zbylo poničené město
Zdroj: ČTK/AP/Vasily Krestyaninov

Policie hlásí tisíce zadržených

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, pak policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Zadrženým policisté zabavili 31 střelných zbraní.

Vojenské velitelství města rovněž ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.

Kazachstán na počátku ledna zažil nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení pohonných hmot, demonstranti ale podle úřadů zaútočili i na vládní budovy v několika městech.

Tokajev: Pořádek byl obnoven

Tokajev v pondělí uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označil za teroristy a bandity, mezi útočníky byli podle něj bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. Do střetů v Kazachstánu byli podle šéfa státu přímo zapojeni teroristé. Vyzdvihl přitom, že situaci se podařilo zklidnit díky silám ODKB.

Tokajev v pondělí odpoledne v rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že nepokoje byly „dobře připravený“ akt agrese. Cílem útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. „Proto byla v zemi zahájena protiteroristická operace,“ zdůvodnil Tokajev tvrdý zásah proti účastníkům nepokojů.

Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo 1300 podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Prezident zopakoval, že během protestů přišlo o život šestnáct příslušníků bezpečnostních sil. Počet obětí mezi civilisty se podle něj upřesňuje. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí, policie ani ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj zatím nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...