Tresty za vyhledávání „extremistického obsahu“ v Rusku pobuřují i některé propagandisty

Nahrávám video

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Poslanci Státní dumy přijali zákon, na základě kterého bude možné udělovat pokuty za „vyhledávání zjevně extremistických materiálů a získávání přístupu k nim“, informoval server Meduza. Ruským občanům hrozí finanční trest ve výši od tří do pěti tisíc rublů (osm set až třináct set korun).

Pokuty mají být udělovány také za šíření reklamy na VPN služby – konkrétně jde o padesát až osmdesát tisíc rublů (13 300 až 21 300 korun). Úředníci pak za stejný „prohřešek“ mohou zaplatit až 150 tisíc (čtyřicet tisíc korun), právnické osoby i pět set tisíc rublů (134 tisíc korun). Skrze VPN lze na internetu obcházet lokální restrikce či cenzuru.

Cokoliv ukrajinského

Za „extremistický obsah“ je v současné době označováno asi šest tisíc článků, filmů a knih, připomíná server Current Time (CT). Na seznamu je například Mein Kampf či knihy Josepha Goebbelse, stejný list však obsahuje třeba i text písně Last Call od americké skupiny Oxymorrons, dodává CT.

„Jedná se o informace týkající se terorismu, propagace některých režimů či ideologií, jako je nacismus a fašismus. Dnešní Rusko nazývá celý ukrajinský politický systém fašistickým, nacistickým. To znamená, že v podstatě cokoliv, co by se mohlo týkat Ukrajiny a zpřístupňování ukrajinského pohledu na věc, by mohlo být vnímáno jako extremistické. Myslím si, že zákon míří tímto směrem,“ poznamenal předseda organizací Gulag.cz a Memorial Štěpán Černoušek.

Předloha také navrhuje pokutovat materiály s výzvami k provádění nebo ospravedlňování „extremistických aktivit“. Jednotný seznam takových stránek či materiálů však neexistuje, zmiňují podle CT lidskoprávní aktivisté z ruské neziskové organizace OVD-Info.

„Extremistickou“ nálepku si v minulosti vysloužil například Fond boje s korupcí založený opozičním politikem Alexejem Navalným, hnutí LGBT i všechny služby amerického technologického gigantu Meta. Jeho komunikační platforma WhatsApp by se podle některých poslanců Státní dumy dokonce měla připravit na odchod z ruského trhu.

„Rozumíme tomu, v jaké době žijeme. Probíhá válka. A v čase války je nutné přijímat opatření, která nás nějak ohraničují,“ prohlásil poslanec Dumy Valerij Gartung.

Podle ruských expertů na informační technologie oslovených agenturou Reuters je ale málo pravděpodobné, že by se aparát ovládaný ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec vydal cestou plošných zákazů jednotlivých aplikací. Spíše se bude dál snažit dostat pod kontrolu jejich provoz a obsah.

Urychlené schvalování

Pozměňovací návrhy byly předloženy dva dny před projednáváním. Právníci ruského projektu Síťové svobody upozorňují, že byly přidány k jinému návrhu zákona. Podle nich se tak nestalo poprvé.

Taktika tajného využívání dříve předložených a projednávaných zákonů dle CT umožňuje urychlit proces přijímání tím, že přechází rovnou do druhého a třetího čtení „doslova za jeden den“.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ještě před závěrečným schvalováním prohlásil, že s návrhem zákona není obeznámen a žádá poslance Státní dumy, aby iniciativu vysvětlili.

Telegramový kanál Faridaily politických novinářů Faridy Rustamové a Maxima Tovkajla přitom dle CT poznamenává, že pozměňovací návrhy přišly přímo z Putinovy administrativy a doufalo se, že budou přijaty bez větší pozornosti veřejnosti.

„Podle všeho se plánovalo všechny ‚vystrašit‘ až po přijetí zákona, kdy už nebude možné nic změnit. Jedním z důvodů, proč úředníci a poslanci tak rádi předkládají pozměňovací návrhy až ve druhém čtení, je to, že to pomáhá snížit reakci veřejnosti,“ píše podle CT Faridaily.

Kritika od kremelských podporovatelů

Pozměňovací návrhy podpořilo 306 poslanců, 67 se vyslovilo proti a 22 se zdrželo. I když zákon prošel pohodlnou většinou, jeho schvalování předcházela kritika. A to také od lidí, kteří většinou rozhodnutí Kremlu podporují – jsou mezi nimi například propagandistka ruského režimu a redaktorka televizní stanice Russia Today Margarita Simonjanová či šéfka Ligy bezpečného internetu, organizace známé udáváním, Jekatěrina Mizulinová.

„Pokud je zakázáno sledovat extremismus, díky Bohu. Získáme tak příležitost a čas na naši oblíbenou činnost – výuku bezpečného internetu. Ale to se nás netýká. Nový zákon může mnoha Rusům způsobit problémy, které nečekali. Já ta rizika vidím. Nebojím se o tom mluvit přímo. Ať se to někomu líbí, nebo ne,“ napsala Mizulinová na síti Telegram.

„Vypadá to, že Liga bezpečného internetu podle nového zákona nebude moci předávat ministerstvu vnitra údaje o extremistických komunitách,“ dodala Mizulinová.

Proti jsou i desítky poslanců

„Přináší to skutečné problémy pro desítky milionů lidí. No tak, zakažme WhatsApp, zakažme Wikipedii, zakažme vyhledávání některých slov na internetu. To je Orwell,“ řekl ruský opoziční politik a žadatel o prezidentskou kandidaturu Boris Naděždin.

Proti novému zákonu vystoupilo také šedesát ruských poslanců. „Lidé jsou proti. V této podobě zákon není potřeba. (...) Co brání podvodníkovi, aby poslal odkaz důchodci, kterého přesměruje na extremistickou stránku? Nic. To nejen porušuje základní svobodu lidí, ale také otevírá nový prostor pro podvody. V podstatě je navrhováno trestat lidi za to, že je oklamali podvodníci,“ prohlásil dle Meduzy Vladislav Davankov ze strany Noví lidé.

Naopak otevřenou podporu návrhu zákona vyjádřila krasobruslařka Kamila Valijevová, která na svých sociálních sítích aktivně politiku Kremlu podporuje. Zákon přirovnala k pravidlům silničního provozu a tvrdí, že zákon je přijímán „pro bezpečnost“ Rusů.

Boris Naděždin při protestní akci proti novému zákonu poblíž Státní dumy
Zdroj: Reuters/Yulia Morozova

Libovolný výklad

Odborníci oslovení BBC a dalšími médii poukazují na to, že formulace pozměňovacích návrhů ponechávají prostor pro libovolný výklad a zneužití a výrazně zpřísňují právní předpisy upravující přístup občanů k informacím.

„Tento zákon je dalším kamínkem v mozaice budování systému masového sledování a kontroly, který se již nezaměřuje na šíření, ale na zacházení s informacemi. Je to zákaz publikovat, ale také hledat, číst a přemýšlet,“ konstatuje právník Sergej Markov.

Current Time píše, že právníci se shodují, že změny vytvářejí také nejistotu ohledně toho, jak budou tyto „přestupky“ odhalovány. Není jasné, zda například policisté budou zastavovat lidi přímo na ulicích, aby kontrolovali jejich smartphony (podobné kontroly se provádějí například v Bělorusku), nebo zda budou sledovat uživatele prostřednictvím telekomunikačních operátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...