Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

„Toto řešení, pokud bude naplněno, bude skvělé pro Spojené státy americké i pro všechny země NATO. Na základě této dohody nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ uvedl americký prezident, aniž by nejprve upřesnil, co má být součástí chystané dohody.

Server Axios označuje Rutteho prohlášení za překvapivé a s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody, jejíž přesné podrobnosti zatím nejsou známé, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem. Axios uvádí, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán zahrnuje aktualizaci dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat „obranné oblasti“, pokud by to NATO považovalo za nutné, cituje server své zdroje. Návrh podle něj dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Trump poté ale pro CNBC řekl, že dohoda o Grónsku má mít „věčné trvání“ a její součástí bude přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Další jednání za americkou stranu povedou viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, uvedl rovněž šéf Bílého domu.

„Vyjednávání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou pokračovat s cílem zajistit, že se Rusko a Čína nikdy v Grónsku neuchytí – ekonomicky nebo vojensky,“ poznamenal k plánům mluvčí NATO. Šéf Aliance uvedl, že středeční setkání bylo dobré. „Čeká nás ale ještě hodně práce,“ sdělil Rutte agentuře AFP.

Později ve vysílání stanice Fox News Rutte uvedl, že při jednání o rámci dohody o Grónsku a celé arktické oblasti se spolu s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda ostrov nadále zůstane pod dánskou svrchovaností. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ dodal.

Nahrávám video

Švédsko a Dánsko rozhodnutí Trumpa vítají

„Je dobře, že Trump nyní ustoupil od uvalení cel na ty z nás, kteří podporovali Dánsko a Grónsko,“ reagovala na nejnovější vývoj na síti X švédská ministryně zahraničí Malmerová Stenergardová. „Požadavky na posunutí hranic se setkaly s oprávněnou kritikou. Proto jsme také opakovaně zdůrazňovali, že se nenecháme vydírat. Zdá se, že naše spolupráce se spojenci měla dopad,“ dodala.

„Den končí lépe, než začal,“ komentoval Trumpovo vyjádření dánský ministr zahraničí. „Pokud to, co se dnes (ve středu) děje, znamená, že se můžeme vrátit k normálnějším komunikačním kanálům, než je Truth Social, tak je to dobré. Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který respektuje obyvatele Grónska,“ sdělil večer podle agentury Reuters Rasmussen, který nedávno o Grónsku jednal ve Washingtonu.

Také odstupující nizozemský premiér Dick Schoof uvítal Trumpovo rozhodnutí nezavést dodatečná cla. „Je pozitivní, že jsme nyní na cestě k uklidnění situace,“ uvedl na X. Podle něj je zásadní, aby Spojené státy, Kanada a Evropa pokračovaly ve spolupráci v NATO s cílem posílit bezpečnost v arktické oblasti a čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Naopak německý ministr financí Lars Klingbeil na fóru v Davosu varoval před přehnaným optimismem. „Je dobře, že vedou dialog, ale musíme ještě chvíli počkat a nedělat si příliš brzy naděje,“ sdělil německé televizi ZDF.

Lídři států EU se navzdory tomu, že Trump ustoupil od uvalení cel na některé země kvůli Grónsku, ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu EU, potvrdil ve středu večer mluvčí Evropské rady.

Trump dával opakovaně najevo, že Spojené státy chtějí ke svému území připojit největší světový ostrov, který je autonomní součástí Dánského království. Až do středy přitom odmítal vyloučit použití armády.

Nahrávám video

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla soudí, že Evropa se nachází v lepší situaci, než byla před jednáním Rutteho s Trumpem. „Jednoznačně si evropští lídři museli oddechnout, že celní válka minimálně v tuto chvíli nenastane.“ Dodal však, že na druhou stranu „nemáme konkrétní kontury této dohody, od kdy by měla platit a s jakými garancemi.“

K projevu Trumpa v Davosu politolog řekl, že většina byla určena spíše pro jeho podporovatele než pro účastníky zasedání. „Velmi podobný projevům, které pronáší na volebních setkáních uvnitř USA.“ Tedy například o volbách v roce 2020 či o vývoji americké ekonomiky. Zmínil, že Evropa má stále větší zájem na silném NATO než USA, protože Trump Alianci rétoricky podkopává. „Ale nakopl evropské členy k tomu, aby zvýšili své výdaje na obranu.“ 

Nahrávám video

Washington hovořil i o tom, že by mohl Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny, koupit. Trump v Davosu prohlásil, že si dokáže představit cenu, která by mohla být rozumná.

Připojení Grónska k USA dlouhodobě odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé a také Dánsko a další evropské země. Trump jim právě kvůli tomuto postoji hrozil dalšími cly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...