Teherán v odvetě za útok USA na ostrov Charg udeřil v Emirátech

Podle íránské tiskové agentury Fars nebyla při útoku ropná infrastruktura na ostrově Charg nijak poškozena. Údery nicméně zasáhly protivzdušnou obranu, námořní základnu, hangár pro helikoptéry a kontrolní věž letiště. Podle agentury bylo na ostrově o rozloze dvacet kilometrů čtverečních zaznamenáno nejméně patnáct explozí.

„Rozhodl jsem se nezničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově. Pokud by však Írán nebo kdokoli jiný podnikal jakékoliv kroky, které by narušily volný a bezpečný průchod lodí Hormuzským průlivem, okamžitě toto rozhodnutí přehodnotím,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Prozatímní zdrženlivost Spojených států vysvětluje bezpečnostní expert Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha tím, že úder na ropnou infrastrukturu by velmi poškodil už tak napjaté globální ropné toky. Druhým důvodem bude podle něj to, že v takovém případě by při případné změně režimu v Teheránu nemohl íránský stát fungovat bez příjmů z ropy.

Řada zemí podle Trumpa vyšle ve spolupráci s USA do Hormuzského průlivu válečné lodě, konkrétní stát ale nezmínil. Dopravu v oblasti ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Plán USA doprovázet lodě průlivem je nicméně „drahá, nákladná, ale i nebezpečná taktika“, řekl ČT24 bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Íránská odveta

Íránské ozbrojené síly v reakci na Trumpova slova uvedly, že jakýkoliv útok na íránskou energetickou infrastrukturu povede k útokům na infrastrukturu ropných společností, které v regionu spolupracují se Spojenými státy. Revoluční gardy prohlásily, že místa ve Spojených arabských emirátech spojená se zájmy USA, včetně přístavů a vojenských základen, jsou nyní legitimními cíli.

Po dopadu trosek sestřeleného íránského dronu v sobotu vypukl v přístavu Fudžajra v Emirátech požár. Při útoku nebyl nikdo zraněn, nicméně provoz některých zařízení byl pozastaven. V přístavu se nachází strategický terminál pro vývoz ropy, zároveň jsou tam zařízení pro doplňování paliva pro velká plavidla.

Írán také uvedl, že plánuje útočit střelami, které jsou ničivější a přesnější, uvedl podle agentury Reuters mluvčí tamního ministerstva obrany.

„Je to rétorická proklamace. Omezenými kapacitami Írán disponuje, ale jsem skeptický k tomu, že by měl velké množství balistických raket,“ uvedl Bříza. Teherán má nicméně má k dispozici desítky tisíc dronů, včetně modernizovaných bezpilotních strojů, upozornil expert.

Poškození amerických letounů

Íránská střela zasáhla základnu prince Sultána v Saúdské Arábii, kde poškodila pětici amerických tankovacích letounů, napsal s odkazem na dva americké činitele deník The Wall Street Journal. Trump označil zprávu za zavádějící a napsal, že žádné tankovací letadlo nebylo zasaženo ani zničeno, ačkoli přiznal poškození pěti strojů, z nichž jeden je dočasně neschopný letu.

Agentury také v sobotu informovaly, že americké velvyslanectví v iráckém hlavním městě Bagdádu bylo zasaženo raketovým útokem. Některé však podle BBC píší o dronovém úderu. Rozsah škod a počet případných obětí nejsou známy, ani komu je zásah připisován.

Při íránském útoku balistickými střelami na Izrael byli v letovisku Ejlat zraněni dva lidé včetně dítěte, uvedl server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelské zdravotníky. Cílem úderu byl podle webu také Jeruzalém, odkud zatím nejsou informace o zraněných nebo škodách.

Americká armáda nově poslala na Blízký východ na obranu před íránskými údery deset tisíc bezpilotních stíhačů dronů, řekl agentuře Bloomberg náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll. Stroje, které se osvědčily na Ukrajině v ochraně před ruskými útoky, mají americkým silám v nynější válce proti Íránu pomoci najít levnější způsob ničení íránských dronů, než jsou drahé rakety v systémech protivzdušné obrany Patriot či THAAD.

Trump prohlásil, že Írán není schopen bránit cíle, na které se americká armáda rozhodne zaútočit. „Íránská armáda a všichni ostatní, kteří jsou spojení s tímto teroristickým režimem, by udělali dobře, kdyby složili své zbraně a zachránili to, co zbylo z jejich země, což není mnoho,“ napsal americký prezident na síti Truth Social. Írán podle něj nikdy nebude vlastnit jaderné zbraně a nebude schopen ohrožovat Spojené státy.

Nejméně patnáct mrtvých po útoku na Isfahán, uvádí média

Podle agentur Reuters a AFP íránská tisková agentura Fars uvedla, že nejméně patnáct lidí zabil vzdušný útok, který zasáhl továrnu v íránském městě Isfahánu. Obvinila z úderu USA a Izrael, které se k tvrzení Teheránu o úderu nevyjádřily.

„Útok cílil na továrnu, kde se vyrábí topná a chladicí zařízení,“ uvedla íránská agentura a dodala, že podnik byl v době náletu v provozu a byli v něm pracovníci.

Konflikt už způsobil tisíce úmrtí

Od začátku tohoto konfliktu bylo na Blízkém východě zabito nejméně dva tisíce lidí, uvedla v pátek agentura Reuters, která upozornila, že bilanci nemohla nezávisle ověřit. Nejvíce obětí je podle ní hlášeno z Íránu, kde podle různých informací zahynulo kolem třinácti set lidí včetně asi dvou set dětí. Stovky zabitých hlásí Libanon, desítky Irák a řádově jednotky Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Sýrie, Omán, Saúdská Arábie a Bahrajn.

Izraelská armáda zároveň tento týden uvedla, že při úderech v Íránu bylo od začátku války zabito čtyři tisíce až pět tisíc členů íránských ozbrojených složek. Její údaje přitom nezahrnují oběti amerických útoků. Podle íránské organizace na ochranu lidských práv HRANA sídlící v USA bylo zabito 199 osob z řad íránských ozbrojených složek a u 373 zabitých lidí nelze určit, zda to byli civilisté.

Spojené státy přišly podle dostupných informací o více než desítku vojáků, šest jich zabil íránský útok v Kuvajtu, jednoho v Saúdské Arábii a čtvrteční zřícení amerického tankovacího letounu v západním Iráku podle americké armády nepřežil nikdo ze šestičlenné posádky. Jeden francouzský voják zahynul při útoku dronu v severním Iráku, kde poskytoval protiteroristický výcvik, podotkla Reuters. V Izraeli bylo při útocích zabito dvanáct lidí a armáda informovala o dvou padlých izraelských vojácích na jihu Libanonu.

Zdražování ropy

Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v Hormuzském průlivu vedly k výraznému nárůstu cen ropy. Severomořská ropa Brent uzavřela páteční obchodování na 103,14 dolaru za barel. Za týden tak zdražila o více než jedenáct procent, napsala agentura Reuters.

Neil Quilliam z britského think tanku Chatham House deníku The Guardian před několika dny řekl, že po útoku na ostrov Charg by se mohly ceny ropy vyšplhat až ke 150 dolarům za barel. Pro srovnání, v důsledku plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ceny ropy dostaly maximálně ke 130 dolarům za barel.