Trump uvalí na zboží z Jižní Koreje 15procentní clo, Soul se zavázal k investicím

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí na zboží dovážené z Jižní Koreje clo ve výši patnácti procent. Soul zároveň podle něj investuje v USA 350 miliard dolarů (7,5 bilionu korun). Asijská země podle šéfa Bílého domu také nakoupí americký zkapalněný zemní plyn nebo další energetické suroviny za sto miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Agentura AFP připomíná, že Trumpova administrativa původně Soulu vyhrožovala 25procentními cly.

Jihokorejský prezident I Če-mjong uvedl, že obchodní dohoda se Spojenými státy Jižní Koreu v porovnání s ostatními zeměmi staví na stejnou nebo lepší úroveň. Řekl, že se obě země domluvily na vytvoření investičního fondu v hodnotě 350 miliard dolarů, z čehož 150 miliard dolarů bude určeno na partnerství v oblasti stavby lodí. „Překročili jsme velkou překážku,“ komentoval dohodu na Facebooku.

„S potěšením oznamuji, že Spojené státy americké souhlasily s plnou a kompletní obchodní dohodou s Korejskou republikou,“ napsal Trump na Truth Social.

Další obchody

Trump také uvedl, že jihokorejský prezident během příštích dvou týdnů navštíví Washington. Půjde o jejich první setkání, I Če-mjong se ujal prezidentského úřadu v červnu a od té doby se zaměřil na vyjednání obchodní smlouvy se Spojenými státy. Během této schůzky jihokorejský prezident oznámí další „obří částku“, kterou Jižní Korea v USA investuje, uvedl Trump bez dalších podrobností.

Podle agentury Reuters byla jednání „časnou zkouškou“ pro jihokorejského prezidenta I Če-mjonga, který se ujal úřadu v červnu po předčasných volbách. Řekl, že dohoda odstranila nejistotu v exportním prostředí a stanovila americká cla na nižší nebo stejnou úroveň jako u hlavních konkurentů.

Nákupy zkapalněného zemního plynu a dalších surovin proběhnou podle amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka „během příštích 3,5 let“.

Soul a Washington po desítky let spojuje bezpečnostní spolupráce a USA mají v Jižní Koreji asi 28,5 tisíce vojáků. Jihokorejskou ekonomiku ovšem zasáhla Trumpova sektorová cla na automobily a ocel. Loni obě země podepsaly novou pětiletou smlouvu ohledně sdílení nákladů spojených s rozmístěním amerických vojáků v Jižní Koreji a Soul souhlasil s tím, že v roce 2026 svůj příspěvek navýší o 8,3 procenta na 1,1 miliardy dolarů, píše AFP. Před lednovým návratem do Bílého domu Trump prohlašoval, že Jižní Korea bude ročně platit o miliardy dolarů více.

Trump na začátku dubna oznámil plošné desetiprocentní základní clo pro konkurenty USA i jejich spojence a k tomu vysoké tarify pro většinu zemí světa. Původně prezident dodatečná cla na devadesát dní pozastavil, a to do 9. července. Následně lhůtu posunul na začátek srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...