Neudělalo dost, obul se Vance v Grónsku do Dánska

Nahrávám video

Americký viceprezident JD Vance na americké základně Pituffik v Grónsku kritizoval Dánsko za to, že se podle něj dobře nestaralo o ostrov a neinvestovalo dost do jeho bezpečnosti. O Grónsko opakovaně projevuje zájem prezident Donald Trump. Ten v pátek uvedl, že USA potřebují Grónsko pro mezinárodní bezpečnost a mír ve světě. Evropané to pochopí, nebo jim to budeme muset vysvětlit, dodal. Dánsko i samotní obyvatelé ostrova to odmítají.

„Náš vzkaz Dánsku je velmi jednoduchý – neudělali jste dobrou práci pro lidi v Grónsku. Nedostatečně jste investovali do lidí v Grónsku a do bezpečnostní architektury této neuvěřitelné, krásné země,“ řekl Vance. Taková situace se podle něj musí změnit. „A bude to politika Spojených států, která to změní,“ prohlásil podle agentur.

Podle amerického politika je patrné, že o Grónsko a okolí mají rostoucí zájem Čína a Rusko, což podle něj odůvodňuje počínání americké administrativy. Na dotaz novinářů uvedl, že Spojené státy nyní neplánují posílit svou vojenskou přítomnost na ostrově, píše BBC. Řekl však, že by Grónsku bylo lépe „pod bezpečnostním deštníkem Spojených států“.

Rostoucí význam Arktidy

Podle agentury AP Vance předtím na americké základně promluvil k vojákům. „Trumpovu administrativu, prezidenta, velmi zajímá bezpečnost Arktidy. A jak víte, je to velká otázka, která se v příštích dekádách ještě zvětší,“ citují americká média viceprezidenta. Vance při své cestě dostane informace na toto téma a také ohledně aktivit na americké základně na severozápadě ostrova, píše AP.

Grónsko je branou do Arktidy. Vedou tu důležité obchodní trasy, které při tání ledu získávají na důležitosti. Ostrov má význam i strategicko-vojenský, protože na druhé straně je Rusko, které má už dlouho v Arktidě velké plány.

„Rusko posledních patnáct let posiluje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, včetně námořní, letecké, včetně meteorologických týmů, prostě vše, co tam bylo za studené války. Má tam největší flotilu ledoborců. Ze všech států světa v této oblasti je na tom nejlépe,“ upozornil politický geograf Michael Romancov.

Vance cestu po vlně kritiky zkrátil

Návštěva amerického viceprezidenta měla původně trvat tři dny a Vance měl absolvovat několik akcí a schůzek. Jeho manželka Usha měla navštívit mimo jiné nedělní závod grónského mistrovství psích spřežení. Pozval ji sponzor závodu.

Plány však vyvolaly kritiku jak v Grónsku samotném, tak i v Dánsku, jehož je Grónsko poloautonomním územím. Kodaň i Nuuk to vnímaly jako nepřijatelný nátlak.

„To, že někdo používá takovou nevybíravou rétoriku, že ať si Grónsko a Dánsko myslí, co chce, tak si ho Amerika připojí k sobě, považuje leckdo za politicky nekulturní. Amerika má v současné době v Grónsku dostatečně velký vliv,“ míní analytik Globsec Jan Macháček, člen skupiny zahraničně-politických poradců českého prezidenta.

To, že Trump ostrov získá, ale není úplná utopie, soudí expert. Trump podle něj ve druhém funkčním období více usiluje o plnění svých slibů. „Záleží na tom, jak se mu bude politicky dařit, jestli ve volbách v Kongresu za rok a půl posílí, nebo bude korigován. Amerika ještě stále není diktaturou, kde si může prezident dělat, co chce,“ upozornil Macháček.

Nahrávám video

Vance nakonec navštívil pouze americkou základnu Pituffik, která je důležitá pro americký systém včasné výstrahy před možným útokem mezikontinentálních balistických raket. Doprovázela jej manželka a zřejmě také poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. S místními obyvateli se viceprezident nesetkal a po několika hodinách se vydal zpět do USA.

Nezbytné, říká o získání ostrova Trump

Trump tvrdí, že Spojené státy potřebují Grónsko pro zajištění své národní bezpečnosti. O nezbytnosti dostat ostrov pod americkou kontrolu hovořil prezident i v pátek. „Myslím, že Evropané to chápou. A pokud ne, budeme jim to muset vysvětlit,“ řekl šéf Bílého domu novinářům.

Trump zdůraznil, že ovládnutí Grónska je nezbytné. „Pokud se podíváte na vodní cesty, všude tam máme čínské a ruské lodě. Nespoléháme na Dánsko ani nikoho jiného, aby se o tu situaci postaral,“ dodal.

Podle agentury Reuters se drtivá většina Gróňanů odmítá stát součástí USA a v posledních týdnech se na ostrově uskutečnily protiamerické demonstrace, které patřily k největším protestům v jeho historii.

Kritika nátlaku zvenčí

K jednotě proti tlaku zvenčí v pátek vyzval také budoucí grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ze strany Demokraté. „V době, kdy se vnější aktéři snaží ovlivnit rozvoj našeho národa, potřebujeme stabilitu a jednotu,“ zdůraznil Nielsen. Zanechat rozepří je podle něj jediným způsobem, jak odolat „silnému tlaku, kterému čelíme ze zahraničí“.

V letošních parlamentních volbách zvítězili opoziční Demokraté. Třiatřicetiletý Nielsen povede grónskou vládu poprvé, již dříve byl ale ministrem. Nová koalice počítá s podporou čtyř z pěti stran, které zasedají v parlamentu. V opozici tak skončí druhá nejsilnější strana Naleraq, jež podporuje rychlejší proces nezávislosti na Dánsku.

Otázka nezávislosti

Vedle přístupu Spojených států řeší grónští politici i nastavení vztahů s Dánskem. Bývalá dánská kolonie má od roku 2009 rozsáhlou autonomii, která zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na základě referenda.

Část grónské společnosti by si tak přála větší či úplnou nezávislost na Kodani. „Co se týče nezávislosti, je důležité, abychom projevili opatrnost,“ uvedl Nielsen.

Grónsko je velmi řídce obydleným územím. Na ploše o rozloze dvou milionů kilometrů čtverečních, což je třikrát velikost Francie, žije sotva 57 tisíc lidí, což je počet srovnatelný s Opavou.

Strategická poloha

Grónsko mělo díky své poloze zásadní roli při obraně Severní Ameriky za druhé světové války, kdy ho USA obsadily, aby zajistily, že nepadne do rukou nacistického Německa, a aby chránily životně důležité dopravní cesty v Severním Atlantiku.

Washington si po druhé světové válce ponechal v Grónsku leteckou základnu Thule, nyní známou jako vesmírná základna Pituffik. Je důležitou součástí amerického systému včasné výstrahy před útokem mezikontinentálními balistickými střelami.

Kritické nerosty

Ostrov má velká ložiska takzvaných vzácných nerostů, které jsou potřebné při výrobě počítačů a chytrých telefonů nebo technologií pro odklon od využívání fosilních paliv.

Podle Americké geologické služby jsou u něj zřejmě také ložiska ropy a zemního plynu. AP píše, že obyvatelé Grónska mají zájem na využívání těchto zdrojů, v zemi ovšem platí přísné předpisy pro ochranu životního prostředí. Nad možností těžby se rovněž vznášejí otázky kvůli drsným klimatickým podmínkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 8 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 5 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.