Turecko dočasně zakáže prodej alkoholu. Opozice mluví o vnucování islámských hodnot

Nahrávám video

Turecká vláda rozhodla, že během přísné uzávěry, která bude v zemi platit do 17. května, zakáže prodej alkoholu. Chce tak dostat denní přírůstky případů covidu-19 pod hranici pět tisíc. Vláda argumentuje, že není možné ponechat volný prodej alkoholických nápojů v obchodech se smíšeným zbožím, když specializované prodejny budou muset mít zavřeno. Opozice ale zákaz ostře kritizuje, podle ní je to další pokus prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o vnucení islámských hodnot obyvatelům Turecka.

Podle vlády vedené Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana je zákaz nutný, aby některé prodejny nebyly diskriminovány. Specializované obchody s alkoholem, který není považován za nezbytné zboží, budou muset mít zavřeno po celou dobu lockdownu. Aby nedocházelo k nekalé konkurenci, vláda rozhodla zakázat prodej i ve všech ostatních obchodech – například v hračkářstvích, papírnictvích, parfumériích a podobně. 

„Nejde o nic jiného než o snahu režimu diktovat lidem svůj světonázor. Nesouvisí to s pandemií. Pokud by to tak bylo, alkohol by museli zakázat na celém světě,“ říká Erol Dündar, prezident asociace licencovaných prodejců alkoholu v Turecku.

Zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský dodává, že „některé prodejny se rozhodly v prodeji alkoholu pokračovat, ale musí počítat s postihy. Otázka tedy není, jestli budou lidé motivováni si kupovat alkohol, ale spíše jestli se budou dodavatelé obávat pokut.“

Jiné prodejny už z existenčních důvodů zanikly. „Za poslední rok zbankrotovalo pět až šest tisíc kolegů. Obávám se, že po těchto třech týdnech jich může přijít o živobytí stejné množství,“ tvrdí Dündar.

Uvažování o žalobě

V prosinci loňského roku turecký ministr vnitra Süleyman Soylu uvedl, že konzumace alkoholu přispívá k šíření koronavirové nákazy. Podle něj lidé omámení alkoholem mají menší zábrany a méně dodržují hygienická pravidla, například rozestupy. „Neexistují výjimky ani otazníky. Obchody s alkoholem tuto oběť přinesou,“ řekl Soylu.

„Asociace licencovaných prodejen alkoholu se ptala na ministerstvu vnitra po oficiálních dokumentech, které tento zákaz povolují, ale nedostalo se jim žádné odpovědi. Podle právníků zastupující prodejce tento zákon tedy nemá žádný legální základ,“ dodává Černohorský. 

Podle zpravodaje chce asociace ministerstvo vnitra zažalovat. „Je to proti ústavě. Vláda se chová, jako by tady platilo právo šaría,“ posteskl si právník Bulut Uyusal. Asociace také argumentuje tím, že opatření znamená obrovské ztráty pro prodejce a zároveň zabraňuje přílivu peněž do státní kasy. V Turecku totiž platí na alkohol vysoká spotřební daň. 

Opozice protestuje

Opatření kritizuje také turecká opozice, která v něm vidí snahu prezidenta Erdogana a jeho konzervativní strany vnutit turecké společnosti hodnoty islámské víry. „Toto opatření nemá nic společného s pandemií, je výsledkem ideologie,“ uvedl poslanec opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Veli Agbaba.

Opozice poukazuje na to, že trvání uzávěry z velké části kopíruje postní měsíc ramadán, během kterého je pití alkoholu pro muslimy obzvlášť těžkým hříchem. 

Opatření vzbudilo velký rozruch i na tureckých sociálních sítích, kde se začaly množit hashtagy proti zavedení omezení. „Je směšné, že alkohol bude zakázán v celé zemi jen z toho důvodu, že ho nemá rád prezident Erdogan,“ uvedla populární turecká novinářka a moderátorka Nevsin Mengüová. 

K omezení prodeje alkoholických nápojů přistoupily kvůli epidemii covidu-19 některé další země, například Jihoafrická republika nebo Indie. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 průměrná spotřeba činila v Turecku dva litry čistého alkoholu na osobu a rok. Údaj patří spíše k těm nižším na světě, v Česku byla spotřeba více než sedminásobná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...