Turecko začalo vracet islamisty. Zamířit mají do Německa, Francie, USA či Dánska

Nahrávám video

Turecko začalo s deportací zajatých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) do jejich domovských zemí. Podle tureckého ministerstva vnitra již zemi opustil americký, německý a dánský příslušník IS. V příštích dnech Ankara plánuje vyhostit dalších více než dvacet lidí. Turecká média uvedla, že vyhoštěný Američan uvízl na turecko-řeckých hranicích, jelikož ho ani jedna ze zemí nechce pustit na své území.

Sedm německých islamistů by zemi mělo opustit ve čtvrtek. Podle agentury DPA se jedná o rodinu z Hildesheimu, která do Turecka odjela letos v lednu. U 11 Francouzů, dvou Němců a dvou Irů turecké úřady údajně už začaly podnikat potřebné kroky k deportaci.

Opoziční server Ahval informoval, že bojovník s občanstvím USA, který byl vyhoštěn jako první, po deportaci uvízl v hraničním pásmu mezi Tureckem a Řeckem. Atény ho totiž nechtějí pustit do země a Ankara jej nehodlá přijmout zpět. Spojené státy se k jeho případu zatím nevyjádřily.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara informovala Berlín o deseti lidech, mezi nimiž jsou tři muži, pět žen a dvě děti. V případě v pondělí deportovaného muže podle německých úřadů nejsou k dispozici informace o jeho členství v IS, v případě sedmičlenné rodiny, která má být deportována ve čtvrtek, není ani jasné, zda vůbec pobývala v Sýrii.

Dánská policie v pondělí na letišti v Kodani zadržela osmadvacetiletého dánského občana s vazbami na IS, který přiletěl z Turecka. Tam byl v minulosti odsouzen za členství v teroristické organizaci na čtyři roky. V Dánsku muž, který žil podle listu Jyllands Posten před odchodem na Blízký východ v roce 2013 ve městě Aarhus, čelí obvinění z terorismu. V úterý by měl stanout před soudem.

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová řekla, že o tureckých plánech ohledně deportací neví. Agentuře AFP však nejmenovaný zdroj seznámený s případem sdělil, že většina z jedenácti deportovaných Francouzů jsou ženy. Některé z těchto osob jsou přitom ve vězení již delší dobu, zatímco jiné byly zadrženy teprve nedávno. Po příjezdu do Francie budou podle policejní dohody mezi Paříží a Ankarou okamžitě zatčeny a stanou před soudem.

Na tři sta zahraničních bojovníků

Turecko uvedlo, že v Sýrii zadrželo celkem 287 bojovníků ze zahraničí a další stovky jich už drží v zajetí. Státní televize TRT Haber předtím uvedla, že se Ankara chystá vrátit do vlasti na dva a půl tisíce bojovníků, z nichž většina zamíří do zemí Evropské unie. V celkem dvanácti deportačních střediscích v Turecku se nyní podle televize nachází 813 džihádistů.

Turecko kritizuje státy Západu za to, že nechtějí přijímat zpět svoje občany, kteří odešli bojovat do Sýrie či Iráku do řad IS. Ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek prohlásil, že jeho země pro ně není hotelem a že země začne islamisty vracet do zemí jejich původu v pondělí. Týkat by se to mělo i těch, kterým evropské státy již odebraly občanství právě ve snaze zabránit jejich návratu.

Nahrávám video

Evropské země se k převzetí těchto svých občanů staví velmi neochotně. Jednak je pokládají za bezpečnostní hrozbu, obávají se ale také, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy. Přebírání islamistů je také značně nepopulární u veřejnosti.

Věc je také těžko uchopitelná z právního hlediska. „Je tady celá řada případů, kdy státy říkají, že se nejedná o jejich vlastní občany,“ uvedl v Horizontu ČT24 Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Dodal, že dříve se státy, kde k zločinům docházelo, samy s jejich pachateli vypořádávaly. „Někdy i velmi krutým způsobem. Nyní je ale tendence požadovat od zemí, jejichž občany ti lidé jsou, aby je trestaly samy. Ovšem důkazy o trestné činnosti spáchané v těchto podmínkách se získávají mimořádně obtížně,“ připomněl Křepelka. 

Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy. Při ní vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území.

Většinu těchto zařízení, v nichž bylo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká ofenziva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policie zadržela přes 280 osob. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 12 hhodinami
Načítání...