Účastníci summitu G7 chtějí vyslat jasný vzkaz, že dominance Západu není u konce

Nahrávám video

Do Británie se sjíždějí lídři nejvyspělejších ekonomik světa na vůbec první setkání od vypuknutí pandemie, která proměnila celou planetu. I vliv nákazy je jednou z řady výzev, které na představitele západního hospodářství čekají. Kromě covidu-19 nebo životního prostředí ale chtějí účastníci summitu v cornwallském letovisku vyslat do světa jasný vzkaz – dominance Západu není zdaleka u konce.

Cornwallské letovisko na jihozápadě Británie je za normálních podmínek plné turistů, teď je to ale vylidněná oblast. Pro místní podnikatele jde o další nepříjemnost po několikaměsíčních restrikcích kvůli covidu-19. Nejen ta současná, ale i hypotetická budoucí pandemie je ústředním tématem pro letošní summit G7.

„Musíme vědět, kde nové infekční nemoci mohou vznikat, musíme mít celosvětovou síť pro sledování pandemií,“ apeluje britský premiér Boris Johnson.

Cornwallskou zátoku už teď střeží na šest a půl tisíc policistů. Celou oblast protkaly červené hranice a zóny, do kterých je vstup zakázán. Podobně jako v současné globální politice „Doufám, že se nikdo nerozhodne překročit takzvanou červenou hranici ve vztazích s Ruskem,“ zaznělo nedávno z úst ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Kreml a napjaté vztahy

Právě napjaté vztahy s Moskvou jsou společným tématem hlavně pro Evropu a Spojené státy. Partneři obviňují Kreml z destabilizace západních demokracií. Rusko to dlouhodobě odmítá. Předseda Evropské rady Charles Michel potvrdil, že partneři ze skupiny G7 sdílejí podobný názor na Moskvu a její škodlivou činnost.

„Obávám se, že velké ekonomiky, jako je Francie nebo Německo, budou nějakým způsobem uhýbat od společné akce vůči Rusku a hybridním útokům, které tady jsou,“ říká politický a kulturní geograf Vladimír Baar.

„Některá ruská média dávají jasně najevo, že summit nedopadá pro Západ dobře, že nemají jednotný postup vůči Moskvě. Naznačují, že Britové, kteří se ujali role toho zlého předkladatele, neuspěli. V podstatě to vyznělo tak, že nějaká G7 Rusko nezajímá,“ doplňuje.

Nový zástupce USA

Americký prezident Joe Biden, který se ujmul úřadu v lednu, přiletěl do Británie, aby stvrdil obnovení pošramocených vztahů hlavně s Evropou – nutný krok k vybudování pevné aliance, která má čelit narůstající moci Číny. I proto dostali pozvání do Cornwallu zástupci Jižní Koreje, Austrálie, Indie a Jihoafrické republiky.

„Žádný národ, který bude jednat sám, se nedokáže vyrovnat se všemi výzvami, kterým dnes čelíme, protože svět se mění,“ řekl Biden.

Biden má krátce po summitu na 16. června naplánované jednání se svým ruským protějškem v Ženevě. „To naznačuje, že Rusko stále je velmocí, se kterou budou USA nějakým způsobem jednat,“ tvrdí Baar. 

Nové výzvy

Od roku 1975, kdy skupina G7 vznikla, se změnily i výzvy, kterým svět čelí. Například jednu ze současných a podobně naléhavých, jako covid-19, připomínají sedmi lídrům jejich nadživotní busty vytvořené z nerecyklovatelného odpadu.

Velkou změnu vidí geograf Baar v proměně světových mocností. „Vyrostl nový ekonomický soupeř Čína, to je vlastně nebezpečí číslo jedna. Rusko je ekonomicky slabé, i proto se uchyluje k takovým záškodnickým akcím,“ říká. Podle Baara to dělají i Číňané, ale svým způsobem sofistikovaněji, přičemž zejména třetímu světu ukazují svoji vlídnou tvář.

Západ tedy musí dle politického geografa v současnosti mnohem intenzivněji bránit své hodnoty. „Kdysi byl Sovětský svaz ekonomicky nestabilní. Čína je naopak komunistickým státem, který úspěšně řídí ekonomiku nekomunistickou cestou, což nemusí být pro mnoho zemí tak odpudivé, jako byl SSSR,“ vysvětluje Baar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...