Ukrajinská rozvědka potvrdila, že k prvnímu střetu mezi ukrajinskými silami a severokorejskými jednotkami došlo v ruské Kurské oblasti, píše list Financial Times s odkazem na nejmenované zpravodajce. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je v Kurské oblasti až jedenáct tisíc Severokorejců. Kyjev apeluje na spojence, aby odpověď byla adekvátní. Dronové útoky zažilo Záporoží i Charkov. V Polsku začne výcvik Ukrajinské legie, do níž se zatím v zahraničí přihlásilo přes pět set Ukrajinců.
Ukrajinská armáda se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky na straně Ruska, oznámil v úterý ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov jihokorejské televizi KBS. Boje podle něj nebyly systematicky organizované, nešlo o střetnutí se všemi mobilizovanými silami.
Ministr obrany očekává, že pět severokorejských jednotek, každá s přibližně třemi tisíci vojáky, bude rozmístěno na severovýchodě, východě a jihovýchodě frontové linie, která je přibližně patnáct set kilometrů dlouhá.
První přímé zapojení třetí strany
Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko v pondělí podle médií uvedl, že první vojáci KLDR se už v Kurské oblasti na západě Ruska dostali pod ukrajinskou palbu. Podrobnosti k tomu nesdělil, informaci o úderu kyjevských sil později potvrdila listu Financial Times ukrajinská rozvědka. V Kurské oblasti ukrajinské jednotky bojují od začátku srpna.
„Určitě je to milník, především symbolický. Poprvé vidíme, že jsou do bojů přímo zapojeny jiné strany konfliktu, regulérní armáda jiného státu. Bavíme se o tisících (členů) nejen mužstva, ale i důstojnících, to znamená, že je to plnohodnotná armáda minimálně ve výši divize kolem deseti až dvanácti tisíc vojáků. Ne všichni jsou v tuto chvíli nasazeni na frontu, bavíme se o Kurské oblasti,“ uvedl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa nejde o zlomový okamžik. Je otázkou, jaké budou mít Severokorejci úkoly a výcvik. Podle Kovalenka je Rusové učí používat bojové drony.
„Logicky neumí rusky, takže tam se bude muset nějakým způsobem vůbec vymyslet to jejich zapojení, i proto se hovořilo o tom, že možná budou jenom v týlu a budou to jen ženijní jednotky. Teď zase přicházejí zprávy, že to mají být naopak nějaké speciální síly. Nikdo to pořádně neví,“ poznamenal novinář.
Pchjongjang v posledních letech utužil vojenské vztahy s Moskvou a země letos podepsaly obrannou dohodu. V ní slíbily, že vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.
Podle Spojených států KLDR dodává do Ruska zbraně a munici, které ruská armáda využívá v bojích na Ukrajině. Američané také uvádějí, že asi osm tisíc severokorejských vojáků je na západě Ruska, kde část území obsadila Ukrajina. Podle ukrajinské rozvědky je v Rusku asi dvanáct tisíc severokorejských vojáků. Putin jejich přítomnost nepopřel.
Expert: Putin se snaží vyhnout mobilizaci
Kreml se chce podle Břízy za každou cenu vyhnout další vlně mobilizace. „Města typu Moskva a Petrohrad jsou zatím poměrně nezasažená a to jsou města, která fakticky vládnou Rusku. Putin se chce vyhnout jakémukoli nedopatření, které by mohlo nastat. To znamená, že když mu někdo pošle víc než deset tisíc vojáků, tak mu to samozřejmě pomůže,“ poznamenal Bříza.
„Je to způsob, jakým se Rusko snaží nahrazovat svoje padlé, protože oni mají disproporčně velké ztráty, současně je pro Kreml neprůchodná další vlna mobilizace. Už dříve se snažili naverbovat různé cizince,“ poznamenal Soukup, který zmínil Nepálce či Kubánce.
Výzvy Kyjeva k rázné reakci Západu
Ministr zahraničí Andrij Sybiha v týdnu diskutoval v Kyjevě se šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou o „potřebě rozhodné akce“ v reakci na prohlubující se zapojení Severní Koreje do války. „Vyzýváme Evropu, aby si uvědomila, že jednotky KLDR nyní vedou v Evropě agresivní válku proti suverénnímu evropskému státu,“ zdůraznil Sybiha.
Situace představuje podle Břízy problém zejména pro Jižní Koreu, která se obává, že severokorejští vojáci získají bojové zkušenosti a ještě dostávají peníze, potraviny a možná technologickou podporu. „Jižní Korea si testuje červenou linii, kdy by se mohla nepřímo zapojit do konfliktu na Ukrajině, tedy že by začala posílat Ukrajincům vojenskou techniku,“ konstatoval expert.
U reakce Západu je situace složitější, jelikož nemůže reagovat recipročně tak, že by vyslal jednotky na Ukrajinu, míní Bříza. Obnoví se ale podle něj nejspíš diskuse ohledně využití západních zbraní na území Ruské federace.
Oběti hlásí Záporoží i Charkov
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila dvě rakety a 48 ze 79 dronů, které Rusko proti zemi vypustilo. Dalších třicet bezpilotních strojů se zřítilo a jeden odletěl zpět do Ruska, sdělilo ukrajinské letectvo.
Nejméně šest mrtvých a 23 zraněných si vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na místě vypukl požár, dodal. Fedorov dříve informoval, že terčem ruského útoku se stal blíže neupřesněný objekt městské infrastruktury. „Stav tří lidí je extrémně vážný,“ upřesnil později informace o zraněných. Dodal také, že požár na infrastrukturním zařízení byl uhašen.
„Záporoží. Nový ruský útok, jsou tam mrtví a zranění. Násilí má být zastaveno odhodlanými kroky. Spojenci musí jednat odhodlaněji,“ reagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Server RBK-Ukrajina v souvislosti s úderem na Záporoží připomněl dřívější informace o tom, že ruská vojska připravují rozsáhlou ofenzivu na jihu země s cílem zmocnit se oblastního centra. Záporoží, vzdálené asi čtyřicet kilometrů od fronty, je důležitým dopravním uzlem a průmyslovým centrem.
Rusko v úterý vpodvečer provedlo další dronový útok na druhé největší ukrajinské město Charkov, které je od ruské hranice vzdálené méně než třicet kilometrů a sužují ho neustálé ruské útoky. Podle místních úřadů byla zasažena lokalita blízko obytné oblasti a byly zraněny dvě ženy ve věku 56 a 72 let. Ošetřeny byly na místě, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Moskvě se daří na Donbase
Podle ukrajinských analytiků se silám Moskvy daří postupovat na východě země. V pondělí dobyly ves Stepanivka u Kramatorsku v Doněcké oblasti a postoupily u města Kurachove a vsí Bohojavlenka a Kreminna Balka, jakož i u obce Kolisnivky v Charkovské oblasti na severovýchodě země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Kurachove a Pokrovsk jsou zřejmě hlavními cíli ruské ofenzivy zaměřené na dobytí celého regionu Donbas. Na Kurachove nyní Rusové útočí ze tří stran, z východu, jihu a severu, upozornila agentura Unian.
Ruská ofenziva začala před rokem a síly Kremlu mezitím dobyly města Avdijivka a Vuhledar. Na konci letošního října ukrajinské síly podle médií zažily jeden z nejhorších týdnů, když Rusové postoupili k okraji měst Toreck a Časiv Jar a také dobyli město Selydove.
Podle Soukupa se Moskvě na Donbase daří díky převaze v živé síle, dělostřelectvu a letectvu. „Rusové používají řízené bomby, díky kterým se letadla vůbec nemusí dostat k frontě, mohou bomby shazovat třeba sedmdesát kilometrů od cíle a proti tomu se téměř nedá bránit. Postupují i za cenu těžkých ztrát a toho, že dobytá města jsou na prach,“ podotkl novinář.
Začne výcvik Ukrajinské legie, zatím se přihlásilo na pět set lidí
V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající jednotky přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala ukrajinská státní agentura Ukrinform.
„Největší počet žádostí jsme dostali od Ukrajinců žijících v Polsku a Česku. Máme ovšem žádosti i z dalších zemí, například z Británie a Irska, ale také z USA či Kanady,“ upřesnil podle Ukrinformu zástupce náborového střediska. Podle něj vyjádřili zájem vstoupit do této legie Ukrajinci ze třiceti zemí, devadesát procent z nich jsou muži, deset procent ženy.
Zatím jediné středisko pro rekrutování dobrovolníků do legie je ve východopolském Lublinu na ukrajinském generálním konzulátu. Pokud to bude potřeba, dostanou dobrovolníci možnost podávat v budoucnu žádosti i na jiných ukrajinských konzulátech v Polsku. Na dotaz, zda to bude možné i na konzulátech v jiných evropských zemích, zástupce náborového střediska odvětil, že je příliš brzy o tom hovořit.
