Ukrajina podala stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli embargu na dovoz obilí

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Bratislava, Budapešť a Varšava se rozhodly v embargu pokračovat i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu ukrajinských plodin do některých členských zemí EU souhlasila, v pátek rozhodla o ukončení embarga. „Zákaz importu ukrajinského obilí prodloužíme. (…) Uděláme to, protože je to v zájmu polských farmářů,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Země zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.

„Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska, pozn. red.) je z právního hlediska nesprávné. A proto zítra začneme s právními kroky,“ řekl v neděli deníku Politico náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka. Dodal, že Kyjev se také chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska.

Maďarská vláda nově do embarga zahrnula pětadvacet ukrajinských produktů včetně masných výrobků. Na polském seznamu se zase objevil zákaz importu ukrajinské mouky a krmiva, což se podle Ukrajinců může podepsat na exportu.

Už dříve označil Kyjev rozhodnutí pokračovat v embargu za protiprávní. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko minulý týden ve čtvrtek uvedl, že embargo porušuje podmínky asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Navíc podle něj popírá princip jednotného trhu EU.

Nikolenko kromě toho prohlásil, že ukrajinský dovoz středoevropské zemědělce ve skutečnosti neohrožuje a že embargo nahrává Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajinu a je taktéž významným vývozcem obilí.

Nahrávám video

Zavedení embarga je populistický krok, tvrdí Kyjev

Kyjev kromě toho obvinil polskou vládu v souvislosti s jejím rozhodnutím pokračovat v embargu z populismu. „Polský zákaz farmářům nepomůže, neovlivní ceny, protože ceny jsou určovány globálně. To, co dělají, dělají kvůli veřejnému mínění,“ uvedl Kačka.

Polsko se nachází uprostřed kampaně před parlamentními volbami, které se budou konat 15. října. Zemědělci patří mezi časté voliče vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) preméra Morawieckého. Varšava svůj záměr pokračovat v zákazu ukrajinského obilí oznámila minulý týden jako první.

Ukončení unijního zákazu ale rozhořčilo nejen polské farmáře. Demonstrace uspořádali zemědělci třeba v Bulharsku, kde vláda embargo neprodloužila. 

Nahrávám video

„Polsko, Slovensko a Maďarsko argumentují především ochranou domácích zemědělců. Říkají, že musejí omezit import ukrajinských zemědělských plodin a dalších produktů, protože pokud by to neudělali, tak dojde k zahlcení jejich trhů levnou ukrajinskou produkcí, což stlačí v těchto státech ceny dolů,“ popsal bruselský zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Rumunsko, které embargo zatím neprodloužilo, očekává licenční nabídku Ukrajinců, kterou by export do těchto zemí sami kontrolovali. V jiném případě bude vláda připravena prodloužit omezení na prodej zakázaného ukrajinského obilí na dobu třiceti dní. „Do Rumunska nebude dovezen ani jeden gram zakázaného druhu obilí. Kdyby se tak stalo, máme připravené nařízení. Nemůžu teď ale zanevřít na normální diskusi,“ řekl rumunský ministr Marcel Ciolacu.

Už na minulých jednáních Rady ministrů zemědělství kritizovaly ostatní státy výhrůžky ze strany Varšavy nebo Budapešti, že dojde k zavedení jednostranných opatření, pokračoval Obrovský. „Je to v rozporu se společnou obchodní politikou v EU,“ uvedl. Všech 27 unijních zemí totiž podle legislativy funguje jako jeden vnitřní trh a musí rovněž jako jeden celek vystupovat – i vůči zemím třetího světa.

Výborný: Slovensko, Maďarsko a Polsko potřebují záruky

Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit, řekl Marek Výborný na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu. EK vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě.

„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.

Ministr se domnívá, že přístup Bratislavy, Varšavy a Budapeště „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí.“ Doufá proto ve změnu slovenského, polského a maďarského postoje.

„Nakonec zcela upřímně, on (tento postoj, pozn. red.) je možná dán rovněž i některými vnitropolitickými souvislostmi, což já vidím a respektuji,“ doplnil k nadcházejícím volbám Výborný.

Podle něj by měl být v pondělí zveřejněn ukrajinský akční plán. Z něj by měly vyplynout jasné záruky, že ukrajinské obilí „nepůjde úplně na volno a nebude zůstávat všude možně po Evropě“. „Musíme mít garanci, že se dostane do přístavů a do zemí třetího světa,“ uzavřel Výborný s tím, že o tématu bude se svými kolegy hovořit i příští týden ve Znojmě, kde se uskuteční summit ministrů zemědělství zemí V4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 33 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 10 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.