Ukrajina se potýká s korupcí i v době války, rezignovali vysocí úředníci

Nahrávám video

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Rezignoval například zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Důvod neuvedl, nicméně podle ukrajinských médií by mohl být součástí plánovaných personálních změn na různých úrovních státní správy, které Zelenskyj v pondělí ohlásil. 

„Děkuji ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru a příležitost konat dobré skutky,“ napsal Tymošenko na Telegramu, kde dále děkoval i dalším představitelům. Na stránkách prezidenta se mezitím objevil dekret o přijetí Tymošenkovy rezignace.

Od začátku ruské invaze loni v únoru se Tymošenko podle ukrajinských médií zapletl do několika skandálů souvisejících s osobním užíváním drahých automobilů. On sám všechna obvinění popíral. V úřadu by ho podle listu Ukrajinska pravda mohl nahradit dosavadní šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba. 

Korupce na ministerstvu obrany

Nedlouho po Tymošenkovi oznámil rezignaci náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov, který tak podle Reuters učinil s odvoláním na „mediální obvinění“ z korupce, která jsou podle něj i ministerstva neodpodstatněná. V prohlášení na webu resortu obrany se píše, že jeho rezignace je „důstojným činem“, jenž pomůže udržet důvěru v ministerstvo.

Podle ukrajinských médií musí ministr Oleksij Reznikov před poslanci vysvětlit nevýhodné nákupy potravin. Ministerstvo je mělo nakupovat až za vícenásobně vyšší ceny. Jedno vejce měla armáda například nakupovat za sedmnáct hřiven, přičemž běžně v obchodě je k dostání za sedm hřiven.

Končí také náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko. Úřad nesdělil důvod, podle prohlášení prokuratury Symonenko končí na vlastní žádost. Ukrajinska pravda píše, že náměstek jel na konci loňského roku na dovolenou do Španělska, a to podle ukrajinských médií navzdory výzvě prezidenta Zelenského, aby veřejní činitelé na dovolené do zahraničí za válečného stavu nejezdili. Podle Ukrajinské pravdy se navíc náměstek na dovolenou vypravil v autě jistého podnikatele ze Lvova. 

Ministerstvo kvůli údajné korupci slibuje vnitřní audit, zároveň se ale brání tím, že může jít o manipulaci. „Informace poškozují zájmy obrany v citlivém období,“ uvedl resort ve stanovisku. 

Náměstek ministra infrastruktury Vasyl Lozynskyj
Zdroj: ČT24

Končí šéfové pěti oblastí

Následně ukrajinská vláda odvolala pět šéfů regionálních správ – konkrétně Valentyna Rezničenka z Dněpropetrovské oblasti, Oleksandra Starucha, který vedl Záporožskou oblast,  Dmytra Žyvyckého ze Sumská oblasti, Jaroslava Januševyče z Chersonské oblasti a již zmíněného Oleksije Kulebu, který vedl Kyjevskou oblast. 

Rezničenko požádal o odvolání sám, zatímco ostatní vedoucí oblastních správ mají být odvoláni po vzájemné dohodě, napsal už dříve server Ukrajinska pravda.

Policie korupci spojuje i s náměstkem ministra vnitra

Ukrajinská protikroupční jednotka minulý týden zabavila peníze z předražených nákupů na náhradní zdroje elektřiny, tepla a pitné vody. Úplatky za přidělené zakázky údajně šly vlivným úředníkům na regionální i státní úrovni.

K organizované zločinecké skupině podle vyšetřovatelů patřil i náměstek ministra infrastruktury Vasyl Lozynskyj, který si tak měl přijít na 400 tisíc dolarů. „Trestní orgány mají možnost vše vyšetřit a předložit případ soudu. Chci, aby toto byl náš signál komukoliv, kdo by svými kroky nebo chováním porušoval principy spravedlnosti,“ reagoval na vládní skandál Zelenskyj.

Prezident ohlásil další personální změny

Zelenskyj v pondělí řekl, že tento týden oznámí personální změny ve vládě, regionech a v bezpečnostních složkách. Nesdělil konkrétní jména, nicméně podle Reuters to prohlásil po nejzávažnějších obviněních z úplatkářství, která se v zemi objevila od začátku ruské invaze.

Podle ukrajinistky Lenky Víchové odhalení svědčí jak o tom, že korupční jednání nepřestává v době války, tak o tom, že nově zřízené orgány určené k potírání korupce začínají fungovat. Upozorňuje zároveň na to, že po ruské invazi zastavily tamní úřady fungování dvou významných nástrojů k transparentnosti veřejných úřadů.

„S vyhlášením válečného stavu na Ukrajině došlo k tomu, že byla zrušena elektronická deklarace, kde museli politici a státní zaměstnanci deklarovat svůj majetek a příjmy, a to s odůvodněním, že v nich jsou citlivé informace především o státních zaměstnancích a politicích v regionech,“ vysvětluje a zmiňuje také omezení elektronického systému pro zadávání státních zakázek. 

EU tlačí na reformy

Ukrajinistka Víchová upozorňuje na to, že se nyní kvůli válečnému stavu těžko dostávají aktivisté a novináři k informacím o možných pochybných smlouvách a zakázkám, zároveň ale poslední případy ukazují, že nově zřízené orgány začínají pomalu fungovat. „Z jedné strany Ukrajinci chápou, že k určitým omezením informací musí dojít, pokud je vyhlášen válečný stav, ale z druhé strany vyvolávají pochybnost, zda se nechce někdo obohatit na úkor války,“ doplňuje.

Korupce dlouho trápila i ukrajinský zbrojní průmysl. Vůle napravit to se objevila hlavně po ruské okupaci Krymu a částí Donbasu v roce 2014. Ještě před válkou proto Unie tlačila Ukrajinu k reformám, které by míru korupce zkrotily. Kyjev v řadě nástrojů postoupil vpřed, aspoň legislativně. Spolu s přiznáním statusu kandidátské země Brusel Kyjev vyzval, aby se zákony projevily i v praxi.

„Samozřejmě víme, že všeho není možné dosáhnout, dokud v zemi zuří válka. Ale mnoho záležitostí se může řešit už nyní,“ zmínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...