Ukrajinci tlačí na několika místech na skleněnou tabulku, která může prasknout, přiblížil protiofenzivu Foltýn

Nahrávám video

Zatím nelze říci, zda Ukrajinci protiofenzivu zvládnou, ale šanci mají, konstatoval v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Aktivitu ukrajinské armády přirovnal k tlaku na několik míst skleněné tabulky, která může ve slabších bodech povolit a roztříštit se. Protiofenzivu podle něj zpomaluje extrémní rozsah ruských minových polí i metodický postup Ukrajinců, kteří berou ohled na životy svých vojáků. Poměry na bojišti by kromě dodávek kazetové munice mohly změnit i střely dlouhého doletu, o které Kyjev opakovaně žádá, dodal Foltýn s tím, že základním předpokladem ukrajinského úspěchu jsou právě pokračující dodávky západních zbraní.

„Pokud si chcete představit, co teď Ukrajinci dělají, tak si to představte jako tabulku zpevněného skla, na které vyvíjíte tlak na několika místech, hledáte, kde je sklo naprasklé nebo slabší. V momentě, kdy strukturální pevnost skla povolí, se tabulka může roztříštit a jednotky mohou prorazit za tu linii. To není příměr můj, to je příměr Caesara z válek galských,“ popsal s odkazem na římského vojevůdce a politika Julia Caesara a jeho Zápisky o válce galské.

„Ale militární mechanika funguje velmi obdobně, ať už používáte galskou pěchotu před naším letopočtem, nebo dnes masivní mechanizované válčení,“ dodal bývalý náčelník Vojenské policie, který nyní působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky.

Ukrajinský tlak podle něj do jisté míry funguje. „Minimálně ve směru na Melitopol se objevují zprávy, že Rusové nezvládají rotovat jednotky. Když nerotují, znamená to, že se vyčerpává studnice bojeschopnosti a jednotky postupně degradují ve své vůli se bránit.“

Postup zpomalují minová pole a ohled na životy vojáků

„Opotřebovávací válka už to nějakou dobu je,“ shrnul Foltýn současný stav s tím, že největším problémem, který Ukrajincům ztěžuje přechod z opotřebovávací do manévrovací fáze protiofenzivy, jsou extrémně hustá a hluboká ruská minová pole.

Ukrajinci se musejí obejít bez krycí funkce letectva, které by jim umožnilo rychlejší překonání minových polí, a musí proto volit jiné prostředky. „Částečně mají k dispozici odminovávací stroje, ale mají jich málo. Mají už kazetovou munici, což je z hlediska mezinárodního práva v případě Ukrajiny naprosto legitimní a legální krok,“ upozornil Foltýn, který je i expertem na mezinárodní právo. 

„A mají odhodlání i metodický postup. Velká část toho, co Ukrajinci dělají, je opravdu velmi pomalý metodický postup, ta pomalost je z velké části dána tím, že berou opravdu velký ohled na životy svých vojáků,“ popsal jeden z důvodů pomalejšího postupu.

Také západní techniku, jako třeba tanky Leopard nebo vozidla Bradley, používají Ukrajinci primárně z toho důvodu, že šetří životy posádky. „Západní technika je výrazně více designovaná k ochraně posádky, takže ta i při zásahu přežije a může nasednout do dalšího prostředku.“

Foltýn: Ukrajina může podle mezinárodního práva útočit v Rusku

Změnit poměry na bojišti by podle Foltýna mohla jednak právě kazetová munice, kterou už Ukrajina dostává a která se dá za jistých okolností použít i proti minovým polím. Mnohem větší dopad by ale měly střely dlouhého doletu, o které Kyjev žádá, například americké ATACMS nebo německé Taurus.

„Mohli by (Ukrajinci) útočit na (ruská) logistická zařízení a velitelské pozice až na úroveň ruské hranice a případně na Krym. Rusové dlouhodobě mají problémy s logistikou, loni se jim fakticky dvakrát zhroutila. A pokud tomu pomůžete tím, že ta logistická centra ohrozíte nebo zničíte, tak to samozřejmě může mít velmi pozitivní dopad,“ podotkl k možnostem, kde by Ukrajina případně mohla těmito zbraněmi útočit, pokud by je dostala.

„Předpokládám, že tam bude znovu to sebeomezující pravidlo, že nebudou mířit na ruské území, což mimochodem mohou. Dle mezinárodního práva obránce může útočníka zasahovat kdekoliv na jeho území, kdekoliv v jeho teritoriálních vodách a kdekoliv v mezinárodních vodách. To Ukrajinci dělat mohou, ale primárně to dělají zbraněmi ukrajinské provenience,“ upozornil Foltýn.

Mosty jako legitimní cíl

Také mosty, například ty vedoucí na okupovaný Krym, které Kyjev několikrát zasáhl, označuje za legitimní cíl.

„Z hlediska mezinárodního válečného práva tam vůbec žádný problém není, most je jeden ze standardních vojenských cílů. Samozřejmě předpokladem je dodržení pravidel rozlišování, to znamená zpravidla se mosty – a Ukrajinci to dělají – napadají v době, kdy obvykle nejsou používány civilním obyvatelstvem, typicky v noci a podobně,“ připomíná s tím, že Ukrajinci se civilním škodám snaží předejít.

„To jsou všechno ukrajinské mosty, mosty na ukrajinském okupovaném území. Takže Ukrajinci střílí na vlastní mosty. Úplně klidně by mohli střílet i na mosty v Ruské federaci, ale myslím si, že to aktuálně dělat nebudou,“ dodal.

„V tento okamžik se nedá říct, jestli to Ukrajinci zvládnou, každopádně pořád mají šanci,“ zhodnotil současnou protiofenzivu s tím, že Ukrajinci mají zřejmě vetší vůli a také větší motivaci a profesionální zdatnost než Rusové. „To, co je základním předpokladem, jsou pokračující dodávky západních zbraní. Úměra je jednoduchá – západní zbraně šetří životy ukrajinských vojáků,“ uzavřel Foltýn.

Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 36 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.