Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Zelenskyj podle agentury Unian uvedl, že doufá, že Američané po této novince – o zajetí čínských občanů – změní názor na svou neúčast na schůzce skupiny Ramstein.

Spojené státy vědí o zprávách, že Ukrajina zajala dva čínské občany bojující v ruských řadách, a pokládají tyto zvěsti za „znepokojivé“, uvedla později v úterý podle agentur mluvčí ministerstva zahraničí USA Tammy Bruceová a dodala, že Čína patří k hlavním podporovatelům Ruska ve válce proti Ukrajině, a to hlavně dodávkami zboží dvojího určení, tedy určeného pro civilní i vojenské účely.

„Do střetu se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruské armády vstoupili Ukrajinci v Doněcké oblasti. Dva (čínští občané) jsou v zajetí. Měli příslušné dokumenty, osobní doklady, dokonce platební karty. Jsou to občané Číny,“ informoval Zelenskyj. „Zdá se mi, že máme co posoudit s Američany, zvláště po dnešní (úterní) novince. Zajali jsme čínské občany na území Ukrajiny,“ zdůraznil.

Putin chce pokračovat v bojích, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident na sociální síti Telegram napsal, že má informace, že čínských občanů je v ruských jednotkách mnohem více.

„Nyní objasňujeme všechna fakta. Pracuje rozvědka, (tajná služba) SBU, příslušné jednotky ozbrojených sil. Nařídil jsem ministru zahraničí, aby se neprodleně spojil s Pekingem a žádal objasnění, jak se Čína chystá reagovat,“ napsal prezident země, která se už od února 2022 brání plnohodnotné agresi sousedního Ruska.

Zajatí vojáci jsou nyní v rukou SBU, pokračují vyšetřovací a další úkony, dodal Zelenskyj.

To, že Rusko do války v Evropě přímo či nepřímo zapojilo Čínu, představuje podle lídra Ukrajiny jasný signál, že ruský vůdce Vladimir Putin se chystá udělat cokoliv kromě ukončení války a snaží se najít způsob, jak dále válčit. Podle ukrajinského prezidenta je třeba, aby reagovaly Spojené státy, Evropa a všichni ve světě, kdo si přejí mír.

„Důrazně odsuzujeme ruské zapojení čínských občanů do útočné války proti Ukrajině, stejně jako jejich účast v boji proti ukrajinským silám,“ napsal na X Sybiha, který si nechal předvolat čínského chargé d'affaires. „Čínští občané bojující jako součást ruské invazní armády na Ukrajině zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru a podkopávají důvěryhodnost Pekingu jako odpovědného stálého člena Rady bezpečnosti OSN,“ dodal šéf ukrajinské diplomacie – podle agentury AFP v narážce na to, že Peking oficiálně zaujímá ke konfliktu neutrální postoj.

Brigádní generál v záloze František Mičánek uvedl, že nevěří tomu, že by se jednalo o Číňany, kteří byli cíleně vysláni do boje. „Mohli mít nějaké jiné zpravodajské úkoly, případně úkoly týkající se zpravodajského hodnocení bojiště či prostoru, kam by teoreticky mohly být v budoucnu nasazeny čínské mírové sbory, pokud by došlo k rozhodnutí, že by měly zajišťovat demarkační linii. Ale to jsou všechno spekulace,“ upozornil Mičánek.

Nahrávám video

Čína poskytuje Rusku silnou diplomatickou podporu od vypuknutí plnohodnotné invaze do sousední země, což se na Západě setkalo s kritikou. Peking také hodil „záchranné lano“ ruské ekonomice prostřednictvím obchodu s energiemi a spotřebním zbožím. Není však známo, že by Čína poskytla Rusku zbraně nebo odborné vojenské schopnosti – na rozdíl od Íránu a Severní Koreje.

KLDR přitom podle amerických, ukrajinských a jihokorejských představitelů dokonce poskytla Moskvě své vojáky. Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády, stejně jako Ukrajina. Díky platu, který nabízí Moskva, je služba v ruských silách atraktivní, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...