Ukrajinský prezident vypověděl dohodu o přátelství s Ruskem, země se podle něj má orientovat na EU

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal zákon, který de facto vypovídá ukrajinsko-ruskou smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství. Kreml vyjádřil nad tímto krokem politování. Podle Porošenka má navíc jeho země vystoupit z postsovětské organizace Společenství nezávislých států a místo toho by se měla orientovat na sbližování s Evropskou unií. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí uvedla, že by členské země měly podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi po propuknutí krize v Kerčské úžině.

Základní smluvní dokument upravující vztahy Ukrajiny a Ruska byl uzavřen v roce 1998 s desetiletou platností a automatickým prodloužením o dalších deset let, pokud se proti tomu žádná ze stran nepostaví. Právě to se v pondělí Porošenkovým podpisem stalo.

Prezident zákon podepsal na doporučení ukrajinského parlamentu, který ukončení platnosti smlouvy odhlasoval minulý týden. Odmítnutí prodloužit smlouvu Porošenko v komentáři označil za „součást naší strategie definitivně skoncovat s koloniální minulostí a změnit orientaci na Evropu“.

Kreml se v pondělí nad Porošenkovým krokem pozastavil, vyjádřil politování a označil rozhodnutí za projev neúcty k Ukrajincům. „Můžeme jen litovat, že ukrajinské vedení se rozhoduje tak unáhleně. Je to projev neúcty k vlastnímu národu, k jeho zájmům,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.

Kromě vypovězení smlouvy s Ruskem Porošenko označil za další pilíře své strategie zavedení bezvízového styku s Evropskou unií a podpis asociační smlouvy, vytvoření sjednocené ukrajinské pravoslavné církve a vystoupení ze Společenství nezávislých států, postsovětské organizace vzniklé v 90. letech z iniciativy Ruska. 

Ukrajina bude podle prezidenta usilovat i o to, aby do ústavy státu bylo vtěleno úsilí o vstup do Severoatlantické aliance. Kyjev bude dbát na vytvoření profesionální armády a podporovat užívání ukrajinského jazyka, uvedl Porošenko.

Prezident zároveň vyzval ministerstvo zahraničí, aby provedlo „inventarizaci“ veškerých dohod s Ruskem. Podle ukrajinských médií je takových smluv na tři sta. Vláda by měla vytvořit meziresortní komisi, jež spočítá finanční požadavky, které by mělo Rusko Ukrajině vyplatit jako náhradu za svou ozbrojenou agresi.

EU chce pomoci ukrajinským regionům u Azovského moře

Evropská unie a její členské země chtějí po listopadovém incidentu v Kerčské úžině výrazněji hospodářsky podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi, které ruská strana vyvolává v dopravě do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Po jednání ministrů zahraničí osmadvacítky a jejich ukrajinského protějšku Pavla Klimkina to oznámila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Finančně by podle ní mohla přispět také například Evropská investiční banka (EIB). Ukrajina je zemí, kam z EU směřuje už nyní vůbec největší podpora, od roku 2014 to bylo asi 3,3 miliardy eur. Na konci listopadu Evropská komise schválila vyplacení první půlmiliardy eur z nového programu finanční pomoci.

Ukrajinské oblasti, v nichž platí válečný stav
Zdroj: ČT24

Podle náměstka českého ministra zahraničí Martina Povejšila ukrajinský ministr Klimkin v pondělí uvedl, že ukrajinské regiony u Krymu, Azovského moře a neuznaných republik na východě země potřebují rychlou hospodářskou pomoc a zastavení úbytku populace.

„Dal nám poměrně jasný přehled o tom, jaké ekonomické škody vyplývají z té de facto ruské anexe Azovského moře. Dva důležité přístavy zůstávají odříznuty. Škody vyčíslil asi na 210 milionů eur za čtyři roky,“ řekl Povejšil. 

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se opět vyhrotily 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajaly 24 námořníků. Kyjev událost označil za ruskou agresi, zatímco Moskva hovoří o provokaci druhé strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...