Ukrajinští výrobci drony vyvíjejí i ve spolupráci s bojovými jednotkami

Nahrávám video

Ukrajinské ministerstvo obrany za poslední dva roky vyčlenilo domácím výrobcům dronů v přepočtu přes padesát miliard korun. V následujících třech měsících vydá na objednávky prostřednictvím digitálních platforem dalších šest miliard korun. Vojáci i celé jednotky často přímo spolupracují s výrobci na modifikaci strojů.

Více než padesátikilogramový stroj stoupá nad prázdné jihoukrajinské pole. Několik minut visí ve vzduchu a hledá svůj cíl. Tentokrát jde pouze o zkušební vzlet pilotů 153. brigády, navíc desítky kilometrů od fronty.

Bezpilotní letoun Vampire (Upír) primárně slouží jako bombardér k ničení obrněné techniky, skladů a živé síly – konkrétně cílů relativně vzdálených od linie střetu. Ovládat se ho vojáci učí v řádu několika měsíců. „Učili jsme se měsíc a půl – dva měsíce. Přímo v boji,“ přiblížil jeden z pilotů.

Největší hrozbou na frontové linii z obou stran jsou právě drony. Bombardéry i další technika jsou proto často vybaveny také rušičkami, které se snaží přerušit rádiové spojení s operátorem bezpilotního letounu. „Na první pohled to není vidět, ale uvnitř se skrývá pokročilé technologické zařízení, které je i dle evropských měřítek jedinečné,“ říká Oleksij z ukrajinské armádní 153. brigády.

Tyto drony se na Ukrajině začaly vyrábět čtyři měsíce po ruské invazi. Teď se na bojových pozicích využívají nejen k útokům, ale i v logistice. „Umíme doručovat zásilky klukům. Pokud je třeba něco urgentně dodat a není možné k nim zajet,“ popisuje další z operátorů.

Drony se často vyvíjí ve spolupráci s jednotkami

Jednotka přitom operuje i s menšími typy útočných a průzkumných bezpilotních letounů. Široká kvalifikace vojáků jim zaručuje možnost snadné výměny vlastních lidí na pozicích. „U nás je prakticky kompletní zastupitelnost. Pilot odešel na dovolenou – pak jsem pilot já,“ vysvětlil jeden z ukrajinských obránců.

Obě strany využívají drony na bojišti stále intenzivněji – výrobci se tak předhánějí v jejich modifikacích. Stroje proto často vyvíjejí i přímo ve spolupráci s jednotkami. „Pokud se jedná o poměrně specifický typ techniky, výrobci téměř vždy vyžadují, aby posádka absolvovala školení přímo u nich. Pravidelně vysíláme lidi na doškolení a seznámení se s novými prostředky,“ říká zástupce velitele jednotky bezpilotních systémů Volodymyr Šuhajev.

Tato vojenská technologie dokáže na změny na bojišti reagovat i v řádu jednotek měsíců. Proto i půlroční „díra“ ve výuce nebo vývoji může být na frontě kritická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...