Ukrajinu mají chránit „dračí zuby“, čelí ale kritice

Nahrávám video

Na pozadí snah o mírové vyjednávání Ukrajina zintenzivňuje budování obranných linií. Ty mají chránit území před případnou další ruskou ofenzivou. Budovaná obrana se ale potýká s kritikou. Vojáci i civilní obyvatelé kritizují například kvalitu některých prvků a hovoří se i o možné korupci.

Jedním z využívaných prvků obrany jsou takzvané dračí zuby, tedy protitankové překážky vyrobené ze železobetonu. Ty staví jak ruská, tak ukrajinská armáda. V některých oblastech ale ukrajinští obyvatelé zpochybňují jejich účinnost. „Nejsou kvalitní, protože místy je vidět, že se beton drolí,“ sdělil obyvatel frontového Pokrovsku v listopadu 2024.

Na základě pochybností nechala ČT části dračích zubů otestovat. Čeští inženýři je podrobili tlakové zkoušce. Všechny testy odolnosti ale provést nemohli.

Problém je v konstrukci, míní čeští odborníci

„Na začátku jsme pracovali s tím, že by mohl být problém v betonu, ale z hlediska pevnosti v tlaku si myslím, že není,“ sdělil odborník Petr Žítt z Fakulty stavební Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

Problém je podle odborníků spíše v samotné konstrukci jehlanů. Podle nich je totiž železná výztuž zasazena jen do spodní třetiny betonového bloku. V případě nárazu většího vozidla se tak horní část jehlanu může lehce odlomit.

„Pokud by takovému způsobu namáhání měl vzdorovat lépe, takové vodorovné síle u horního vrcholu, je potřeba do prvku dostat betonářskou výztuž,“ vysvětlil Miroslav Vořechovský z Fakulty stavební VUT.

Nahrávám video

Jeden z výrobců poskytl ČT anonymně nákresy dračích zubů schválených ukrajinským generálním štábem. Ty s nosnou a konstrukční železnou výztuží vůbec nepočítají.

„To je otázka nekvalitní výroby, jejího porušení,“ připustil představitel civilní vojenské administrace města Pokrovsk Sergej Dobrjak. Na otázku, zda k tomu dochází často, odpověděl: „To nevím. Já jsem takovou kritiku neměl.“

Místo roku 2014 se začalo letos

Problém je v tom, že na budování nedohlíží jediný orgán. Není stanovena ani jednotná cena. Paralelně s obcemi buduje obranu ženijní jednotka, která se štábem ČT začala komunikovat až po půl roce urgování. Nakonec v červenci ukázala masivní linie.

Oproti dřívějším jednoduchým valům a žiletkovým drátům je obranný val sestaven ze tří linií dračích zubů, které jsou propojené ocelovými lany a žiletkovými dráty. Za tím vším následují tři linie valů a násypů. Díky tomu vzniká mnohem komplexnější systém obrany.

„Máme postavených zhruba sedmdesát kilometrů. To je úsek, za který odpovídám já. Celková délka obranné linie je přes tři sta kilometrů,“ uvedl velitel ženijního praporu Dmytro Maskoljuk.

I když ukrajinské vedení tvrdí, že masivní obranu buduje od roku 2014, sami vojáci přiznávají, že začali teprve letos v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...