Unie našla shodu na ropném embargu, Sberbank vykáže ze systému SWIFT

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu schválení protiruského postupu opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga.

Ve čtvrtek na popud Budapešti Unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla. Dříve vyjednané výjimky u dovozu ropy má také Česko či Slovensko. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.
Novou sadu sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná jižní větví ropovodu Družba, která se týká i Slovenska, Maďarska i Česka.

Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí. Praha má osmnáctiměsíční výjimku na dovoz produktů z rafinérií používajících ruskou ropu.

„Omezí to Rusku možnost financovat jeho válku,“ ocenila ve čtvrtek shodu členských zemí šéfka komise Ursula von der Leyenová. Rusko vyváží do Unie téměř polovinu své ropy, Moskva však tvrdí, že si pro ni dokáže najít nové odběratele.

Sberbank mimo SWIFT

Sankce se budou nově vztahovat také na tři ruské banky. Vedle té největší Sberbank budou od mezinárodního platebního systému SWIFT odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka. Sedmadvacítka již v minulých měsících obdobně potrestala více než desítku ruských bankovních domů včetně druhého největšího VTB a zmrazila styky s ruskou centrální bankou.

Zákaz vysílání v unijních zemích bude platit pro trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu, které tak potká stejný osud jako již dříve televizi RT či web Sputnik.

Seznam více než tisícovky osob, které mají v reakci na ruskou agresi zmrazený majetek v EU a zákaz vstupu na její území, se po čtvrteční shodě rozšíří o dalších pět desítek jmen. Orbán odmítl, aby mezi nimi byla i hlava ruské pravoslavné církve, neboť se to podle něj negativně dotýká náboženské svobody některých komunit v Maďarsku. Mezi potrestanými budou zejména představitelé ruské armády a bezpečnostních orgánů odpovědní za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol.

EU kromě toho nově rozšíří zákaz dovozu do Ruska, mimo jiné o některé chemikálie či vyspělé technologie.

Spojené státy zvyšují tlak na Putina

Ve čtvrtek další sankce oznámily také Spojené státy. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.

Americké ministerstvo financí v prohlášení napsalo, že míří „na klíčové sítě, které ruská elita včetně samotného Putina využívá ke snaze ukrývat a přesouvat peníze a anonymně si užívat luxusního zboží po celém světě“, a vyhnout se tak sankcím, které Západ proti Rusku už zavedl.

Ministerstvo financí mimo jiné identifikovalo jachty Graceful a Olympia jako majetek, „na kterém má zájem prezident Vladimir Putin“. Ruský prezident se na nich několikrát plavil, mimo jiné minulý rok v Černém moři společně s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Úřad se zaměřil i na dvě zprostředkovatelské firmy související s pronájmem luxusních plavidel nebo letectvím.

Z ruských elit americká sankční opatření dopadnou na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou, dirigenta a blízkého přítele ruského státníka Sergeje Rodulgina a třetího nejbohatšího Rusa Alexeje Mordašova. Tuto trojici na sankční seznam už na konci února umístila i Evropská unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...