Unijní představitelé v Kyjevě slíbili výcvik tisíců vojáků i nové sankce

Nahrávám video

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.

„Odminování je důležitá složka naší obrody, která umožní vrátit normální život do míst osvobozených od ruských teroristů,“ uvedl Šmyhal podle komuniké.

Výcvik ukrajinských vojáků v zemích EU má podle Borrella zahrnout i obsluhu a údržbu nových zbraní, včetně tanků Leopard 2, jak upozornil list Ukrajinska pravda na svém webu. Podle deníku se očekává, že EU ohlásí další balík pomoci Ukrajině ve výši 400 milionů eur (asi 9,5 miliardy korun).

Eurokomisaři v Kyjevě

„Je dobré znovu se vrátit do Kyjeva, od začátku ruské invaze je to pro mne počtvrté. Tentokrát jsem dorazila se svým týmem eurokomisařů,“ napsala von der Leyenová dopoledne na Twitteru. „Jsme tu společně, abychom ukázali, že Evropská unie stojí po boku Ukrajiny stejně pevně jako vždy. A (máme v úmyslu) dále prohlubovat naši podporu a naši spolupráci,“ dodala k snímku z přivítání na nádraží.

Jednání se zástupci ukrajinské vlády čeká ve čtvrtek 15 členů Komise, kteří se věnují tématům souvisejícím s následky ruské invaze a s podporou Ukrajiny. V pátek se uskuteční summit lídrů institucí Evropské unie s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kromě podpory Ukrajiny v boji s ruskou agresí bude na pořadu jednání i koordinace úsilí při obnově země, pokračování klíčových reforem a přibližování Ukrajiny k členství v EU, napsala agentura Ukrinform.

Nahrávám video

Zelenskyj poukazuje na pokrok v reformách

Zelenskyj ve videovzkazu svým krajanům řekl, že očekává rozhodnutí partnerů z EU odpovídající zjevnému pokroku v reformách. Narážel tím podle agentury DPA na to, že EU loni v červnu přidala Ukrajinu na seznam kandidátských zemí, ale zahájení rozhovorů o přistoupení podmínila splněním sedmi podmínek.

Ty sahají od způsobu výběru ústavních soudců přes důraznější boj proti korupci, a to zejména na vysoké úrovni, a dodržování standardů v boji proti praní špinavých peněz až po potlačení přílišného vlivu oligarchů.

EK nedávno ocenila pokrok Ukrajiny, ale doporučení pro zahájení přístupových jednání bude pravděpodobně vydáno nejdříve v druhé polovině roku, napsala DPA.

Na pořad jednání zástupců EU a Ukrajiny se má dostat i plánované přijetí Ukrajiny do roamingové oblasti EU. To by znamenalo, že Ukrajinci by mohli používat své mobilní telefony k volání, posílání esemesek a využívání dat v EU, aniž by se museli obávat vysokých účtů. Stejné by to bylo pro občany zemí EU na Ukrajině.

Shromažďování důkazů o ruských zločinech

Předsedkyně Komise von der Leyenová ve čtvrtek také avizovala, že v nizozemském Haagu vznikne mezinárodní středisko pro stíhání zločinů ruské agrese proti Ukrajině. „Rusko se musí za své ohavné zločiny zodpovídat před soudem,“ zdůraznila.

Středisko bude koordinovat shromažďování důkazů, na čemž nyní pracuje prokuratura Ukrajiny i Evropské unie. Stane se tak součástí společného vyšetřovacího týmu, který podporuje unijní agentura pro justiční spolupráci Eurojust.

Evropská unie podle von der Leyenové už teď nutí Putina za „krutou válku“ zaplatit, ať už se jedná o omezení cen ropy, nebo jiné sankce. „Rusko bude muset zaplatit za škody, které způsobilo, a bude muset přispět na obnovu Ukrajiny. S našimi partnery proto zkoumáme, jak využít ruský veřejný majetek ve prospěch Ukrajiny,“ připomněla šéfka Komise.

Zároveň přímo v Kyjevě zazněl slib dalšího přitvrzení sankcí. „Spoječně s partnery z G7 představíme nový cenový strop pro ruské ropné produkty. Dvacátého čtvrtého února, přesně na první výročí invaze, hodláme uvalit desátý balíček sankcí,“ avizovala von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...