Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.
„Opravdu ho potřebujeme pro mezinárodní světovou bezpečnost,“ říká o Grónsku Trump. „Tak či onak to dosáhneme,“ tvrdí šéf Bílého domu.
Poznamenal, že oblast kolem arktického ostrova se hemží ruskými a čínskými loděmi. Ostrov by prý chtěl získat za svého nynějšího funkčního období, které skončí v lednu 2029.
Spojené státy před pár dny zaútočily na Venezuelu a unesly jejího vůdce Nicholáse Madura do USA, kde stanul před soudem v souvislosti s obviněním z narkoterorismu. Řada zemí i expertů hovoří o porušení mezinárodního práva.
Případný vpád do Grónska, které je autonomním územím Dánska, tedy spojence USA v NATO, se dosud jevil jako silně nepravděpodobný, po vojenské operaci ve Venezuele ale nejistota v Evropě stoupá.
Podle serveru Politico, který hovořil s devíti unijními činiteli, úředníky z NATO i obrannými experty a diplomaty, by Trump mohl získat ostrov v několika relativně snadných krocích, přičemž s některými už začal.
Podpora hnutí za nezávislost
Šéf Bílého domu hovořil o potřebě získat strategické území už v minulosti, loni po návratu do úřadu ale tuto rétoriku zintenzivnil. Trump si představuje, že budoucí nezávislé Grónsko by podepisovalo smlouvy s USA, zatímco nyní k tomu je nutný souhlas Kodaně.
Aby Gróňané získali nezávislost, museli by hlasovat v referendu a poté vyjednat dohodu, kterou musí schválit Nuuk i Kodaň. V průzkumu veřejného mínění z roku 2025 uvedlo 56 procent obyvatel ostrova, že by hlasovali pro nezávislost, 28 procent uvedlo, že by hlasovalo proti.
Podle dánských médií Američané s vazbami na Trumpa prováděli v Grónsku tajné vlivové operace. Před těmito snahami varovala i dánská bezpečnostní a zpravodajská služba PET. Expert na digitální politiku Felix Kartte poukázal na podobnou taktiku Moskvy, jež se snaží ovlivňovat politické výsledky v zemích, jako je Moldavsko, Rumunsko a Ukrajina.
Minulý měsíc Trump zřídil pozici zvláštního vyslance pro Grónsko a jmenoval do této funkce guvernéra Louisiany Jeffa Landryho. Tehdy uvedl, že cílem je „udělat z Grónska součást USA“.
Americký viceprezident JD Vance už při březnové návštěvě území prohlásil, že „lidé Grónska budou mít právo na sebeurčení“. „Doufáme, že se rozhodnou pro partnerství se Spojenými státy, protože jsme jediným národem na Zemi, který bude respektovat jejich suverenitu a respektovat jejich bezpečnost,“ uvedl tehdy.
Začlenění do USA nebo asociační dohoda
Za předpokladu, že by snahy urychlit referendum o nezávislosti Grónska byly úspěšné a obyvatelé by si odhlasovali rozchod s Kodaní, dalším krokem Washingtonu by bylo dostat území pod americký vliv, píše Politico.
Jedním z možných scénářů by bylo začlenit Grónsko do USA jako další stát, což je varianta, o které se zmiňují i lidé blízcí prezidentovi USA. Dánská premiérka Mette Frederiksenová to v pondělí odmítla, když zdůraznila, že „USA nemají právo anektovat“ Grónsko poté, co Katie Millerová – manželka Trumpova poradce Stephena Millera – zveřejnila na sociálních sítích mapu území zahalenou do americké vlajky se slovem „BRZY“.
Vyměnit Dánsko za Spojené státy je něco, co se nelíbí ani většině obyvatel ostrova. Výše zmíněný průzkum ukázal, že 85 procent Gróňanů je proti připojení území k USA a ani členové hnutí za nezávislost, kteří jsou nakloněni Trumpovi, nejsou touto myšlenkou nadšeni, podotýká Politico.
Další možností je podpis dohody o volném přidružení. Takové ujednání mají nyní USA třeba s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a Palau. Američané poskytují těmto oblastem základní služby, ochranu a volný obchod výměnou za to, že jejich armáda bude na jejich území působit bez omezení.
Kupříkladu opoziční poslanec a zastánce nezávislosti Grónska Kuno Fencker je této cestě nakloněn, Gróňané by se ale k záležitosti měli podle něj vyjádřit v referendu.
Expert na vojenské operace Thomas Crosbie z Dánské královské obranné akademie nicméně varoval, že Trump lidem tradičně vnucuje svou vůli. „Pro Gróňany v tom opravdu nevidím žádné výhody, kromě velmi dočasného zvýšení jejich sebevědomí,“ uvedl pro Politico. „Pokud se vzdáte svého území v naději, že byste později mohli dosáhnout dohody – to by bylo opravdu nerozumné,“ míní.
Možné vydírání Evropy
Evropa, zejména spojenci Dánska v Evropské unii, by se zdráhala odsouhlasit jakýkoli pokus odtrhnout ostrov od Kodaně, píše Politico. Podle tohoto webu ale americká vláda drží trumf, kterým je Ukrajina. S tím, jak se zintenzivňují mírová jednání, se Kyjev nechal slyšet, že jakákoli dohoda s Kremlem musí být podpořena seriózními a dlouhodobými bezpečnostními zárukami USA.
Američané se dosud k otázce záruk stavěli spíše vyhýbavě, podle jednoho unijního diplomata ale může být jedním ze scénářů právě balíček dohod „bezpečnost za bezpečnost“, v jehož rámci by Evropa od Trumpovy administrativy získala záruky pro Ukrajinu výměnou za rozšířenou roli USA v Grónsku.
„I když se to může zdát jako hořká pilulka, mohlo by to být snáze polykatelné než alternativa ‚otravný Trump‘, který by mohl reagovat sankcemi, odstoupením od mírových jednání – nebo podporou (ruského vládce Vladimira) Putina v jednáních s Ukrajinou,“ spekuluje Politico.
Vojenský zásah
Pokud by Dánsko, potažmo v budoucnu samostatné Grónsko, Trumpa zcela odmítlo, může Washington přistoupit k vojenskému zásahu. Miller v pondělním rozhovoru se stanicí CNN odmítl vyloučit invazi. „Nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy kvůli budoucnosti Grónska,“ prohlásil poradce prezidenta USA.
Převzetí území Američany by nejspíš proběhlo bez větších obtíží. „Mohlo by to být pět vrtulníků... nepotřeboval by mnoho vojáků,“ řekl serveru Politico dánský politik, který si přál zůstat v anonymitě. „(Gróňané) by s tím nemohli nic dělat,“ obává se politik.
„Nejvíce znepokojivá by byla strategie typu fait accompli, která by znamenala jednoduše uchvácení území stejným způsobem, jakým se o to pokusil Putin a vznesl si územní nároky na Ukrajinu. Mohl by prostě umístit vojska do země a říct, že je teď americká... armáda Spojených států je schopna vysadit v Grónsku libovolný počet jednotek, ať už letecky nebo po moři, a pak tvrdit, že je to americké území,“ míní vojenský expert Crosbie.
Podle výzkumníka z Dánského institutu pro mezinárodní studia Lina Mortensgaarda má Washington na své už existující grónské vesmírné základně Pituffik asi pět set vojenských důstojníků, včetně místních dodavatelů, a necelých deset zaměstnanců konzulátu v Nuuku. Na podporu výzkumných misí je navíc v Grónsku během arktického léta nasazeno asi sto vojáků Národní gardy.
Chabá obrana ostrova a konec NATO
Grónsko přitom nedisponuje širšími obrannými kapacitami. Obyvatelstvo nemá žádnou místní armádu, řekl webu Politico Mortensgaard. Dánské společné arktické velitelství v hlavním městě má nedostatečné a zastaralé vojenské prostředky, z velké části omezené na čtyři inspekční a námořní plavidla, hlídku se psím spřežením, několik vrtulníků a jedno námořní hlídkové letadlo, sdělil expert.
Pokud Trump zmobilizuje americkou přítomnost na místě, případně v oblasti nasadí speciální jednotky, USA by mohly převzít kontrolu nad Nuukem „za půl hodiny nebo i méně“, uvedl Mortensgaard. „Trump věci říká a pak je dělá,“ varovala dánská poslankyně Evropského parlamentu Stine Bosseová. „Kdybyste byli jedním z šedesáti tisíc lidí v Grónsku, měli byste velké obavy,“ dodala.
Většina odborníků neočekává, že by se Grónsko nebo jeho evropští spojenci bránili. Frederiksenová varovala už v pondělí, že podobný krok USA by znamenal „konec NATO“.
„Trump to (se získáním ostrova) opravdu myslí vážně,“ řekl ČT24 amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University Prague. Odmítavý a kritický postoj evropských spojenců USA na něj ale nebude mít vliv, a naopak může být kontraproduktivní, míní expert.
„Jakýkoli útok nebo zabrání Grónska by ale vedl ke konci Severoatlantické aliance a tady do hry vstupují kongresmani, senátoři a možná i někteří lidé přímo z Trumpova okruhu, jako je ministr zahraničí Rubio, kterému by se taková akce příliš nepozdávala, pokud by měla vést k rozpadu NATO,“ myslí si Klvaňa.
„Vojenský útok asi není potřeba, všichni vědí, že Evropa není schopna ubránit Grónsko proti americké armádě, takže spíš vidím jakési politické řešení,“ konstatoval amerikanista.
Okupace spojeneckého území by navíc byla ze strategického i operačního hlediska složitější než vojenská akce v Caracasu, píší The Times. I kdyby operace proběhla bez problémů, mohlo by být pro Američany obtížné plně využít Grónsko, pokud by je významná část populace vnímala jako okupační mocnost.
Transatlantická vazba by navíc byla silně poškozena a vzrostlo by riziko eskalace v době, kdy Rusko a Čína podnikají kroky na ochranu svých vlastních zájmů v Arktidě. To vede k polárním závodům ve zbrojení a v konečném důsledku podkopává bezpečnost samotné Ameriky, upozorňuje v analýze The Times.
Odkoupení Grónska
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu řekl členům Kongresu, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). I podle expertů je mnohem pravděpodobnější, že se prezident pokusí získat ostrov jinými prostředky a použije hrozbu vojenského zásahu jako vyjednávací nástroj.
Trump argumentoval, že současné fiskální uspořádání, v jehož rámci Kodaň posílá Nuuku roční „blokový grant“ ve výši přibližně čtrnácti miliard korun, je pro Dány „špatnou dohodou“, a myslel si, že by mohli být ochotni se za správnou cenu zbavit finančního závazku. Kodaň ale jeho nabídky v roce 2019 odmítla a neprojevila žádný zájem o další rozhovory na toto téma.
Gróňané by však mohli být otevřenější debatě. Trump loni slíbil, že investuje „miliardy dolarů do vytvoření nových pracovních míst a (jejich) zbohatnutí“. Pro území s 57 tisíci obyvateli a HDP nižším než 84 miliard korun, které je drtivě závislé na rybolovu a dotacích z Kodaně, by takové částky mohly být v případě jejich uskutečnění klíčové, poznamenal server The Times.
Trump není prvním americkým prezidentem, který uvažoval o koupi Grónska. V roce 1867, kdy USA získaly Aljašku, si pomýšlel na ostrov tehdejší prezident Andrew Johnson. Na konci druhé světové války pak nabídla Trumanova administrativa Dánsku za ostrov konkrétní částku sto milionů dolarů (2,44 miliardy korun).
Oba pokusy skončily nezdarem, nicméně Američanům se podařilo zajistit výhodné postavení na ostrově díky zmíněné obranné dohodě.
Přírodní zdroje, obchod i vojenský význam
Pokud jde o oblast Arktidy včetně Grónska, její geopolitický význam v současném světě ovlivněném změnami klimatu stále roste. V regionu se díky tání ledů otevírají nové dveře pro rozvoj obchodu včetně takzvané severní lodní trasy a nových nalezišť přírodních zdrojů. Arktida dle odhadů amerických geologů z USGS ukrývá zhruba třetinu neobjevených světových zásob zemního plynu a třináct procent ropy.
Konkrétně v Grónsku se nachází pětadvacet druhů nerostů, které jsou na unijním seznamu kritických surovin. Na ostrově jsou zásoby lithia, platinových kovů, titanu či vzácných zemin. Tyto přírodní zdroje se hojně využívají v nových technologiích, ať už v polovodičích, elektrických vozech nebo větrných turbínách, upozorňuje web oEnergetice.cz.
Kromě toho se na ostrově nachází i „černé zlato“ a plyn. Možnosti těžby přitom v Grónsku zdaleka nejsou plně využité. Proces komplikuje zejména drsné podnebí. Světové velmoci nicméně usilují o to posílit v oblasti minimálně ekonomický vliv, ať už jde o Unii, Čínu nebo právě USA.
Globální oteplování nahrálo také změně vojenské strategie, kdy velmoci čím dál častěji obracejí svou pozornost právě k Arktické oblasti. Nové základny tam v posledních letech buduje Rusko a Čína zase pracuje na „vědeckých“ projektech, jež budí na Západě podezření z využití pro vojenské účely.
Moskva s Pekingem navíc v době pokračující ruské války proti Ukrajině v Arktidě uzavřela pakt, kterým obě země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy. Znepokojený Západ v čele s USA v reakci na ekonomické i vojenské aktivity autoritářských velmocí na severu rozhodl mimo jiné o výstavbě celé nové flotily ledoborců.
Klíčová role základny USA v Grónsku
V době obav z rozšíření konfliktu na Ukrajině na plnohodnotnou úroveň Rusko-NATO si Američané o to více váží své grónské letecké a radarové základny Pituffik (dříve Thule). Ta disponuje systémy varujícími před raketami a také sledujícími vesmír. V případě vypuknutí války s Moskvou by sehrála klíčovou roli, jelikož má ideální polohu pro monitorování nepřátelských armádních aktivit v Arktidě.
Spojené státy tak chtějí prosadit větší kontrolu nad Grónskem ne z nějakého rozmaru, ale aby zajistily ochranu národní bezpečnosti a celého severního Atlantiku, píše v komentáři server The Hill.
Trumpova vize je podle tohoto webu založena na historickém a právním rámci stanoveném dohodou o obraně Grónska z roku 1951. Úmluva z dob studené války dává Washingtonu pravomoc významně ovlivňovat a potenciálně kontrolovat toto strategicky důležité území.
Kromě vojenské přítomnosti v „obranných oblastech“ zde mají Američané operační kontrolu, přičemž Dánové fungují jen jako poradci. Síly USA rovněž disponují pozemní, leteckou a námořní svobodou pohybu i mimo „obranné oblasti“, aby zajistily jejich kontrolu. S tím souvisí i rozvoj infrastruktury a plynoucí americké investice, jež posílily vliv USA na ostrově, píše The Hill.
