USA se vrátily k Pařížské dohodě. Boj se změnami klimatu je část Bidenovy agendy

Nahrávám video

Spojené státy se v pátek oficiálně vracejí k Pařížské klimatické dohodě. Americký prezident Joe Biden sliboval návrat k jednáním o životním prostředí dlouhou dobu. V roce 2015 působil jako viceprezident USA, tehdy země pod vládou někdejší hlavy státu Baracka Obamy k Pařížské klimatické dohodě přistoupila. Jeho nástupce Donald Trump od ní ovšem posléze odstoupil. Podle zahraničního zpravodaje Davida Miřejovského Biden považuje boj s klimatickými změnami za součást své politické agendy.

Trump během své vlády odmítal, že by Pařížská klimatická dohoda byla pro Spojené státy výhodná a že by ztratily svou ekonomickou soběstačnost, kdyby musely investovat do zelených technologií. Dlouhodobě říkal, že od ní odstoupí.

Trump si sliboval, že díky tomu ochrání americké hospodářství po vzoru dalších průmyslových států nebo Číny. Ta se například na klimatické změny příliš neohlíží a zajímá je primárně vlastní ekonomika. První krok odchodu USA od dohody se odehrál v listopadu roku 2019, kdy vláda Spojených států vyhlásila v OSN, že od této dohody odstoupí.

Samotný odchod se nakonec uskutečnil 4. listopadu 2020, pouhý den po prezidentských volbách, ve kterých Trump nezvítězil a hlavou státu se stal jeho protivník Biden. „Ten několik hodin poté, co 20. ledna složil prezidentskou přísahu, podepsal prezidentský dekret, který v pátek vstupuje v platnost. USA se vrací ke klimatické dohodě,“ řekl Miřejovský.

Biden slíbil veřejnosti emisní neutralitu

Biden je podle něho prezidentem, který po svém nástupu do funkce čelí obrovské zdravotní a ekonomické krizi, vyvolané koronavirovou pandemií. Boj s klimatickými změnami nicméně považuje za jeden z bodů své politické agendy. Kromě toho, že dříve vydal prezidentský dekret o návratu k dohodě, vytvořil i novou vládní funkci vyslance pro boj s klimatickými změnami. Tu nyní zastává bývalý americký ministr zahraničí John Kerry.

„Změny klimatu budou centrem naší národně bezpečnostní a zahraniční politiky,“ nechal se slyšet Biden. Podle klimatologů je na obrat nejvyšší čas. Spojené státy čelí rok od roku ničivějším a nákladnějším katastrofám. Těch, jejichž škody přesáhly miliardu dolarů, bylo loni dvaadvacet, vůbec nejvíc. Krizový účet nejvíce zatížily kalifornské požáry a hurikán Laura.

„Jako svět musíme přistupovat mnohem zodpovědněji k tomu, co je třeba udělat. Podle nejnovějších údajů emise v posledních letech od Paříže opět vzrostly,“ prohlásil Kerry.

„Prezident rovněž nechal ve vládních agenturách i ministerstvech revidovat všechny dřívější výnosy svého předchůdce. Pokud by šly proti nejnovějším vědeckým poznatkům o klimatických změnách nebo by byly nějak nebezpečné pro zdraví, mají být změněny,“ popisuje zpravodaj.

Návrat k rozumu, hodnotí vědec

Biden také slíbil veřejnosti, že USA dosáhnou emisní neutrality do konce roku 2050 a že co nejrychleji připraví takzvaný „Velký zelený plán“ pro přechod amerického hospodářství na zelenou energii. V rámci toho by měly v energetických odvětvích vzniknout miliony nových pracovních míst. „Stejně tak jako potřebujeme plošně reagovat na covid-19, zoufale potřebujeme plošně reagovat na klimatickou krizi,“ je přesvědčen Biden.

Dle Michala Marka, ředitele Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd, je návrat Washingtonu k Pařížské klimatické dohodě velmi příjemnou zprávou. Spojené státy se podle experta vrací k rozumu, mohou přecházet na jiné technologie, snižovat spotřebu fosilních paliv a hledat náhradní řešení.

Od Spojených států se čeká také pomoc rozvojovým zemím. Podíl čisté energie tam má růst i díky dolarům. Amerika kdysi nejvíce znečišťovala, nyní chce být zeleným tahounem. Tedy minimálně čtyři roky – do dalších prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 36 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.