USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.

Vzdušné údery ve čtvrtek částečně poničily dálniční most nedaleko Teheránu, který měl být v blízké době uveden do provozu. Hrozbu ničením íránských elektráren Trump v minulých dnech opakovaně používal jako ultimátum pro uvolnění blokády Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro přepravu ropy a zemního plynu.

„Naše armáda, (zdaleka!) největší a nejmocnější na světě, ještě ani nezačala ničit to, co v Íránu zbylo. Další na řadě jsou mosty, pak elektrárny!“ napsal Trump v příspěvku na své síti Truth Social. „Vedení nového režimu ví, co je třeba udělat, a musí to udělat RYCHLE!“ dodal. Šéf Bílého domu opakovaně tvrdí, že po zabití některých čelných představitelů teokratického režimu při amerických a izraelských úderech nyní v Íránu vládne „nové“ a „rozumnější“ vedení.

Trump dal první ultimátum Íránu 21. března. Tehdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, což zdůvodnil „produktivními rozhovory“ o úplném ukončení války. Před týdnem pak oznámil, že údajně na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna.

Ve středečním televizním projevu, prvním od zahájení izraelsko-amerických úderů 28. února, pak prezident USA mimo jiné prohlásil, že Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery, včetně možných útoků na energetickou a ropnou infrastrukturu, pokud Teherán nepřistoupí na podmínky Washingtonu.

Desítky odborníků na mezinárodní právo ve Spojených státech podepsaly otevřený dopis, zveřejněný ve čtvrtek, v němž uvádějí, že americké údery proti Íránu mohou představovat válečné zločiny, napsala agentura Reuters. Ta rovněž připomíná, že Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazují ve válečném konfliktu útočit na místa považovaná za klíčová pro životy civilistů a že strany konfliktu musí rozlišovat mezi civilními objekty a vojenskými cíli.

Írán zasáhl rafinérii v Kuvajtu, Emiráty sestřelily desítky dronů

V úderech přitom pokračuje i Teherán. Íránské bezpilotní letouny zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, kvůli čemuž tam chce Británie nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy v regionu. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo plynárenské zařízení kvůli dopadům trosek pozastavit provoz a úřady tam také hlásí dvanáct zraněných, napsaly tiskové agentury a média.

Poplach v pátek podle webu al-Džazíra zazněl právě v SAE nebo Bahrajnu a protivzdušná obrana Saúdské Arábie v té době zachytila šest bezpilotních letounů. Úlomky sestřeleného projektilu způsobily požár v plynárenském zařízení Habšan, významném areálu na zpracování suroviny v zemi. Provoz tam byl pozastaven a na místo vyrazili hasiči. Úřady SAE nehlásí žádné zraněné, dodal portál s tím, že protivzdušná obrana země jen za pátek sestřelila 18 raket, čtyři řízené střely a 47 dronů vypuštěných z Íránu. Dvanáct lidí nedaleko Abú Dhabí pak zranily padající části zničené rakety, napsala agentura Reuters.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly v pátek tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) uvedl, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. 

„Letoun F-35 amerického letectva byl sestřelen na obloze v centrální části Íránu a zřítil se. Stalo se tak díky pokročilému systému protivzdušné obrany íránských revolučních gard,“ stojí v prohlášení íránského generálního štábu odvysílaném dle agentur státní televizí. „Pravděpodobnost, že se posádce podařilo katapultovat, je nízká,“ dodala armáda islámské republiky.

Nejmenovaný americký zdroj v pátek odpoledne SELČ agentuře Reuters řekl, že americké letectvo opravdu ztratilo nad Íránem bojové letadlo a že po posádce se pátrá. Obdobné pátrání prostřednictvím médií vyhlásil i Teherán.

Americkým silám se podle zdrojů stanice CBS následně podařilo zachránit jednoho člena posádky sestřeleného letounu USA. Pokud by opravdu šlo o stroj F-15E, tak ten má obvykle dvoučlennou posádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...