„Uvidíme, kde se vynořím.“ O budoucnosti Merkelové se toho ví málo, jasno má jen autor detektivek

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Když v červenci přebírala čestný doktorát na americké Univerzitě Johnse Hopkinse, prohlásila s odkazem na svou budoucnost po odchodu z politiky, že si nejprve dopřeje pauzu a nebude přijímat žádná pozvání.

Připustila také, že „přehodit výhybku“ z kolotoče politických rozhodnutí pro ni nebude jednoduché. Ale „pak mě velmi rychle napadne, že už to teď dělá někdo jiný. A to se mi, myslím, bude moc líbit,“ dodala končící kancléřka.

Dále řekla, že bude ve svém nově nabytém volném čase chtít popřemýšlet, „co mě tak vlastně zajímá“, neboť k tomu měla v uplynulých šestnácti letech málo času. „A pak si možná zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože jsem unavená, pak se trochu prospím a pak uvidíme, kde se vynořím,“ konstatovala Merkelová v červenci.

V listopadu pak politička, která vystudovala fyziku, vyloučila, že by se vrátila ke kariéře vědkyně. „Dokážu si představit, že se pravidelně vyjadřuji k propojení naší prosperity s výzkumem a inovacemi, ale jsem si jistá, že nebudu dělat žádnou vědeckou práci,“ řekla tehdy agentuře Reuters.

V minulosti se spekulovalo i o tom, že by se mohla stát generální tajemnicí OSN, na což ale opakovaně odvětila, že neplánuje působení v žádné mezinárodní organizaci.

Přechod k byznysu je složitější

Mnozí předchůdci Merkelové zamířili po skončení do soukromé sféry. Sociálnědemokratický exkancléř Helmut Schmidt byl spoluvydavatelem týdeníku Die Zeit a oblíbeným řečníkem. Konzervativec Helmut Kohl založil po odchodu do politického důchodu poradenskou společnost a působil jako poradce a lobbista.

Pravděpodobně nejznámější a kontroverzní je případ sociálního demokrata Gerharda Schrödera. Po konci v politice zamířil do křesla předsedy dozorčí rady společnosti Nord Stream, která provozuje stejnojmenný plynovod a jejímž většinovým vlastníkem je ruský Gazprom. Za vybudování Nord Streamu se přitom zasazoval už jako kancléř. Schröder působil i v čele dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.

Pokud by však chtěla i Merkelová přejít do byznysu, neměla by už tak volné pole působnosti jako její předchůdci. Zákon nyní stanoví, že bývalí členové vlády se musejí nejprve optat u kancléřství, zda jejich činnost „neškodí veřejným zájmům“. Vláda má pro tyto případy k ruce etickou komisi a v případě pochybností je možné uložit čekací lhůtu až osmnáct měsíců.

Merkelová jako detektiv

Nejasnosti kolem budoucnosti Merkelové zavdávají příčinu i o něco méně vážně myšleným „spekulacím“. Autor detektivek David Safier ve své knize Miss Merkel: Mord in der Uckermarck (Slečna Merkelová: Vražda v Ukerské marce) vylíčil političku jako důchodkyni, která se přestěhovala na braniborský venkov a svůj volný čas dělí mezi pečení a výlety.

Strašně se při tom nudí, což změní až vražda místního šlechtice. Bývalá kancléřka ji začne vyšetřovat, a to se zápalem blízkým Slečně Marplové z románů Agathy Christie. Komediální detektivka, která v Německu vyšla letos, se stala bestsellerem. 

Příběh využívá některé známé skutečnosti ze života Merkelové. Politička a její manžel skutečně vlastní chalupu v okrese Uckermark v Braniborsku a rádi chodí po horách. V románu má exkancléřka mopslíka Putina, což je zřejmě narážka na její strach ze psů, který v minulosti zneužil právě šéf Kremlu, když na společnou schůzku pustil svého labradora.

Kancelář v Berlíně

Ve skutečnosti se však Merkelová na chatu do Braniborska přinejmenším prozatím asi stěhovat nebude. Její manžel, kvantový chemik Joachim Sauer, totiž stále působí jako vědecký pracovník na berlínské Humboldtově univerzitě, kde má smlouvu minimálně do příštího roku. Je tak pravděpodobné, že i exkancléřka v hlavním městě ještě nějakou dobu zůstane.

Jisté je jen to, že i po odchodu z politiky bude mít Merkelová svou kancelář, na kterou má podle zákona nárok. Sídlit bude na třídě Unter den Linden na adrese, kde v minulosti úřadovala východoněmecká ministryně školství Margot Honeckerová či bývalý šéf CDU a kancléř Helmut Kohl.

Merkelová bude mít k dispozici sedmičlenný personál a dva řidiče, což někteří politici kritizovali jako příliš. Hospodářský výbor Spolkového sněmu před dvěma lety rozhodl, že budoucí kancléři a prezidenti by měli mít k dispozici kancelář s maximálně pěti spolupracovníky. Tato změna se nicméně Merkelové netýká a příslušný výbor Spolkového sněmu její žádost schválil. Kromě kanceláře má doživotní nárok i na ochranku či služební auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 29 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...