V části francouzských památek zdražují vstupné. Chtějí investovat do bezpečnosti

Nahrávám video

Některé francouzské zámky a muzea zvyšují vstupné. Týká se to také pařížského Louvru. Nové ceny budou platit od poloviny ledna, získané peníze hodlají správci vložit především do moderních bezpečnostních systémů. Na mezery v těch stávajících poukázala říjnová krádež historických šperků v centru francouzské metropole.

Po investicích do oprav a lepší ochraně muzea volala už dlouho. Současný stav považovala za neudržitelný. „Proto je projekt Louvre Nová renesance potřebnější než kdy dřív. Pokud tedy chce Louvre zůstat otevřený a přístupný všem,“ podotkla ředitelka muzea Louvre Laurence des Carsová.

Nové prostředky na modernizaci a posílení bezpečnosti přinese i zvýšení cen vstupenek o 45 procent pro většinu návštěvníků ze zemí mimo Evropskou unii. Ročně by to mělo přinést až 20 milionů eur (zhruba 484 milionů korun). „Bylo by lepší, kdyby se cena nezvyšovala. Ale nás Číňany, kteří jsme přijeli přes půlku světa, cena zas tolik nezajímá,“ nechala se slyšet jedna z čínských návštěvnic.

K podobnému kroku přistoupily také ve Versailles a na dalších francouzských zámcích. V ještě složitější situaci jsou soukromí vlastníci. Třeba zámek Cheverny, který se proslavil jako předloha pro slavný komiks o Tintinovi, patří už více než šest století jedné rodině.

Další financování

Prostředky se snaží získat z akcí, jako je veletrh umělecké literatury, který se na zámku konal o uplynulém víkendu. Tržby z prodeje knih pomáhají i s rekonstrukcí dalších zámků na Loiře. „Je třeba být kreativní, ale zároveň to nesmí být na úkor samotné památky. Vždy bude existovat podstatná část návštěvníků, kteří netouží po žádných novotách,“ míní majitel zámku Cheverny, markýz de Vibraye Paul Hurault.

Zvýšení vstupného pro zahraniční turisty považuje markýz za krajní možnost. Věří, že si na opravy vydělá jinak. Podobný postoj zastávají i někteří památkáři. „Pokud zvýšíme cenu vstupenky, znemožníme části populace, aby si užila nádherná místa,“ podotýká Etienne Chilot z Éditions Le Charmoiset.

Sázkou na jistotu je pro mnohé zámky vánoční výzdoba, podle majitelů dokáže přilákat značný počet turistů srovnatelný s letní sezonou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...