„V celosvětovém měřítku ještě nikdy nebyl stanoven cíl ochrany přírody takového rozsahu.“ Skončila konference o biodiverzitě

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třicet procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba dvě stě zemí. V současnosti je chráněno sedmnáct procent světové pevniny a deset procent moří, uvedla agentura AP. Zároveň chtějí signatáři vynaložit více finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti.

Bohatší země mají mimo jiné do roku 2025 dávat chudším zemím na ochranu biologické rozmanitosti kolem 20 miliard dolarů (457 miliard korun) ročně. Přijatý dokument zdůraznil i roli původních obyvatel a místních komunit v globálním ochranářském úsilí a má za cíl snížit dotace na účely, které škodí životnímu prostředí. Agentura Reuters informovala, že dohoda byla přijata navzdory námitkám Konga, které uvedlo, že ji nemůže podpořit.

Po přijetí dohody, která není právně závazná, se v montrealském kongresovém centru ozval jásot. Agentura DPA v této souvislosti poznamenala, že organizátoři konference, vědci a zástupci nevládních organizací v přijetí přelomové dohody doufali po celou dobu, navzdory četným odkladům jednání.

Návod pro globální komunitu

„Tato dohoda vytváří dobrý základ pro globální úsilí v zájmu biodiverzity a doplňuje pařížskou dohodu pro klima,“ reagovala na výsledek jednání v Montrealu předsedkyně EK von der Leyenová. Novou dohodu označila za jakýsi návod pro „globální komunitu“ ve věci ochrany a obnovy přírody a jejího udržitelného využívání. „Teď nastal čas, aby všechny země naplnily své cíle pro roky 2030 a 2050,“ dodala v prohlášení.

Reakce ochránců přírody jsou smíšené. Dohodu vítají, ale zároveň poukazují na nedostatky. „V celosvětovém měřítku ještě nikdy nebyl stanoven cíl ochrany přírody takového rozsahu,“ řekl novinářům ředitel ochranářské skupiny Campaign for Nature Brian O'Donnell. Dodal, že svět se teď podle vědců nachází ve fázi, kdy lze přijatými opatřeními biologickou rozmanitost výrazně ochránit.

Andrew Deutz z organizace The Nature Conservancy podotkl, že dohoda „obsahuje určité silné signály týkající se financí a biologické rozmanitosti, ale nedokáže pokročit nad rámec cílů stanovených před deseti lety, pokud jde o řešení příčin ztráty biologické rozmanitosti“, zejména v odvětvích jako zemědělství či rybolov.

Patnáctý světový summit o biologické rozmanitosti se měl původně konat v Číně v roce 2020, ale byl odložen a rozdělen kvůli pandemii covidu-19. První část jednání se konala loni v říjnu převážně on-line v jihočínském Kchun-mingu.

„(Dohoda) řeší celou řadu problémů, které biodiverzita v globálním rozměru má. Máme cíle, které jsou ambiciózní a také vyjádřené v konkrétních číslech, takže bude možné měřit jejich naplňování,“ řekl ve Studiu ČT24 šéf českého vyjednávacího týmu a exministr životního prostředí Ladislav Miko. Evropská delegace podle něj na jednání prosazovala pravděpodobně nejambicióznější přístup.

Na všech konkrétních číslech bylo podle Mika třeba najít shodu. A to nejen v rámci EU, ale i s ostatními účastníky jednání. Ti se prý často snažili prosadit cíle skromnější. „Česko bude dohodu určitě naplňovat v rámci postupu EU. Evropa je v tomto dobrým příkladem, protože celou řadu opatření už buď naplňuje, nebo to má v plánu,“ zdůraznil Miko. Peníze potřebné k naplňování dohody podle něj nebudou přitékat jen z rozpočtů bohatých zemí, ale například i od mecenášů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...