V Chersonské oblasti přituhuje. Ukrajinská armáda osvobozuje vesnice, cílem je klíčové město

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Cherson by mohl být se svojí strategickou polohou při ústí Dněpru branou pro osvobození dalších území na jihu Ukrajiny. O jak zásadní a citlivou otázku jde, naznačilo nedávné naléhání ukrajinských úřadů na informační embargo na sociálních sítích ohledně pokračující protiofenzivy.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla nedávno náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Cherson na dosah

Jelikož se Rusové v posledním období soustředí na obsazení území ve východním ukrajinském regionu Donbas, Ukrajinci si i díky tomu připisují stabilní zisky na jihu. A tak se jim v Chersonské oblasti daří dostávat doslova vesnici po vesnici pod ukrajinskou kontrolu, přičemž se boje odehrávají jen několik kilometrů od klíčového města. Protiofenziva nyní stlačuje ruské pozice ze dvou hlavních směrů – ze západu a ze severu. 

Obyvatelé chersonského regionu po více než čtyřměsíčním období válečné zóny postupně otupěli vůči dění v okolí. Ačkoli ruské ostřelování nepřestalo, místní lidé si na něj zvykli a přestali trávit každou noc v podzemních úkrytech. Právě Chersonská oblast byla prvním velkým záborem ruské invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na toto území z anektovaného Krymského poloostrova.

Dojde k referendu o připojení k Rusku?

Že se aktuální dění stáčí k Chersonu, naznačily i poslední události. Agentura TASS informovala s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova o tom, že Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Ruské federaci. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov.

Také zde je znát určitý posun, neboť západní odborníci a ukrajinští představitelé od březnové okupace oblasti spekulovali „pouze“ o tom, že Moskva uspořádá referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru Doněcku a Luhansku v Donbasu.

Rusko se nad Chersonskou oblastí snaží postupně upevňovat vliv, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky svých bank. Okupanti navíc začali v Chersonské oblasti vysílat ruské televizní kanály.

Únos starosty i atentát na kolaboranta

Cherson na sebe upoutal pozornost také dvěma personálními záležitostmi. Před necelým týdnem zahynul při atentátu pomocí bomby v autě místní činovník a kolaborant Dmytro Savlučenko, jenž měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu. Podle webu The Spectator zahájilo jeho zabití novou fázi lokální války – partyzánskou s cílenými vraždami.

Druhou událostí byl úterní únos starosty Chersonu Ihora Kolychajeva, které souviselo s tím, že nebyl podle slov jeho poradkyně Halyny Ljaševské ochoten spolupracovat s ruskými okupanty. Rusové podle Ljaševské nejprve prohledali Kolychajevovi kancelář, zabavili pevné disky z počítačů a poté starostu odvezli v autobusu s nápisem Z.

Podle amerického ministerstva zahraničí vnímalo před válkou Rusko pozitivně jen asi dvacet procent obyvatel Chersonu. Nyní se dle resortu dá předpokládat, že Rusové po zahájení invaze ztratili legitimitu a místní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...