Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
Hamás a židovský stát se od října navzájem obviňují z porušování příměří. Izraelská armáda v neděli oznámila, že jen za poslední týden zabila dvacet ozbrojenců, kteří podle ní chtěli útočit na vojáky, případně překročit linii příměří. V posledních pěti měsících podnikal Izrael v průměru deset úderů v Gaze denně.
Podle úřadů ovládaných Hamásem během klidu zbraní zemřelo skoro sedm set Palestinců a tisíce jich utrpěly zranění, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Zemřelo i několik izraelských vojáků.
Násilí v enklávě pokračuje i během současné války s Íránem. Hamás o víkendu v neobvyklém kroku naléhal na svého předního spojence a sponzora Teherán, aby přestal útočit na státy Perského zálivu. Válku v regionu prý sleduje s „hlubokým znepokojením“. Teroristická skupina také ve svém prohlášení uvedla, že všechny národy regionu by měly spolupracovat „na zachování bratrských vazeb“, informovala britská BBC.
„Hamás poslal gratulaci do Íránu ke zvolení Chameneího mladšího, do války se nezapojil. Jednak nemá dost raket, jednak se raději soustřeďuje na obnovování své diktatury, což se mu už půl roku daří, za převážného mlčení těch vlád, aktivistů a celebrit, kteří v letech 2023 až 2025 dávali tak vehementně najevo, jak jim záleží na osudu Palestinců,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Život v Gaze je každodenní boj
Gazané mezitím dál trpí. Většina obyvatel se navzdory klidu zbraní stále nemůže vrátit do svých domovů a žije v provizorních přístřešcích. Tisíce lidí o své příbytky přišly a nemají se kam vrátit, jiní uvázli za „žlutou linií“, tedy hranicí vymezující území nadále okupované izraelskými silami, které zahrnuje zhruba polovinu Gazy.
„Dříve jsme žili v palácích, ale teď žijeme v hrobech,“ řekl televizi NBC News dvaačtyřicetiletý Ráid Abú Úda, který uvedl, že byl v únoru zraněn, když jeho dům navzdory příměří zasáhl granát. Stan jeho rodiny je jedním z několika postavených v oblasti využívané jako hřbitov před jordánskou polní nemocnicí v Chán Júnisu na jihu enklávy.
Humanitární krize v Pásmu se po ukončení izraelské blokády mírně zlepšila, nový regionální konflikt ji však opět umocnil. „Žijeme v nepřirozených podmínkách,“ prohlásil Abú Úda, který se před začátkem konfliktu živil jako farmář. Nyní netuší, jak uživit svou sedmičlennou rodinu. Současný život v enklávě popsal jako každodenní boj o získání vody, jídla a dalších základních potřeb.
Naděje, že příměří, zprostředkované částečně prezidentem Donaldem Trumpem, bude pokračovat – a že proces obnovy Gazy by po více než dvou letech války skutečně mohly začít –, vzrostly poté, co Trumpův zeť Jared Kushner představil plány, jak učinit z enklávy riviéru s mrakodrapy a plážemi plnými turistů. Kushner nastínil harmonogram rekonstrukce na několik let, ale rozsáhlé práce dosud nezačaly, píše NBC.
Mezitím se v regionu rozhořela regionální válka poté, co USA a Izrael v rámci společné vojenské operace Epická zuřivost udeřily na Írán. Teherán v odvetě útočí na americké cíle na Blízkém východě a spojence USA.
„Gaza uvázla v bezčasí,“ říká zpravodaj
Palestinci v Gaze se nyní obávají, že byli zapomenuti, a pokrok v prosazování dohody o příměří byl do značné míry odsunut na vedlejší kolej kvůli nejnovějším nepřátelským akcím. Stále nedošlo k naplnění klíčových bodů druhé fáze Trumpova mírového plánu, jež zahrnuje odzbrojení Hamásu, který ovládá skoro polovinu enklávy, a také stažení izraelských sil z okupovaných oblastí.
Vojenská kampaň proti Íránu také vyvolala otázky ohledně fungování Trumpovy Rady pro mír, jež má dohlížet na rekonstrukci Gazy. Indonésie, která dříve slíbila vyslat vojáky a zapojit je do stabilizačních sil v enklávě, varovala, že by mohla své rozhodnutí změnit kvůli kritice na domácí půdě.
Současná situace také brání převzetí správy enklávy technokratickou vládou. „Gaza uvázla v bezčasí, přičemž příklad Hizballáhu v Libanonu ukazuje, že plány na poválečnou Gazu, plnou mrakodrapů, prosperity a míru, stojí na vodě. Hamás se dobrovolně nevzdá zbraní, protože za přitakávání části palestinské společnosti považuje za nejvyšší hodnotu věčný boj, nikoliv mrakodrapy, prosperitu a další buržoazní hodnoty, kterými dogmatici pohrdají,“ podotkl Borek.
Uzavřený Rafah a pozastavení evakuací
Humanitární situaci v enklávě komplikuje i skutečnost, že Izrael kvůli nové válce s Íránem koncem února opět uzavřel klíčový hraniční přechod Rafah vedoucí z Gazy do Egypta, jehož znovuotevření bylo součástí dvacetibodového plánu amerického prezidenta.
Jeruzalém avizoval, že od středy povolí přes hranici pohyb lidí, bude ale zatím omezen. Přes přechod nebude zatím proudit humanitární pomoc ani dodávky komerčního zboží.
Zpoždění těchto dodávek vede k nedostatku pohonných hmot, zdražování, a ještě větší závislosti na humanitární pomoci. Mluvčí Dětského fondu OSN uvedl, že ceny některých základních komodit, včetně potravin a čisticích prostředků, dramaticky vzrostly, v některých případech až na trojnásobek.
Po několika dnech války s Teheránem Izrael částečně znovu otevřel hraniční přechod Kerem Šalom a povolil vstup omezenému počtu nákladních vozidel s pomocí a základním zbožím. Krok měl ale jen malý dopad, jelikož objem pomoci proudící do Gazy zůstává hluboko pod šesti sty nákladními vozy denně potřebnými k pokrytí potřeb obyvatelstva, podotýká stanice al-Džazíra.
Organizace OSN navíc upozorňuje, že kvůli válce s Íránem byly pozastaveny i evakuace z enklávy ze zdravotních důvodů. Tisíce pacientů přitom čekaly na cestu do zahraničí kvůli léčbě poté, co izraelská válka zdecimovala systém zdravotní péče v Gaze, poznamenala al-Džazíra.
„Málem jsem se zhroutil,“ řekl listu The Washington Post Nazíh Hillis o momentu, kdy se dozvěděl, že Izrael znovu uzavřel hraniční přechody. „Nebyl čas na další válku. Obyvatelé Gazy jsou vždycky ti, kdo platí nejvyšší cenu,“ postěžoval se Palestinec, který utrpěl zranění páteře a jeho manželka má rakovinu dělohy. Dvojice se chtěla dostat do zahraniční nemocnice, kde by jim dokázali pomoci.
Odříznutí humanitárních organizací
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul při nedávném setkání se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem zdůraznil, že konflikt s Íránem by neměl zastínit zoufalou humanitární situaci v Pásmu. „Nesmíme odhlížet od tíživé situace více než dvou milionů lidí, kteří tam žijí,“ uvedl Wadephul k situaci v enklávě. „Humanitární situace zůstává nadále zoufalá. Navíc tam humanitární pracovníci stále nemají dostatečný přístup,“ dodal.
Židovský stát totiž zakázal desítkám humanitárních organizací, včetně Oxfamu či Lékařů bez hranic, působit na palestinských územích kvůli jejich odmítnutí nových pravidel prověřování pracovníků. Jeruzalém od nich nově žádá seznamy zaměstnanců spolu s jejich osobními údaji. Tvrdí, že tak činí z bezpečnostních důvodů, aby byly vyloučeny vazby pracovníků na teroristy.
Izraelský nejvyšší soud vydal dočasné opatření, které organizacím umožňuje pokračovat ve většině jejich aktivit a nyní řeší petici sedmnácti humanitárních skupin, které zpochybňují vládní zákaz, ale rozhodnutí v případu dosud nepadlo, uvádí NBC.
Zesílení útoků na Západním břehu
Situace se v posledních týdnech zhoršila rovněž na okupovaném Západním břehu. Od začátku izraelsko-americké války proti Íránu bylo na Západním břehu Jordánu zaznamenáno více než 109 případů násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Šlo mimo jiné o střelbu, fyzická napadení, poškozování majetku či výhrůžky, uvedla izraelská lidskoprávní organizace Ješ Din.
„Západní břeh obývají dva národy, které vůči sobě pociťují hlubokou paranoiu. Izraelští osadníci se – ne zcela bezdůvodně – obávají, že jim tamní Palestinci chtějí udělat to samé, co provedl Hamás obyvatelům kibuců v jižním Izraeli (v říjnu 2023). Palestinci se – ne zcela bezdůvodně – obávají, že je Izraelci chtějí vysídlit. Válka s Íránem vyhrotila tendence posledních let, protože svět se teď dívá jinam,“ upozornil Borek.
Izraelská armáda od prvního dne války v oblasti zatarasila řadu silnic a z velké části uzavřela hraniční přechody, uvedla agentura Reuters. To například sanitkám brání v rychlé pomoci obětem izraelských útoků. „Jsou tu překážky, včetně útoků izraelských osadníků a armády na lékařské týmy,“ varoval mluvčí záchranné služby palestinského Červeného půlměsíce Ahmad Džibríl.
Jeruzalém tvrdí, že omezení jsou preventivním opatřením, zatímco pokračuje v útocích na Írán a Libanon. Palestinští obyvatelé na okupovaném Západním břehu si naopak stěžují, že silniční zátarasy je o to víc vystavují násilí izraelských osadníků.
„Ozbrojené osadnické milice, často operující s podporou armády, zneužívají války a nadále útočí na palestinské komunity a obtěžují je po celém Západním břehu Jordánu ve snaze je vytlačit,“ upozornila na síti X izraelská nevládní organizace B'Tselem.
Ve vesnici Chirbet Abú Faláh severně od Ramalláhu nedávno zastřelili radikální osadníci dva Palestince. Svědci podle Reuters uvedli, že se na okraji vesnice shromáždilo na sto osadníků, řada z nich ozbrojených. Jeden z mužů byl osadníky zastřelen, když se snažil chránit vlastní dům před jejich útoky.
Při jiném incidentu ve stejné vesnici zemřel ještě další muž, podle organizace B'Tselem se tak stalo po útoku izraelských jednotek, které použily slzný plyn. Izraelská armáda podle Reuters uvedla, že věc vyšetřuje a odsuzuje „jakékoli násilí“.
O víkendu palestinské úřady oznámily, že osadníci zabili čtyřčlennou rodinu. Incident se stal, když rodina, kterou tvořili otec, matka a dvě jejich děti ve věku pět a sedm let, jela autem. Rodiče zemřeli po střelách do hlavy, děti podlehly následkům neupřesněných zranění. Izraelská armáda k případu opět sdělila, že zprávy prověřuje.
„Obě národní hnutí od sebe opisují. Palestinci od Židů odkoukali étos domoviny a návratu z exilu, osadníci zase od Palestinců model mladíků maskovaných šátky a vyzbrojených puškami, kameny a noži. Netýká se to všech Palestinců, ani všech osadníků, ale dějiny občas píšou odhodlané menšiny, nikoliv mlčící většiny,“ poznamenal Borek.
Snaha znemožnit vznik Palestiny
OSN uvádí, že od začátku roku 2025 do začátku února 2026 bylo v důsledku násilí izraelských osadníků vysídleno na Západním břehu téměř sedm set Palestinců. Izraelská vláda navíc rozšířila osady v rámci stavební akce, která má podle krajně pravicového ministra financí Becalela Smotriče za cíl pohřbít myšlenku palestinského státu.
Západní břeh Jordánu, kde žijí asi tři miliony Palestinců, Izrael okupuje a osidluje od jeho obsazení za války v roce 1967. Na území žije asi půl milionu Izraelců. Pokračování okupace Západního břehu je dle Mezinárodního soudního dvora v rozporu s mezinárodním právem.
