Kosovo volilo v parlamentních volbách, místnosti se uzavřely úderem 19. hodiny. Z odhadů televize Klan Kosova vyplývá, že zvítězila strana Sebeurčení premiéra Albina Kurtiho, získala 32,8 procenta hlasů. Vítězství této levicové strany se očekávalo, ale aby sestavila i příští vládu, bude muset hledat koaliční partnery. První výsledky hlasování se očekávají v noci na pondělí.
Druhá podle odhadů skončila Demokratická strana Kosova (PDK) s 22,4 procenta hlasů, třetí pak Demokratický svaz Kosova (LDK), který si zajistil asi 20procentní podporu.
Je to poprvé od získání nezávislosti v roce 2008, kdy kosovský parlament dokončil celé čtyřleté volební období, připomněla agentura AP. Kosovo zažívá deváté parlamentní volby od konce války, kterou v letech 1998–1999 vedly srbské vládní síly proti albánským separatistům. Srbské síly se stáhly z Kosova po 78 dnech náletů Severoatlantické aliance. Srbsko neuznává nezávislost Kosova vyhlášenou v roce 2008.
Agentura Reuters píše, že podle politických analytiků si premiér Kurti podporu lidí upevnil díky krokům vedoucím k posílení kontroly vlády nad srbskou menšinou obývající sever Kosova. Jeho oponenti mu vytýkají, že nesplnil sliby ohledně školství a zdravotnictví a že jeho politika Kosovo oddálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie a Spojené státy.
Brusel kvůli nedávným nepokojům zastavil financování některých rozvojových projektů. Na zemi nově dopadlo i zmrazení americké pomoci. Stát o rozloze jedenáct tisíc kilometrů čtverečních patří k nejchudším v Evropě. Uprostřed vleklé krize se dokonce v metropoli Prištině zhroutilo zpracování komunálního odpadu.
Od násilných střetů v roce 2022 nasadil premiér Kurti vůči separatistům tvrdší kurz. „Lidé žijící na severu Kosova jsou nejen ovládaní Bělehradem, ale Srbsko také platí jejich pojištění, sociální zabezpečení a školství,“ vysvětlil politický analytik Eraldin Fazliu.
Kurti v kampani sliboval správu Kosova od jednoho konce k druhému, tedy i na územích obývaných Srby, kde je vliv Bělehradu mnohem hmatatelnější než vliv Prištiny. Kurtiho vláda v posledních měsících uzavřela mnoho paralelních institucí, které Srbsko financovalo, aby si zajistilo loajalitu menšiny. „Opozice Kurtiho obviňuje, že nedělá pro Kosovo dost, odcizuje mezinárodní společenství a nadává na Srbsko, zatímco promarňuje příležitosti k vybudování infrastruktury a k hospodářskému rozvoji,“ řekl agentuře AFP expert Jonathan Moore.
„Kosovo potřebuje změnu. Potřebuje rozvoj a především potřebuje napravit a kultivovat vztahy se Spojenými státy a dalšími západními přáteli,“ řekl agentuře Reuters padesátník Ilir Fetahu, který volil v hlavním městě Prištině. V předchozích volbách v roce 2021 získala všech deset křesel pro srbskou menšinu strana Srbská kandidátka (SL), kterou Priština pokládá za ozbrojené křídlo Srbska.
Srbský prezident Aleksandar Vučič rovněž vyzval, aby lidé hlasovali pro SL jako „jediného garanta, že Kurti nevyžene Srby z Kosova“.
Kosovo touží po připojení k Evropské unii. Ze zemí Západního Balkánu je ale na své cestě nejvíce pozadu – jako jediné zatím ani nezahájilo přístupové rozhovory. I proto, že pětice unijních států odmítá uznat jeho suverenitu.
V zemi, která má téměř dva miliony obyvatel, mohli voliči odevzdat svůj hlas v 941 volebních místnostech. Volili 120 zákonodárců z téměř 600 kandidátů z 27 politických uskupení. Kandiduje také jeden nezávislý kandidát. Kosovský parlament má dvacet křesel vyhrazených pro menšiny bez ohledu na výsledky voleb; deset z nich je pro srbskou menšinu. Asi dvacet tisíc z přibližně sta tisíc obyvatel Kosova žijících v zahraničí podle AP využilo možnosti hlasovat na zastupitelských úřadech, ostatní mohou volit korespondenčně.
