V návrat už skoro nedoufají. Trojici sester vyhnala z Donbasu válka

Nahrávám video

Na Ukrajině žije mimo své domovy už přes čtyři a půl milionu lidí. Kromě nízkých příjmů řeší především problémy s náhradním ubytováním a nedostatkem pracovních příležitostí. Štáb ČT navštívil v Kirovohradské oblasti tři sestry, které se před několika měsíci evakuovaly z frontové oblasti nad Pokrovskem.

Tři sestry odjely z donbaské vesnice severně od Pokrovsku před půl rokem. Valja nyní žije sama v chatce v Kirovohradské oblasti, kam přivezla jen zlomek své minulosti. Slepice odvezla, krávu musela prodat.

„Něco mi dala sestra, něco matka snachy. Něco mi poslaly. Trošku jsem se oblékla. Jinak mi to tam všechno shořelo. Všechno, co bylo, protože nás neevakuovali. Neměly jsme možnost najmout nákladní auto, abychom to odvezly,“ přiblížila Valja.

Z důchodu, který je v přepočtu necelých 1500 korun, by žena nevyžila. Je proto ráda, že nemusí platit nájem.

Více než čtyři a půl milionu vysídlenců

Na Ukrajině žije podle oficiálních údajů úřadů 4,6 milionu vnitřních přesídlenců. V případě, že mají nízké příjmy, jim vláda pomáhá a měsíčně vyplácí dva až tři tisíce hřiven, tedy tisíc až patnáct set korun.

Valja navštívila sestry poprvé od odjezdu z Donbasu. Odděluje je přibližně dvě stě kilometrů těžce průjezdných cest. Taťjana a Natalja dostaly od faráře zničenou starou chatu, kterou se s pomocí sousedů podařilo opravit. Na oplátku darovaly faráři svou kozu Černěnku.

„Všude na podlaze byl nepořádek. Vyskládaly jsme tam cihly. Krysy, krtci lezli do domu,“ popsala jedna ze sester.

V návrat už nedoufají

Stejně jako doma sestry na novém místě hospodaří. Občas chodí krmit divoká prasata v sousedství. Život v těchto krajích je klidný, návyky rozpoznávat nebezpečí ale ženám zůstaly.

„Ve čtyři ráno začali střílet. Ve čtyři hodiny ráno začínaly létat drony. V půl desáté mívali pauzu. To jsme chodily na silnici telefonovat,“ vzpomínala Taťjana.

V návrat do Doněcké oblasti tři sestry už skoro nedoufají. I kdyby ruská agrese v nejbližší době skončila, jejich domov bude potřeba budovat znovu od základů.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...