V Polsku se střetávají prezident a premiér

Nahrávám video

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.

Nawrocki se při oslavách výročí 107 let Polska zapojil do Pochodu nezávislosti. Řada účastníků každoroční akce, kterou pořádají nacionalistické spolky, vstřícné gesto hlavy státu zaznamenala.

„Mám za to, že nás bude dobře reprezentovat v zahraničí a tady doma bude dobrým hospodářem,“ míní jeden z účastníků pochodu Patrik.

Na sociálních sítích zase Nawrocki prezentuje obraz politika z lidu a zároveň sbírá body u budoucích voličů. Na síti TikTok například zveřejnil video, jak se setkal se školáky z malé obce Wolanów sto kilometrů od Varšavy, aby je doprovodil do tureckého bistra a koupil jim kebab.

Spory prezidenta s premiérem

Většina Poláků je zatím s prvními dny prezidenta ve funkci spokojena. Kladně ho hodnotí 53 procent obyvatel. Nevadí jim ani to, že se hlava státu už několikrát stihla dostat do sporu s tamní vládou. Nawrocki a premiér Donald Tusk se neshodli například na jmenování soudců nebo vojenských důstojníků.

„K tomu, aby člověk byl prezidentem, nestačí vyhrát volby,“ prohlásil Tusk na sociální síti X. „Abyste byli premiérem, nestačí jen psát posty na síť X,“ odpověděl Nawrocki.

V červnových volbách osmatřicetimilionové země konzervativec Nawrocki zvítězil nad liberálním protikandidátem o 350 tisíc hlasů. Po volbách avizoval, že chce být prezidentem všech Poláků.

Ambice Nawrockého na vytvoření pravicové formace

Podle kritiků se mu ale zatím zasypávat příkopy nedaří. Své pravomoci naopak často překračuje. „Neřídí se ústavou, ale svou politickou vůlí. To je podřízeno jeho strategickému cíli, kterým je postavit se do čela dosud neznámé, ale velké pravicové formace,“ míní politolog Wawrzyniec Konarsk, který působí jako rektor finanční a obchodní akademie Vistula.

O zformování síly, která by narušila hegemonii dvou silných stran (konzervativců a středových liberálů), se už v minulosti pokoušela jiná těžká váha politické scény – Szymon Holownia.

Svou partaj sice Holownia dostal do vládní koalice, on sám ale v prezidentských volbách narazil. Tento týden rezignoval na post maršálka Sejmu a míří do newyorské centrály OSN. Chtěl by být Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 22 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...