V Turecku bude druhé kolo prezidentských voleb, analytici favorizují Erdogana

Nahrávám video

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.

Šéf volebního úřadu Ahmet Yener uvedl, že zbývá sečíst ještě několik okrsků ze zahraničí. Ani kdyby všechny tyto hlasy dostal Erdogan, většinu hlasů by nezískal. Volební účast v Turecku dosáhla 89 procent a v zahraničí 53 procent, uvedla agentura Anadolu. Kompletní a oficiální výsledky úřad zveřejní v pátek. 

Počáteční průběžné výsledky dávaly Erdoganovi více než padesát procent. Po započítávání okrsků z velkých měst se ale rozdíl mezi oběma kandidáty snižoval a Erdoganův výsledek se dostal pod padesát procent.

Podle dat tureckých agentur nedělní volby vyhrál Erdoganův blok stran, který získal přes 49 procent hlasů a bude mít v parlamentu většinu. Druhý byl blok stran, které navrhly na prezidenta Kilicdaroglua. Dostal zhruba 35 procent hlasů. Do parlamentu se se ziskem zhruba deseti procent dostane také aliance prokurdských stran.

Pozorovatelé: Erdoganův tábor měl „neospravedlnitelnou výhodu“

Mezinárodní pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy uvedli, že Erdogan a jeho tábor měli ve volbách „neospravedlnitelnou výhodu“, a to hlavně v přístupu k médiím.

Práci nezávislých médií navíc vládní činitelé omezují například skrze žaloby na ochranu cti či zásahy policie. Pozorovatelé také kritizovali nedostatečnou transparentnost volebních orgánů při sčítání hlasů či málo důrazná opatření, která by usnadnila hlasování lidem, které zasáhlo ničivé zemětřesení z počátku února.

Současně se pozorovatelé domnívají, že volby byly dobře zorganizované a obešly se bez větších incidentů. V jejich rámci se uskutečnila skutečná soutěž mezi politickými subjekty.

Oba politici věří ve své vítězství

„Pokud náš národ hlasoval pro druhé kolo voleb, je to také vítáno. My ale věříme, že zakončíme v tomto kole výsledkem vyšším než padesát procent hlasů,“ řekl v noci na pondělí, tedy ještě oznámením, že bude druhé kolo, turecký prezident.

Erdogan také v noci vyzval občany, aby se měli na pozoru, dokud sčítání hlasů neskončí. Opozice se podle něj snažila lidi zmást tvrzením, že její kandidát je v čele.

Po konci hlasování v neděli odpoledne středoevropského času lídři opozice tvrdili, že Kilicdaroglu první kolo podle jejich údajů vyhraje a že státní agentura manipuluje daty o sčítání hlasů. Podle nich nezapočítávala údaje z okrsků, kde je opozice silná. 

Kilicdaroglu slíbil občanům, že zvítězí ve druhém kole. Erdogan podle opozičního lídra nemá důvěru lidí. „Navzdory všem pomlouvačným kampaním a urážkám Erdogan nedosáhl výsledku, který očekával. Údaje o volbách stále přicházejí. Pokud se náš národ rozhodne pro druhé kolo, vítáme to. Tyto volby určitě vyhrajeme ve druhém kole. Všichni to uvidíte,“ prohlásil Kilicdaroglu.

Hraje se o klíčová procenta neúspěšného kandidáta

Druhé kolo mohou rozhodnout voliči bývalého krajně pravicového poslance Ogana, který skončil třetí a uvedl, že se zatím nerozhodl, koho podpoří. Stanici BBC řekl, že se rozhodne, co dělat ve druhém kole, po konzultaci se svými voliči. Ta by měla trvat několik dnů. „Máme podmínky, jako je boj proti terorismu, odmítnutí stran podporovaných teroristickými organizacemi a návrat (syrských) žadatelů o azyl,“ řekl BBC.

Bojem proti terorismu Ogan a další krajně pravicoví politici označují potírání radikálních kurdských skupin a příznivců klerika Fethullaha Gülena, který podle vládních představitelů zosnoval pokus o státní převrat z roku 2016.

Ogan byl do roku 2015 poslancem za krajně pravicovou stranu MHP, která nyní podporuje Erdogana, pak byl ze strany vyloučen. Výsledek prvního kola voleb označil za neúspěch opozice a poloviční úspěch vládních sil. Za úspěch prvního kola hlasování označil výrazné omezení vlivu hlavních prokurdských stran.

V rozhovoru s agenturou Reuters naznačil, že je ochotný jednat s Erdoganem i Kilicdarogluem. Dodal, že by byl ochoten s opozicí podepsat dohodu, ve které by se opoziční politici zavázali, že neudělají ústupky prokurdským silám.

Zpravodaj ČT: Ogan má blíže k Erdoganovi

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského má Ogan určitě blíže ideologicky i rétorikou k Erdoganovi. Kilicdaroglu se snažil před volbami o inkluzivní politiku a navázaní vazeb třeba s prokurdskou Lidově demokratickou stranou HDP, ale narazil na limity, míní Černohorský s ohledem na dosavadní výsledky voleb.

„U opozice panuje zklamání, že to nedopadlo už v prvním kole,“ poznamenal zpravodaj s tím, že zřejmě hledá další strategii. „Úkolem Kilicdaroglua bude nyní přetáhnout voliče i z tábora, který pro něj nyní nehlasoval,“ konstatoval Černohorský.

Výsledky podle něj ukazují na posílení krajní pravice v Turecku. „Otázky identity byly zřejmě pro významnou část voličů důležitější než ekonomické otázky nebo otázky lidských práv v zemi,“ podotkl zpravodaj.

Analytici: Favoritem je Erdogan

Bývalý velvyslanec v Ankaře a turkolog Tomáš Laně připomněl, že v zemi zaznívaly předpoklady, že by mohl v prvním kole zvítězit Kilicdaroglu. „Byly to možná přehnané naděje.  Respondenti se nemusí během výzkumu vyjadřovat, jak pak tajně hlasují,“ řekl a dodal, že posledních dvacet let vládl v zemi Erdogan, a Turci tak nemají velkou voličskou zkušenost. Domnívá se, že Kilicdaroglu nemá šance na vítězství. „Situace mu příliš nenahrává.“

Také Karolína Lahučká z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) míní, že favoritem druhého kola je Erdogan. Voliči by ho podle ní mohli upřednostnit mimo jiné pragmaticky kvůli tomu, že bude disponovat většinou v parlamentu. V případě Erdoganova vítězství se podle Lahučké v turecké zahraniční politice pravděpodobně nic příliš nezmění, země by ale s ohledem na nový mandát prezidenta mohla přestat blokovat švédský vstup do NATO.

V Událostech, komentářích Lahučká řekla, že o tom, že současná vládní politika funguje, přesvědčovala Turky i předvolební kampaň. Erdogan se podle ní měl ukázat hlavně jako silný lídr. Jeho výhoda tkví v tom, že je v politice už dvacet let a mohl si připravit půdu pro silné prezidentství.

Jeho protikandidát Kilicdaroglu podle Lahučké ještě může překvapit, záleží ale zejména na tom, za koho se postaví voliči třetího kandidáta, Ogana. Jednota turecké opozici ale prý chybí.

Nahrávám video

Rovněž podle Howarda Eissenstata z jedné z newyorských univerzit bude mít Erdogan pro druhé kolo výhodu, jelikož jeho strana se svými spojenci získala lepší výsledky v nedělních parlamentních volbách. „Voliči nechtějí rozdělené vedení,“ řekl agentuře AP Eissenstat. 

Nahrávám video

První druhé kolo od zavedení přímé volby

Erdogan je dominantní postavou turecké politiky posledních dvacet let. I proto bylo prezidentské hlasování do značné míry vnímáno jako referendum o něm. Druhé kolo prezidentských voleb je stanoveno na 28. května.

Druhé kolo prezidentských voleb se v Turecku uskuteční poprvé od změny ústavy v roce 2007, která zavedla přímou volbu hlavy státu. Do té doby volil prezidenta turecký parlament.

První přímé volby se konaly v roce 2014, kdy s převahou vyhrál Erdogan s 51,8 procenta, druhý kandidát za ním získal 38,4 procenta. V roce 2018 získal Erdogan 52,6 procenta, druhý skončil tehdy kandidát republikánů Muharrem Ince, který získal 30,6 procenta hlasů.

Od roku 2018 má Turecko prezidentský systém, který zavedla změna ústavy prosazená Erdoganem a schválená v referendu v roce 2017.

Nahrávám video

Vládní většina, ale také nejhorší výsledek AKP za dvě dekády

Turečtí voliči o víkendu rozhodovali také o obsazení šesti set poslaneckých křesel v tureckém parlamentu. Vládní Lidová aliance vyhrála podle tureckých agentur se 49 procenty hlasů  a bude mít většinu. Druhá byla se zhruba 35 procenty hlasů opoziční Národní aliance, která navrhla na prezidenta Kilicdaroglua.

Zhruba deset procent hlasů dostala Aliance práce a svobody, která sdružuje levicové a prokurdské strany. Do parlamentu za ni kandidovali i politici druhé nejsilnější opoziční formace Lidové demokratické strany (HDP), která v prezidentských volbách podpořila Kilicdaroglua.

Erdoganova strana AKP získala nejvíce hlasů, ale nedařilo se jí tak dobře jako jejímu lídrovi. Podle státní tiskové agentury AA obdržela AKP po sečtení více než 96 procent hlasů „jen“ 35 procent, což je nejhorší výsledek od roku 2002, kdy se AKP poprvé dostala do parlamentu, všímá si BBC. Od té doby strana nikdy neobdržela méně než čtyřicet procent hlasů.

V roce 2002 získala AKP 363 křesel a počet jejích poslanců po každých volbách klesal. V roce 2018 to bylo 295, nyní průběžné výsledky naznačují, že AKP bude mít 266 poslanců a ztratí 29 křesel. 

Očekává se ale, že díky alianci s dalšími třemi stranami získá dalších 56 křesel, píše BBC. To by Erdoganově koalici dalo většinu v parlamentu s 323 křesly. „Vládní blok zřejmě dokázal uhájit těsnou většinu, což bude opozici komplikovat situaci před druhým kolem,“ uvedl Černohorský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 35 mminutami

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 41 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 3 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 4 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.