V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
Umerov dodal, že o výsledcích úterních jednání bude informován ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Zítra (ve středu) ráno bude politická a vojenská skupina pokračovat v práci,“ napsal na sociální síti Telegram.
Zdroj blízký ruské delegaci podle agentury AFP řekl, že rozhovory trvaly šest hodin a byly „velmi napjaté“. Potvrdil, že budou pokračovat ve středu. Agentura TASS píše, že spolu jednali Rusové s Američany, Rusové s Ukrajinci i všechny tři strany najednou.
V Ženevě jsou i vysocí diplomatičtí představitelé Británie, Francie, Německa a Itálie a podle italského vládního zdroje měli na programu jednání se zástupci Ukrajiny a USA, napsala AFP. V uplynulých týdnech evropští politici, například francouzský prezident Emmanuel Macron, žádali, aby se jednání o míru na Ukrajině účastnily i evropské země.
Průlom se nečekal
Umerov již před jednáním uvedl, že ukrajinská delegace má prezidentem Ukrajiny schválený rámec práce a jasný mandát. Také poděkoval Američanům i Švýcarům a zároveň poznamenal, že jeho tým nemá „zbytečná očekávání“.
„Nemyslím si, že bychom dnes (v úterý) měli očekávat nějaké zprávy, protože se plánuje, že práce bude pokračovat i zítra (ve středu). Nejsou v plánu žádná oznámení,“ řekl v úterý dopoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko i v den zahájení dalšího kola rozhovorů masivně útočilo na ukrajinskou energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve podotkl, že takové útoky dohodu ztěžují.
„(Diplomatický) tým rozhodně musí otevřít téma těchto útoků – především u americké strany, která navrhla, aby se Ukrajina i Rusko zdržely útoků,“ uvedl večer Zelenskyj s tím, že Kyjev je připraven rychle přijmout spravedlivou dohodu o konci války.
„Jediná otázka zbývá pro Rusy: Co vlastně chtějí? A také, zda bude mít pro Rusko nějaké důsledky skutečnost, že pro ně mají větší význam šáhedy, rakety a fantazijní řeči o historii než skutečná diplomacie a trvalý mír,“ dodal prezident Ukrajiny.
Moskva trvá na maximalistických požadavcích
Trojstranné jednání o ruské válce proti Ukrajině navazuje na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Shoda je zatím ale v nedohlednu. Rusko totiž nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu nepodařilo dosud dobýt, což Kyjev odmítá.
„Rusko aktuálně necítí žádný velký tlak, aby bylo nuceno přistoupit na diplomatické kompromisy k ukončení rusko-ukrajinské války. Nadále tak trvá na svých maximalistických požadavcích,“ řekl v Horizontu ČT24 ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana.
Kromě územních otázek se Moskva a Kyjev stále výrazně liší v názorech na to, kdo by měl mít pod kontrolou ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, i v názorech na možnou roli západních vojsk na Ukrajině po ukončení války.
Do čela ruské delegace se vrátil poradce ruského vůdce Vladimir Medinskij, který podle ukrajinských činitelů na předchozích jednáních uděloval manipulativní lekce z historie, místo aby se zapojil do věcného vyjednávání. Ukrajinský tým vede tajemník bezpečnostní rady Rustem Umerov.
Experti: Ruská pozice se nemění
Jak opakovaně upozorňují například experti z Institutu pro studium války (ISW), skutečné ruské požadavky se nemění a jdou nad rámec územních ústupků. Moskva požaduje, aby na Ukrajině nastoupila proruská vláda, a zároveň odmítá západní bezpečnostní záruky pro napadenou zemi.
Americký prezident Donald Trump se snaží přimět Kyjev a Moskvu, aby dospěly k dohodě, která by válku ukončila. Americká administrativa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Zelenskyj ovšem upozornil, že jeho země čelí většímu tlaku, aby učinila ústupky než Rusko. Sám Trump před jednáním uvedl, že Ukrajina „by raději měla co nejdříve přijít k jednacímu stolu,“ aniž se zmínil o Rusku.
Mezitím se blíží čtvrté výročí otevřené invaze, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno. Rusko v současnosti okupuje přibližně dvacet procent ukrajinského území.
