Varovný signál pro Česko, říká publicista k dění na Slovensku

Nahrávám video

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.

„To jsou žalostné výsledky,“ komentoval nedávno slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka sedmdesátiprocentní pokles (ukončených) případů korupce v zemi. Se čtvrtou vládou premiéra Roberta Fica (Smer) přišlo zemětřesení ve vedení policie i kulturních institucí.

Přes protest zaměstnanců například skončil dosavadní model veřejnoprávních médií. „Vysílání slovenské televize a rozhlasu postupně ztrácelo atributy veřejnoprávnosti,“ prohlásila ministryně kultury Martina Šimkovičová. Tlaku čelí rovněž nevládní spolky. Zákon omezil shromažďování. OSN hovoří o erozi základních svobod. Podle Markoše není občan jen pasivním pěšákem, ale má povinnost „vstupovat do hry“.

„Politici nejsou naši vládci. Jsou to lidé, které si platíme, aby chránili dodržování ústavy a vládli efektivně a v našem zájmu. Když tuto společenskou smlouvu porušují, máme plné právo protestovat,“ je přesvědčený slovenský publicista.

Knihu Světla v mlze napsal jako poučení z krize, kterou není třeba opakovat – stačí prý jen naslouchat avizovaným cílům. „Často se říká: ‚Tohle by si nedovolili, (...) tohle by lidé nestrpěli.‘ Jenže dějiny nás učí, že autokraté nemají vlastní brzdu. Zabrzdit je musíme my,“ míní Markoš.

Projevy xenofobie nelze přejít, míní publicista

Například fyzickou konfrontaci před volbami v roce 2023 mezi šéfem hnutí Slovensko Igorem Matovičem a členem strany Smer a nynějším ministrem obrany Robertem Kaliňákem vnímá Markoš jako reklamní tah, který nestojí za pozornost. Na rozdíl od toho, projevy xenofobie by nenechal bez povšimnutí.

Příkladem toho dle něj může být prohlášení podnikatele a politika Borise Kollára z roku 2016 „Ještě se vrátím k tomu duhovému pochodu. Tvrdím, že začnou nejdřív se svatbami v kostelech, pak budou adopce dětí, potom nastoupí pedofilové a už jsou na řadě nekrofilové,“ prohlásil tehdy Kollár.

Nenávist vede k normalizaci násilí, varuje Markoš a zmiňuje vraždu před bratislavským podnikem Tepláreň. Pozornost věnuje i atentátu na Fica. Ten dle vlastních slov střelci odpustil, viníky vidí jinde.

„Nakonec je jasné, že byl jen poslem zla a politické nenávisti, kterou politicky neúspěšná a frustrovaná opozice rozvinula na Slovensku do nezvládnutých rozměrů,“ sdělil po atentátu v roce 2024 Fico.

Faulů v interpretaci činu si publicista všímá na obou stranách – vymezuje se vůči snaze spojit osamělého atentátníka s opozicí, stejně jako vůči textu novináře, který chválil střelcovu poezii. „Empatii si zaslouží oběti, ne atentátníci,“ prohlásil Markoš.

Neustávající krize lidi vyčerpávají a než se mlha rozptýlí, může to trvat i dvacet let. Společnost, která je přečká bez fatálních zranění, z nich podle Markoše vyjde silnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...