Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci, sdělila její vláda směrem k USA

Nahrávám video

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.

„Venezuela znovu potvrzuje svůj závazek k míru a mírovému soužití. Naše země usiluje o život bez vnějších hrozeb, v prostředí respektu a mezinárodní spolupráce. Věříme, že globální mír se buduje nejprve zajištěním míru uvnitř každé země,“ napsala Rodíguezová na facebooku. Dodala, že „naši lidé a náš region si zaslouží mír a dialog, ne válku“.

Trump v neděli Rodríguezové pohrozil, že může zaplatit vyšší cenu než Maduro, pokud „neudělá to, co je správné“. V noci na pondělí Trump řekl, že jeho administrativa jedná s lidmi, kteří se ujali vedení Venezuely. Dodal však, že jsou to Spojené státy, kdo má situaci ve Venezuele pod kontrolou. Trump také uvedl, že Venezuela bude čelit další vlně úderů, pokud s ním její vedení nebude spolupracovat na „snaze spravit“ tuto zemi.

Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se Američané poučili ze svého postupu v Iráku, kde „rozložili existující státní aparát“. A proto přicházejí s taktikou, kdy budou „diktovat stávající venezuelské vládě podmínky, a pokud je nepřijmou, tak bude následovat další nátlak a útoky na vojenské instalace“. Takové kroky popsal jako imperiální diktát.

Nahrávám video

Rodríguezová podle AFP na telegramu USA vyzvala k vyváženým a respektujícím vzájemným vztahům. Nejvyšší soud po americkém útoku pověřil Rodríguezovou výkonem prezidentských pravomocí. Ta také v neděli vytvořila komisi, jejímž úkolem bude snaha o propuštění Madura a jeho manželky. V čele komise má stát její bratr Jorge Rodríguez, který je předsedou parlamentu, a ministr zahraničí Yván Gil.

Opozice volá po uznání výsledků voleb z předminulého roku

„Tato chvíle představuje důležitý krok, ale nestačí,“ uvedl podle AFP představitel opozice Edmundo González Urrutia s tím, že uznání výsledků voleb z předminulého roku a propuštění všech politických vězňů jsou nutností k „normalizaci“ situace v zemi.

Další opoziční představitelka a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová již v sobotu sdělila, že Urrutia by se měl „okamžitě ujmout svého ústavního mandátu“.

„To úplně nejrozumnější řešení by bylo předat moc demokratické opozici ve Venezuele,“ prohlásil komentátor Roman Joch. Návrat opozice by podle něj byl pro USA výhodný z hlediska PR a dokazoval by, že jim nejde o okupaci země, ale o odstranění autoritářského vládce.

Trumpova administrativa se však podle Jocha pravděpodobně dohodla s členy Madurova režimu, že mu Madura vydají výměnou za beztrestnost a za to, že přechod k demokracii „bude chvíli trvat“. Trumpova administrativa se podle něj dohodla s částí armády, že ji bude používat na přechod k demokracii.

„Trump nemluví o tom, že by brzo měly proběhnou volby. Tím venezuelskou opozici zklamává. Doufala, že svržení režimu proběhne velmi rychle,“ sdělil Kozák.

Nahrávám video

OSN: Prezidentské volby postrádaly transparentnost a integritu

Předloňské prezidentské volby ve Venezuele podle čtyřčlenného expertního panelu OSN postrádaly základní transparentnost a integritu. Ústřední volební komise podle panelu porušila místní pravidla a vyhlásila Madura vítězem, aniž by byly sečteny výsledky z každé z 30 tisíc volebních místností v zemi. To podle ní nemá v současných demokratických volbách obdoby.

Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba 80 procent volebních místností v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Také opozice s odvoláním na zápisy z více než 80 procent volebních místností tvrdí, že zvítězil se 67 procenty hlasů Urrutia.

Maduro před americkým soudem

Maduro a jeho žena Cilia Floresová v pondělí stanou před soudem v New Yorku, přičemž čelí obvinění z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států.

Podle Jocha americká justice nemá problém s tím, aby byl Maduro souzen na území USA. Ministerstvo spravedlnosti ale musí dokázat, že se podílel na obchodu s drogami. „Téměř jistě je to pravda, ale uvidíme, jaké důkazy budou schopní přinést a zveřejnit,“ dodal.

„Pro každou ambiciózní americkou právnickou firmu bude obhajoba Madura prestižní záležitostí. I kdyby nevěřili, že ho plně osvobodí, tak stejně kvůli mediální pozornosti budou chtít poskytovat ty nejlepší možné služby, a to dokonce zdarma,“ přiblížil Joch.

Úmrtí členů kubánské ochranky

Trump také řekl, že při americkém útoku zahynulo velké množství kubánských členů Madurovy ochranky. V této souvislosti uvedl, že si nemyslí, že se USA budou muset vojensky angažovat na Kubě, protože pro tamní režim bude těžké udržet se bez přísunu levné venezuelské ropy. „Kuba je připravena padnout,“ sdělil.

Americký prezident nicméně podle Reuters naznačil, že Kolumbie a Mexiko by také mohly čelit vojenské akci, pokud nezbrzdí příliv nelegálních drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který „rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států“. Trump dodal, že „Operace Kolumbie“ mu zní dobře.

Čína a Írán v pondělí vyzvaly Spojené státy k propuštění Madura a ujistily, že jejich vztahy s Venezuelou zůstávají i po únosu prezidenta do USA neměnné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...