Venezuelské nepokoje mají první oběti a stovky zatčených

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Tisíce obyvatel Venezuely vyrazily v pondělí navečer protestovat proti tomu, že se podle nich Maduro snaží „ukrást volby“. Ve třech venezuelských městech protestující strhli sochy Huga Cháveze, napsal španělský server El País.

V noci podle organizace Foro Penal, která se zabývá vládní represí ve Venezuele, zemřel jeden demonstrant ve státě Yaracuy. Agentura Reuters informuje o dalších dvou mrtvých ve státech Táchira a Aragua.

Lidé na motorkách ucpali silnice, jiní si vzali venezuelské vlajky nebo si zakryli obličej šátky na ochranu před slzným plynem a vyrazili do ulic.

Nahrávám video

Většinu protestů podle deníku El Nacional v pondělí policie potlačila, použila při tom slzný plyn i gumové projektily.

Generální prokurátor Tarek Saab oznámil, že bylo zadrženo 749 „delikventů“ a že při protestech bylo zraněno 48 vojáků a policistů, o zraněných civilistech nehovořil. Jeden voják podle něj zemřel. Saab řekl, že zatčení budou obviněni z podněcování k nenávisti, omezování veřejných cest a kladení odporu úřadům a někteří také z terorismu.

Pohřešovaní studenti

Venezuelané uspořádali po celé zemi i demonstrace „cacerolazo“ – tradiční latinskoamerický protest, při němž lidé bouchají do hrnců nebo do pánví. „Nechci zlato, nechci CLAP (vládní program potravinové pomoci), chci, aby Nicolás (Maduro) odešel,“ skandovali demonstranti bouchající do hrnců.

Klíčovou roli podle analytiků bude mít v povolebním vývoji armáda. „Nedovolíme, aby se Venezuela vrátila do temna z let 2014, 2017 a 2019,“ uvedl ministr obrany Vladimir Padrino. V těchto letech ve Venezuele vypukly rozsáhlé protesty, jejichž potlačení stálo život desítky lidí.

Proti manipulacím u nedělních voleb protestovali také studenti státní univerzity pro bezpečnostní složky (UNES), z nichž někteří uvedli, že je rektor univerzity nutil volit Madura. V noci na úterý venezuelská nevládní organizace PROVEA oznámila, že nejméně 25 studentů této vysoké školy jejich rodiny pohřešují.

Nespokojenost s výsledkem voleb vyšli do ulic vyjádřit i venezuelští krajané, kteří žijí ve Španělsku. Celkově Venezuelu opustilo za dobu Madurovy vlády téměř osm milionů lidí.

Nahrávám video

Rozhodnutí volební komise

Ústřední volební komise prohlásila Madura zvoleným prezidentem na třetí šestileté období, od roku 2025 do roku 2031. Podle komise získal Maduro po sečtení 80 procent okrsků 51 procent hlasů, kdežto González Urrutia 44 procent.

Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Oficiální výsledky tvrdí, že Gonzálezovi dalo hlas 2,4 milionu voličů a Madurovi 5,2 milionu.

„Míříme k demokracii, 25 let je dost. Je na čase, aby odešli,“ prohlásila podle agentury Reuters šéfka kampaně Machadové Magalli Medaová v narážce na čtvrtstoletí vlády levicových autoritářů zahájené Madurovým předchůdcem Chávezem.

Opozice tvrdí, že se chystá zveřejnit záznamy o hlasování z volebních místností a vyzvala své stoupence, aby se v úterý odpoledne místního času (večer středoevropského času) shromáždili k pokojným oslavám opozičního vítězství. Podle Reuters bylo však některým jejím pozorovatelům znemožněno záznamy pořídit a opozice nemá záznamy zdaleka kompletní.

Maduro v reakci na opoziční prohlášení uvedl, že režim ví, jak v podobné situaci postupovat a jak „porazit šiřitele násilí“. Již předtím obvinil opozici ze „lží a manipulací“. Předvolební průzkumy dávaly výrazný náskok až desítek procentních bodů opozičnímu kandidátovi.

Skupina opozičních představitelů, která kvůli obavám ze zatčení dlouhodobě pobývá na argentinském velvyslanectví v Caracasu, v pondělí večer uvedla, že se k nim snažily proniknout venezuelské bezpečnostní složky.

Reakce ve světě

K přezkoumání výsledků vyzvalo Caracas devět zemí Latinské Ameriky, které zároveň na středu svolaly zasedání rady Organizace amerických států (OAS), jež sdružuje tři desítky amerických zemí, včetně Spojených států.

„Je důležité, aby mezinárodní veřejnost žádala po Venezuele, aby prokázala, jak došla k údajnému výsledku 51 a 44 ve prospěch Madura, a aby nenechala vládu takovýmto způsobem zcela zmanipulovat demokratický proces. Bylo jasné, že to udělá, ale přeci jenom rozměr, jaký to dostalo, a to, že jsou jasné důkazy o falšování, to odlišuje od těch minulých let, kdy provedla něco podobného, ale nebylo to s takovým rozdílem,“ podotkl ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip.

Připomněl, že zemi už opustilo asi sedm milionů lidí. I pro levicové prezidenty Brazílie a Kolumbie je současná situace příliš a obávají se další migrační vlny, takže podle Pilipa vyvíjejí tlak na Madura, aby ustoupil. Pilip se obává jakési „bělorusizace“ Venezuely. Bude podle něj záležet na tlaku mezinárodního společenství, výdrži opozice a také postoji armády.

Nahrávám video

Bílý dům uvedl, že má obavy, zda oznámený výsledek odráží vůli venezuelského lidu. Peru nařídilo venezuelským diplomatům opustit zemi a uruguayský ministr zahraničí prohlásil, že jeho země nikdy neuzná Madura za prezidenta.

Ke zveřejnění transparentních výsledků Venezuelu vyzvala i diplomacie EU a řada evropských zemí včetně Česka. Ke zveřejnění kompletních výsledků vyzvaly další země, jako je Německo, Španělsko či Brazílie.

Venezuela ohlásila, že stáhne svůj diplomatický personál ze sedmi zemí, které vyjádřily pochybnosti ohledně oficiálních výsledků voleb. Jde o Argentinu, Chile, Kostariku, Peru, Panamu, Dominikánskou republiku a Uruguay.

Venezuelská vláda současně tyto země vyzvala, aby své zástupce okamžitě stáhly z venezuelského území. Na argentinském velvyslanectví žije skupina venezuelských opozičních představitelů, kteří se tam uchýlili před venezuelskou policií.

Caracas také v pondělí oznámil, že od středy zastaví komerční lety do Panamy a Dominikánské republiky. Tyto země často využívají Venezuelané i občané jiných států pro cesty do Venezuely kvůli malému počtu přímých spojů do jihoamerické země.

Madurovi poblahopřál čínský prezident Si Ťin-pching. Kreml se domnívá, že by venezuelská opozice měla přijmout porážku a pogratulovat vítězi voleb, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 38 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...