V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.
„Věřím, že v některých oblastech, například v zahraniční politice, musíme přejít na kvalifikovanou většinu,“ sdělila von der Leyenová. „Je čas se zbavit pout jednomyslnosti. Musíme zajistit, aby naše Unie byla rychlejší a mohla plnit očekávání Evropanů,“ dodala. Kvalifikovaná většina znamená 15 z 27 členů představujících 65 procent obyvatelstva EU.
Předsedkyně Komise prohlásila, že podporuje právo Evropského parlamentu na legislativní iniciativu a že chce spolupracovat s ním a se všemi proevropskými demokratickými silami, aby splnila očekávání Evropanů. „Pracuji na legislativních balíčcích, které posílí tuto proevropskou většinu,“ dodala.
Pozastavení podpory Izraele
EK pozastaví bilaterální podporu Izraeli, prohlásila von der Leyenová. „Zastavíme všechny platby v těchto oblastech, aniž by to mělo dopad na naši spolupráci s izraelskou občanskou společností nebo s institucí Jad vašem (izraelský památník obětí a hrdinů holocaustu pozn. red.),“ dodala.
Komise podle jejích slov navrhne sankce proti „extremistickým izraelským ministrům“ a částečné pozastavení dohody o přidružení mezi EU a židovským státem, zaměřené na obchodní záležitosti.
Unie je největším obchodním partnerem Izraele. Pozastavení obchodní části dohody by znamenalo zrušení obchodních výhod pro izraelské produkty směřující na unijní trh. Takový krok vyžaduje podporu kvalifikované většiny. Agentura Reuters to označila za obtížně dosažitelnou hranici, protože postoje jednotlivých vlád a zemí se liší. Diplomaté tvrdí, že klíčový pro tento návrh bude postoj Německa, které zatím nevydalo jasné stanovisko.
EK již dříve navrhla omezit přístup Jeruzaléma k jejímu vlajkovému programu na financování vědeckého výzkumu, ale nepodařilo se jí získat dostatečnou podporu členských zemí EU pro tento krok, připomněla agentura Reuters. Von der Leyenová uvedla, že Komise nyní udělá, co bude v jejích silách.
Návrhy von der Leyenové nejsou pro českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nest.) novinkou. „Za poslední rok v různých variantách jsme je pravidelně diskutovali na radě ministrů zahraničních věcí a nikdy se nesetkaly s podporou,“ dodal. Uvedl, že považuje řadu výroků některých izraelských ministrů za extremistické, nemyslí si ale, že dává smysl je sankcionovat.
Komise chce skupinu dárců pro Palestinu
Během října chce EK zřídit skupinu dárců pro Palestinu, která bude zahrnovat nástroj pro obnovu Gazy. „Naše odhodlání podporovat životaschopnou palestinskou samosprávu zachovává řešení založené na existenci dvou států. Musíme proto vyzvat ostatní, aby také zintenzivnili své úsilí,“ řekla von der Leyenová. Prohlásila, že EU poskytuje vyšší finanční a humanitární pomoc než ostatní partneři.
Von der Leyenová se označila za „dlouholetou přítelkyni izraelského lidu“. „Vím, jak moc tímto národem otřásají kruté útoky teroristů Hamásu,“ řekla s tím, že teroristická organizace Hamás nemá právo na existenci. Podle ní teroristé chtějí zničit Izrael a zároveň utlačují svůj vlastní lid.
V současnosti probíhá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která se soustředí na město Gaza. Konflikt vypukl v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenské operace v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu 48 zajatců, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Podle posledních zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito nejméně 64 231 Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé, nicméně je nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Summit o únosech ukrajinských dětí do Ruska
V projevu se von der Leyenová věnovala i tématu rusko-ukrajinské války. Prohlásila, že uspořádá summit k úsilí navrátit ukrajinské děti unesené do Ruska nebo na okupovaná ukrajinská území. V projevu přiblížila příběh ukrajinského mladíka Saši, který jejím slovům naslouchal z lavice v Evropském parlamentu. Ruské jednotky se ho pokusily odvézt do Ruska a dát mu ruské jméno a ruský pas. Jemu se ale podařilo kontaktovat svou babičku, která si pro něj dokázala s pomocí ukrajinské vlády přijet na okupovaná území a dostat ho domů.
„Putinova válečná ekonomika bude pokračovat i po skončení války (na Ukrajině),“ prohlásila von der Leyenová před europoslanci. To podle ní znamená, že Evropa musí být připravena převzít zodpovědnost za vlastní bezpečnost. Zdůraznila klíčovou roli NATO, nicméně dodala, že evropskou bezpečnost může zaručit pouze silná a důvěryhodná evropská obrana.
Šéfka EK nedávno navštívila několik členských států EU, které sdílí hranici s Ruskem a Běloruskem. „Právě ony znají nejlépe ruskou hrozbu a není pochyb o tom, že východní křídlo Evropy chrání celou Evropu. Od Baltského po Černé moře,“ prohlásila v projevu.
Je proto podle ní třeba investovat do podpory tohoto křídla a vybavit ho „nezávislými strategickými prostředky“. „Musíme vyslyšet výzvu našich baltských přátel a postavit zeď z dronů,“ řekla von der Leyenová. V úvodu svého projevu rovněž odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.
Evropská komise představila letos v březnu takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
Unijní exekutiva chce rovněž prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
„Letošní léto nám ukázalo, že není čas ani prostor pro nostalgii. Bojové linie za nový světový řád založený na síle se rýsují právě teď, takže Evropa musí bojovat za své místo ve světě, v němž se mnohé významné velmoci chovají k Evropě buď nejednoznačně, nebo otevřeně nepřátelsky,“ prohlásila von der Leyenová.
Obchodní dohoda s USA je nejlepší možná, míní von der Leyenová
Předsedkyně EK před europoslanci také mluvila o amerických clech a obchodní dohodě mezi USA a EU. „Když vezmeme v úvahu výjimky, které jsme si zajistili, a dodatečné sazby, které ostatní navíc uplatňují, máme bezpochyby nejlepší dohodu,“ hájila se von der Leyenová. „Náš obchodní vztah se Spojenými státy je nejdůležitější,“ dodala.
Vyzvala europoslance, aby si představili, jaké dopady by naopak měla obchodní válka s USA, která by nastala v případě neuzavření dohody. Dohoda podle ní představuje „klíčovou stabilitu v době globální nestability“.
Dohoda se Spojenými státy zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. I podle dřívějších vyjádření eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče, který byl tím hlavním, kdo s Washingtonem jednal, by alternativou k uzavřené dohodě byla politická eskalace a obchodní válka s mimořádně vysokými cly.
Šéfka EK před europoslanci nepřímo reagovala i na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát pohrozil zavedením cel a exportních kontrol proti zemím, jejichž daňová či regulační pravidla podle něj diskriminují americké technologické firmy. Spojené státy podle všeho právě v letních jednáních s EU tlačily i na úpravy digitální legislativy sedmadvacítky včetně nařízení o digitálních službách (DSA) a zákona o digitálních trzích (DMA).
Von der Leyenová zdůraznila, že Evropská unie má právo stanovovat a zavádět svá vlastní pravidla. „Ať už se jedná o environmentální nebo digitální regulaci. Stanovujeme si vlastní standardy. Stanovujeme si vlastní předpisy,“ prohlásila.
EK chce opatření k řízení migrace
Předsedkyně Komise prohlásila, že EU potřebuje nový systém sankcí zaměřený na převaděče a obchodníky s lidmi. Dodala, že takové sankce by zmrazily jejich majetek, omezily jejich pohyb a odřízly je od zisků. Systém by podle ní měl být součástí opatření, která umožní řídit migraci.
„Obyvatelé Evropy prokázali, že jsou ochotni pomáhat lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Rostoucí frustrace však pramení z jejich dojmu, že naše pravidla jsou ignorována,“ řekla von der Leyenová.
„My v Evropě musíme být těmi, kdo rozhodují o tom, kdo k nám přijde a za jakých okolností, ne převaděči a obchodníci s lidmi,“ prohlásila předsedkyně Komise.
Vysoké ceny energií snižují životní standard
Von der Leyenová vedle toho uznala, že vysoké ceny energií snižují životní standard mnoha obyvatel Evropy. „Víme, co ty ceny zvýšilo: závislost na ruských fosilních palivech. Proto je čas zbavit se špinavých ruských fosilních paliv,“ prohlásila politička.
Komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027, mimo jiné ve snaze omezit financování ruské agrese proti Ukrajině. Proti návrhu se postavily Maďarsko a Slovensko.
Von der Leyenová zopakovala, že cesta k levnějším energiím vede přes obnovitelné zdroje a že EU musí stavět i na jaderné energii. Problémem je však podle ní zastaralost sítí, které se v poslední době potýkají s výpadky, jako byl masivní blackout ve Španělsku. Prohlásila, že sítě vyžadují modernizaci. Komise podle ní chystá iniciativu na posílení síťové infrastruktury a urychlení schvalovacích procesů.
Šéfka EK chce dostupné automobily
„Miliony Evropanů si chtějí koupit cenově dostupná auta, proto bychom měli investovat do malých, cenově dostupných vozidel,“ prohlásila von der Leyenová. Proto chce ve spolupráci s průmyslem navrhnout novou iniciativu pro malé cenově dostupné automobily.
„Domnívám se, že Evropa by měla mít své vlastní e-auto. E jako ekologický, čistý. E jako ekonomický a cenově dostupný,“ řekla šéfka EK. „Nemůžeme dovolit Číně, aby ovládla tento trh. Bez ohledu na všechno ostatní víme, že budoucnost patří elektřině,“ dodala.
Evropská komise navrhne zjednodušení právních předpisů EU upravujících vojenskou mobilitu a digitální technologie, aby zbavila podniky byrokratické zátěže, sdělila von der Leyenová.
Podpora bydlení
Předsedkyně Komise mluvila současné situaci na trhu práce. Evropská unie podle ní reviduje pravidla pro státní podporu, aby umožnila opatření na podporu bydlení.
„Po obdržení vašich připomínek představíme vůbec první evropský plán dostupného bydlení, jehož cílem je zvýšit dostupnost, udržitelnost a kvalitu bydlení,“ řekla v projevu.
„Ceny nemovitostí od roku 2015 vzrostly o více než dvacet procent. Počet stavebních povolení klesl za pět let o více než dvacet procent. Nejde jen o krizi v oblasti bydlení. Jde o sociální krizi,“ prohlásila šéfka EK. Podle ní si například zdravotní sestry, učitelé či hasiči nemohou dovolit bydlet v místě, kde pracují, studenti opouštějí studium, protože si nemohou dovolit platit nájem, a mladí lidé odkládají založení rodiny.
