Významná část ruských sil zůstává u ukrajinských hranic, uvedl Blinken v Kyjevě

Nahrávám video

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena zůstává u hranic s Ukrajinou významný počet ruských vojáků a vojenského vybavení navzdory ruským proklamacím v dubnu, kdy Moskva ohlásila stažení vojsk. Vyzval proto Rusko, aby upustilo od agresivního chování. Uvedl to při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Blinken pak po setkání s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou podle agentur Reuters a AFP zopakoval, že Spojené státy podporují ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a nezávislost.

„Rusko stáhlo některé síly, ale jejich významná část u ukrajinských hranic zůstává,“ uvedl Blinken podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci se Zelenským. „Rusko má kapacitu v krátké době podniknout agresivní kroky, pokud se k tomu rozhodne,“ dodal a Moskvu podle AFP vyzval, aby ukončila „agresivní akce“.

Blinken rovněž prohlásil, že Spojené státy stále aktivně hledají způsob, jak zvýšit svou podporu Ukrajině v otázce bezpečnosti.

Podle ukrajinského prezidenta hrozba ze strany Ruska proti Ukrajině nadále trvá. „Považujeme (snížení počtu ruských vojáků) za příliš pomalé, hrozba proto přetrvává,“ sdělil Zelenskyj. Podle ruské agentury Interfax rovněž uvedl, že podél hranic s Ukrajinou je asi 75 tisíc ruských vojáků s vojenskou technikou. „Naše rozvědka a naše armáda zaznamenaly jen 3500 vojáků, kteří se začali stahovat a opustili území okupovaného poloostrova Krym,“ uvedl Zelenskyj.

Zelenskyj také vyzval NATO, aby posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, a požádal Spojené státy, aby na červnovém summitu Severoatlantické aliance podpořily snahu Kyjeva připojit se k Akčnímu plánu členství v NATO.

Kuleba: Obáváme se „plíživé anexe“ Azovského moře Ruskem

Situace na východě země, kde už sedmým rokem pokračuje konflikt Ukrajiny s Ruskem, se v poslední době vyostřila. Kyjev a na druhé straně ruští bojovníci s lokálními separatisty se navzájem obviňují z čím dál častějšího porušování klidu zbraní a potyček. Podle Kyjeva od začátku roku vojenské síly koordinované Ruskem zabily 34 ukrajinských vojáků.

Ukrajinská média ve čtvrtek s odvoláním na velení armády oznámila, že při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic byl zabit další ukrajinský voják a další utrpěl těžká zranění.

Rusko zároveň nedávno posílilo stavy vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z eskalace konfliktu. Kreml tvrdil, že jde o vojenská cvičení. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc oznámil, že nařídil návrat vojáků do posádek.

Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v rozhovoru se CNN tlumočil své obavy, že Rusko usiluje o „plíživou anexi“ vod Azovského moře, které podle ujednání z roku 2003 mají sdílet jak Rusko, tak Ukrajina.

Rusko v dubnu ohlásilo, že kvůli vojenským cvičením až do října 2021 uzavře pro armádní a státní lodě plavící se pod jinou než ruskou vlajkou část Černého moře u Kerčského průlivu, který ho spojuje s Azovským mořem. Ukrajinské ministerstvo v reakci na toto rozhodnutí uvedlo, že regulovat pohyby v těchto vodách přísluší ve skutečnosti Ukrajině a že Rusko porušuje právo na svobodnou plavbu v mezinárodních vodách úžiny, garantované úmluvou OSN o mořském právu.

Maas volá po summitu USA a Ruska

K jasnému přístupu vyzval německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Vůči Rusku musíme být jasní ve slovech, zároveň musíme být připraveni k dialogu, a to nejen v souvislosti s východní Ukrajinou, ale i s jinými tématy,“ řekl Maas.

Stažení ruských vojsk od hranic s Ukrajinou označil za klíčový předpoklad pro uvolnění napětí. „Jsem mimořádně potěšen a s ulehčením sleduji, že se tamní situace zklidnila,“ dodal.

Problematické podle Maase je, že jádro sporu se dosud nepřiblížilo k vyřešení. „Čím déle bude řešení konfliktu na východní Ukrajině odkládáno, tím více bude hrozit rychlá eskalace napětí,“ uvedl. Pomoci by k tomu mohlo nejen setkání takzvané normandské čtyřky, kam patří Ukrajina, Francie, Německo a Rusko, ale především summit prezidentů USA a Ruska.

„Je velmi důležité, aby se summit uskutečnil,“ řekl Maas o možném setkání obou prezidentů, které Joe Biden navrhl, ale které ještě Vladimir Putin nepotvrdil.

První návštěva člena Bidenovy administrativy na Ukrajině

Blinken do Kyjeva zavítal jako první vysoce postavený představitel Spojených států od ledna, kdy se ujal úřadu demokratický prezident Joe Biden. „Jsem zde z velmi prostého důvodu, a sice abych jménem prezidenta Bidena znovu potvrdil náš závazek ve prospěch ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti,“ prohlásil šéf americké diplomacie po setkání se svým ukrajinským kolegou Kulebou.

Americký ministr podle AFP dále řekl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci Ukrajině s „posílením demokracie, budováním institucí a uspíšením protikorupčních reforem“. Po řešení korupce na Ukrajině Západ volá už delší dobu.

Americké ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo znepokojení nad krokem ukrajinské vlády, která se rozhodla odvolat šéfa energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva, jenž byl podle agentury AP nakloněn reformám.

Tím, že Blinken zamířil na Ukrajinu poměrně brzy po nástupu nové americké administrativy a ještě před cestou do Ruska, vyslala americká diplomacie signál, že Ukrajina je pro vládu prezidenta Bidena v zahraniční politice jednou z priorit, uvedla před setkáním státníků v Kyjevě agentura AP. Zároveň však podle ní nebylo jasné, co konkrétního návštěva přinese.

Ukrajina chce do západních struktur

V Kyjevě podle AP panovala velká očekávání – například v podobě silné podpory pro vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance nebo dodávek vojenského vybavení.

„Ukrajina potřebuje silný signál týkající se evropských a euroatlantických vyhlídek,“ uvedl Zelenskyj v pondělí na Twitteru s odkazem na snahu Kyjeva rozšířit řady členských zemí NATO a Evropské unie. „Odkládání této otázky na ,později‘, ,jednoho dne‘, ,v příštích deseti letech‘ musí skončit,“ doplnil.

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a vojensky podpořilo ozbrojené povstání lokálních separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi.

Velké boje na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly více než 14 tisíc životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 14 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 44 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.