Madagaskarská sněmovna rozhodne o odvolání prezidenta, ten uprchl ze země

Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf Senátu. V pondělí Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.

Současnou krizi před třemi týdny zažehly protesty, které mimo jiné vyústily ve smrt 22 demonstrantů, pád vlády a vzbouření elitní armádní jednotky proti hlavě státu.

„Naše ústava nám dává právo prezidenta obžalovat, a proto ho obžalujeme,“ řekl vůdce opozice Siteny Randrianasolniaiko.

Média informovala, že Rajoelina ostrovní zemi opustil, což později potvrdily různé zdroje. Například Randrianasolniaiko se odvolával na zaměstnance prezidentské kanceláře a francouzská rozhlasová stanice RFI uvedla, že Rajoelina po dohodě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odletěl francouzským vojenským letadlem.

Rajoelina v prohlášení uvedl, že čelí opakovaným pokusům o atentát, proto se rozhodl ukrýt. „Skupina vojáků a politiků mě plánovala zavraždit,“ řekl podle AFP. Exprezident, který byl v minulosti také starostou hlavního města, se k moci dostal po převratu. Vyzval k respektování ústavy, což je podle něj cesta k vyřešení stávající politické krize.

Macron během summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu vyzval k zachování ústavního řádu a pořádku na Madagaskaru, napsala agentura Reuters. Zároveň uvedla, že Macron zatím nepotvrdil zprávy, podle nichž Francie pomohla Rajoelinovi uprchnout ze země. „Dnes (v pondělí, pozn. red.) nebudu nic potvrzovat,“ citovala Macrona agentura AFP. „Chci jen vyjádřit naše velké znepokojení,“ poznamenal francouzský prezident.

Senát oznámil, že svého předsedu zbavil úřadu, načež se dočasným šéfem komory stal Jean André Ndremanjary. Ten navíc v nepřítomnosti prezidenta přebírá jeho funkci, a to až do konání voleb.

Rajoelina se ocitl v izolaci poté, co se k tisícům demonstrantů v sobotu přidala elitní armádní jednotka CAPSAT, která převzala kontrolu nad všemi ozbrojenými silami v zemi. Členové CAPSATu se tentýž den střetli s pořádkovými silami, které se pokoušely protesty potlačit. Jeden voják při střetech přišel o život. Prezident dění označil za pokus o nelegální a násilné převzetí moci, které je v rozporu s ústavou a demokratickými principy.

Převzetí kontroly nad armádou

Generál Démosthène Pikulas složil přísahu jako náčelník generálního štábu během ceremoniálu, kterého se zúčastnil ministr ozbrojených sil Manantsoa Deramasinjaka Rakotoarivelo. „Dávám mu své požehnání,“ řekl ministr o generálovi, kterého vybrala jednotka CAPSAT.

„Od této chvíle budou všechny rozkazy madagaskarské armády – pozemní, letecké i ostatní – pocházet z velitelství CAPSAT,“ uvedli důstojníci jednotky v nahraném vystoupení.

Její velitel, plukovník Michael Randrianirina v řeči k davu prohlásil, že odstoupit musí prezident, jeho nový premiér a velitel četnictva. „Říkáme tomu převrat? Ještě nevím,“ řekl.

CAPSAT už dříve oznámila, že odmítne rozkazy k použití zbraní proti demonstrantům, a kritizovala policisty, které lidé obviňují z tvrdých zásahů proti protestujícím.

Podle OSN bylo při protestech zabito nejméně 22 lidí, někteří bezpečnostními silami a jiní při násilnostech vyvolaných kriminální gangy a lupiči. Rajoelina minulý týden uvedl, že bylo potvrzeno 12 úmrtí a všechny tyto osoby byly lupiči a vandalové.

Zastavené lety

„Vzhledem k bezpečnostní situaci na Madagaskaru pozastavuje Air France lety mezi pařížským letištěm Charlese de Gaullea a Antananarivem do 13. října včetně,“ oznámila společnost Air France.

Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Ten sice na počátku měsíce rozpustil parlament a odvolal vládu, svou funkci ale vykonává dál.

Vojáci, kteří vyzvali armádu, aby přestala zasahovat proti demonstrantům, pocházejí z kontingentu CAPSAT v distriktu Soanierana na předměstí města Antananariva. V roce 2009 vojenská základna Soanierana vedla vzpouru při lidovém povstání, které přivedlo k moci Rajoelinu.

Manifestace na Madagaskaru se inspirovaly takzvanými protesty generace Z v Keni či Nepálu, kde po několikadenních střetech zahynulo 73 lidí a kde rezignoval 9. září předseda tamní vlády. Jde o největší protesty, jaké ostrov za poslední roky zažil, a zároveň o nejvážnější problém, kterému Rajoelina od svého znovuzvolení v roce 2023 čelí, napsala agentura Reuters.

Navzdory bohatým zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 32milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Světová banka uvedla, že v roce 2022 žilo téměř 75 procent obyvatel Madagaskaru pod hranicí chudoby.

Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...