WHO kvůli opičím neštovicím vyhlásila nejvyšší stupeň varování. Velké riziko je v Evropě

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

„Rozhodl jsem se vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,“ oznámil v sobotu generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval také země světa, aby se pokusily zastavit šíření opičích neštovic. Ty podle něj dosud postihly přes šestnáct tisíc lidí v 75 zemích. Uvedl také, že riziko ve světě je relativně mírné, kromě Evropy, kde je vysoké.

Šéf WHO připomněl, že před měsícem svolal krizový výbor, který měl vyhodnotit riziko opičích neštovic. Tehdy podle něj bylo zaznamenáno na 3040 případů ve 47 zemích, a výbor proto došel k závěru, že tato nemoc není ohrožením zdraví světového významu.

Jedním z důvodů, proč kromě nárůstu případů krizový výbor své stanovisko přehodnotil, byla otázka, zda se opičí neštovice více šíří i mezi zranitelnými skupinami obyvatel, například dětmi. Spojené státy například teprve tento pátek odhalily první dva případy opičích neštovic u dětí, napsala agentura Reuters.

Experti nebyli v otázce vyhlášení varování jednotní

Členové expertního výboru, kteří rozhodli o vyhlášení nejvyššího stupně varování, byli nicméně v názoru rozděleni. Devět bylo proti a šest pro, rozhodující hlas měl Tedros. Podle zdrojů agentury Reuters přispěla k jeho rozhodnutí i skutečnost, že je na trhu stále malé množství vakcín proti této nemoci.

Označení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) má mimo jiné pomoci ke koordinované mezinárodní akci a k větším investicím do sdílení vakcín.

Tedros také uvedl, že opičí neštovice se šíří hlavně mezi muži, kteří mají sexuální vztahy s muži, zejména s více partnery. Zdůraznil ale rovněž, že tato informace nesmí vést ke „stigmatizování či diskriminaci“, která může být stejně nebezpečná jako virus.

Od května se opičí neštovice šíří mimo Afriku

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Demokratické republice Kongo v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Letos v květnu se ale začaly šířit i mimo tyto země, první případy byly zaznamenány v Británii, Portugalsku či Španělsku. Necelé dvě desítky případů se potvrdily i v Česku.

Mezi příznaky tohoto onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...