Z kritika se Vance stal nejbližším Trumpovým spojencem

Devětatřicetiletý senátor z Ohia, celým jménem James David Vance, se dostal do povědomí širší veřejnosti jako autor knihy Hillbilly Elegy (Americká elegie), v níž vzpomíná na dospívání v oblasti takzvaného „rezavého pásu“, tedy amerického regionu postiženého úpadkem tradičního těžkého průmyslu. Vance z regionu odešel po střední škole, kdy na čas vstoupil do námořní pěchoty. Posléze vystudoval právo na prestižní Yaleově univerzitě. Po promoci a před vstupem do politiky se živil jako spekulant.

V Senátu působil Vance před svou nominací na viceprezidenta jen dva roky. Během té doby ostře oponoval americké podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Deník The Wall Street Journal označuje v tomto směru Vanceovo odmítání podpory Kyjeva za ještě agresivnější, než je to Trumpovo.

Vance svou kritikou nešetří ani stávajícího prezidenta USA Joea Bidena. Šéf Bílého domu kandidoval podle Vance před čtyřmi lety jako „prázdné plavidlo“. Teď, když Biden chce post prezidenta obhajovat, si od Trumpova kandidáta na viceprezidenta vysloužil označení za „neschopného člověka“, informuje server BBC.

Z kritika následníkem

Kousavým výpadům republikánského senátora se svého času nevyhnul ani samotný Donald Trump. Ještě v roce 2016 Vance veřejně uvažoval nad tím, že by Trump mohl být americký Hitler. Jeho kritika Trumpa došla až do té míry, že se v roce 2016 objevily spekulace o Vanceově možné spolupráci s tehdejší prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou. Vance sám tehdy zvažoval, že Clintonové vyjádří podporu, připomněl amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Negativních výroků na Trumpovu adresu Vance podle svých slov později litoval. Doslova v této věci uznal, že o exprezidentovi a svém nynějším spolupracovníkovi „říkal špatné věci“, připomíná BBC.

Podle Jana Beneše souvisela změna názoru u Vance se senátními volbami v roce 2022. „Vance tam čistě pragmaticky zvolil trumpismus jako cestu, kterou se vydává. (...) Vždy ale byl konzervativec, příznivec toho, čemu říkáme křesťanský nacionalismus, byť se o Trumpovi často hanlivě vyjadřoval. Jen ten populismus mu pak začal být bližší,“ vysvětlil Beneš.

Podle vedoucího katedry Severoamerických studií FSV UK Jakuba Hornáta lze teď novopečeného kandidáta na viceprezidenta označit za jednoho z nejsilnějších ideologů strany. „Vance de facto představuje druhou generaci hnutí trumpismu, tedy agendy, která v tuto chvíli spojuje Republikánskou stranu,“ shrnul Hornát. „Vance je v některých názorech i konzervativnější než Trump, jeho pozici mu tak lze navzdory minulosti věřit. Žádnou další změnu v jeho názorech bych nečekal,“ souhlasil Beneš.

Vance byl podle obou akademiků favoritem na zisk nominace, a jeho výběr tak není překvapivý. Hornát označil nominaci za republikánskou sázku na budoucnost, kdy není vyloučeno, že by se Vance mohl stát i republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2028. „Republikánskou stranu teď ovládá trumpovské křídlo, disent je potlačený. Byť by se určitě našli lidé, například senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, kteří s Trumpem ani Vancem nesouhlasí,“ doplnil Beneš.

Kritik evropské obrany

Vance je jedním z největších zastánců izolacionismu v Republikánské straně. Trumpovi má pomoct získat podporu v amerických státech, kde mají dosud převahu demokraté. Deník Washington Post označuje jeho výběr za potvrzení rozmachu populistického křídla uvnitř Republikánské strany. Její konzervativní část i někteří sponzoři jsou naopak podle deníku znepokojeni.

Nervózní je také část evropských spojenců Spojených států, uvádí server Politico. Důvodem k tomu jsou podle něj rostoucí obavy z toho, že by Spojené státy mohly v případě Trumpova zvolení přerušit pomoc Ukrajině a ustoupit od dalších transatlantických priorit.

Vance hrál ústřední roli ve snaze zmařit návrh zákona o pomoci Ukrajině v Senátu na začátku letošního roku. Balík prošel, Vance ale svůj názor nezměnil. „Jednoduše nemáme výrobní kapacity na to, abychom donekonečna podporovali pozemní válku ve východní Evropě,“ uvedl v únoru v rozhovoru pro Politico.

Vanceův postoj k zahraniční politice zahrnuje i kritiku Evropy a NATO. V dubnovém projevu v americkém Senátu vytkl Evropě, že nevydává dostatečné prostředky na obranu: „Tři roky Evropané tvrdí, že je Vladimir Putin pro Evropu existenční hrozbou. A po tři roky nedokázali reagovat tak, jako by to byla skutečně pravda,“ vytkl evropským spojencům.

Volný trh a protekcionismus

Od tradičního přístupu republikánů se J. D. Vance lišil podle listu Washington Post přístupem k vládním zásahům do ekonomiky, a to v souvislosti s někdejšími sympatiemi k liberálům. Svého času dokonce ocenil protikartelovou činnost Bidenovy vlády nebo demokratickou politiku bydlení. Republikánský kandidát na viceprezidenta také v minulosti vyzval ke zvýšení minimální mzdy, jednou se pak dokonce zastal zvýšení korporátní daně. Tím vším významně vybočil z republikánské linie, upozorňuje deník.

Podle něj to ale neznamená, že by se Vance s Trumpem teď v názorech na ekonomiku rozcházeli. Po Vanceově pragmatickém přechodu k čistě konzervativní linii jsou teď oba zastánci volného trhu, snižování daní nebo omezení vládního vlivu a federálních výdajů na sociální služby. Tedy tradičních republikánských témat, ale především pilířů Trumpova prezidentského programu, píše Washington Post.

Senátor z Ohia je i díky svému původu horlivým obhájcem amerického průmyslu a prosazuje cla na dovoz. Takové protekcionistické postoje podle serveru Politico rovněž trápí evropské politiky, protože by mohly ztížit obchodní vztahy mezi USA a Evropou.

Protekce amerického průmyslu je ale na druhé straně právě to, co na Vanceovi oceňuje Donald Trump. „J. D. má za sebou velmi úspěšnou podnikatelskou kariéru v oblasti technologií a financí. (...) Nyní, během kampaně, se bude hodně věnovat lidem, za které tak skvěle bojoval, americkým dělníkům a farmářům v Pensylvánii, Michiganu, Wisconsinu, Ohiu, Minnesotě a dál,“ napsal Trump, přičemž vyjmenoval několik států, které budou klíčové pro výsledek listopadových prezidentských voleb.