Z případu Sencov chce Putin vyjít jako vítěz. Ví, že jeho smrt by se mu nevyplatila, říká novinářka Procházková

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin si je velmi dobře vědom, kam až může v případu vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova zajít a co by pro něj znamenala Sencovova smrt, míní novinářka Petra Procházková. Sencov si už odpykal čtyři z uložených dvaceti let v ruském vězení, posledních zhruba 120 dní navíc drží hladovku a podle svého advokáta je ve špatném zdravotním stavu. Ve světě proto sílí kampaň za jeho propuštění. O případu Oleha Sencova s Petrou Procházkovou hovořil Martin Jonáš.

Už několikrát se uvažovalo o tom, jestli Vladimir Putin udělí Sencovovi milost. Je tato varianta podle vás už smetena ze stolu?
Myslím, že je tady určitá možnost, že osobní souboj mezi panem Sencovem a panem Putinem skončí nakonec tak, že Sencov bude buď propuštěn na milost, nebo za někoho vyměněn, nebo bude nalezena jiná forma toho, aby se z vězení dostal a byl vrácen na Ukrajinu. Ale aby z toho vítězně vyšel prezident Putin. Myslím, že to je to hlavní, co teď v Kremlu vymýšlejí, aby to dopadlo tak, aby Sencov nezemřel, ale aby vítězem tohoto souboje byl Kreml.

Proč to mají v Kremlu vůbec zapotřebí? Sestřenice Oleha Sencova říká: „Smrt mého bratrance by byla prohrou pro Vladimira Putina.“ Z jakého důvodu? Znamenalo by to pro Putina ztrátu kreditu u jeho voličů či v zahraničí?
Nemyslím si, že by to znamenalo ztrátu u vlastních voličů. Že by se Rusové nějakým zvláštním způsobem začali bouřit, že Oleh Sencov zemřel ve vězení.

Ale prezident Putin – a to se týká nejen kauzy Sencov – v těchto případech dokáže jít na hranu toho, co mu svět dovolí. Velmi dobře cítí, kde už to je příliš, kde už by narazil a kde už by třeba byly sankce takové, že by ho skutečně bolely. Kde už by se Rusko dostalo do těžké mezinárodní situace. Chápe, že smrt Sencova už by bylo něco, co by způsobilo ve světě takové pozdvižení, že by se mu to nevyplatilo. Bere to velice utilitárně. Takže smrt Sencova si nepřeje, ale zároveň si přeje, aby z toho osobního souboje vyšel on jako ten, jehož je to rozhodnutí. Nesmí to být tak, že by si to pan Sencov vynutil.

Zmínila jste, že by smrt Sencova nevyvolala mezi Rusy žádné velké pobouření. Víme, jak se Rusové k tomuto případu staví?
Víme. Především státní sdělovací prostředky, které sleduje obrovské množství Rusů, především voličů prezidenta Putina a strany Jednotné Rusko, o tom případu příliš neinformují, diváci příliš nevědí. Já na státní kanály koukám také a tam se o osudu pana Sencova nedovíte prakticky nic. Vůbec nic se nedozvíte o tom, jak dlouho drží hladovku, jak se cítí. Tudíž ten případ pro tyto lidi prakticky neexistuje.

Pokud se chcete v ruskojazyčném prostředí něco dozvědět, musíte na určité servery, musíte sledovat svobodnější internetová média. A to zdaleka nečiní každý. A z těch lidí, kteří to činí, ještě zhruba polovina až 60 procent si myslí, že Sencov chtěl skutečně páchat teroristické činy a trest si zaslouží.

Tedy velmi pohodlné hrací pole pro Vladimira Putina…
Myslím, že vynikající.

Nahrávám video

Celou kauzu doprovází ještě jeden zajímavý právní problém, neboť Oleh Sencov tvrdí, že je ukrajinským občanem a nespadá pod jurisdikci ruských orgánů. Moskva tvrdí opak. Z jakého titulu?
Je to velice jednoduché. Rusko pokládá Krym za ruské území a všichni občané Krymu, kteří se včas nezřekli ruského občanství, pasivně čekali, co se stane, se automaticky stali ruskými občany. To se přihodilo i Olehu Sencovovi. Ačkoliv sám nechce a má jen ukrajinský pas, z hlediska Moskvy je pokládán za ruského občana. A jeden z argumentů proti výměně je, že oni své občany s nikým vyměňovat nebudou. Pro ně je Sencov ruským občanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 42 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...