Zahraniční týmy marně čekají na marockou žádost o pomoc. Choulostivé téma jsou chudé vesnice, vysvětluje NYT

Nahrávám video

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Nejničivější zemětřesení za posledních sto let v Maroku si podle pondělních oficiálních čísel vyžádalo téměř 2900 životů, přičemž nejvíce obětí je v horských vesnicích v pohoří Velký Atlas.

Španělský hasič Juan López patří mezi první zahraniční záchranáře, kteří se do zasažených oblastí dostali. Stanici BBC popsal, že většina obydlí v tamních komunitách je postavena z kamenů nebo z nepálených cihel, na rozdíl od Turecka, kde po silném únorovém zemětřesení záchranáři ve výjimečných případech vytahovali zpod sutin přeživší i po dvou stech hodinách. Pevné sutiny podle Lópeze mohou zvýšit šance na přežití.

Opožděná pomoc

Novináři NYT odhadli, že zemětřesení srovnalo se zemí zhruba polovinu všech stavení ve vesnicích Velkého Atlasu. „Pomoc přišla opravdu až moc pozdě. Drtivá většina obětí neměla nic k pití, nic k jídlu ještě 48 hodin po zemětřesení, a to i v oblastech, kde byly silnice v dobrém stavu,“ uvedl marocký ekonom Fuád Abdelmumní.

Na nedostatek sanitek a dopravních prostředků celkově si stěžovali i někteří místní, kteří své sousedy o víkendu vytáhli ze sutin živé. Oni ale zemřeli, než je někdo mohl přepravit do marrákešské nemocnice.

Mlžení ohledně zahraničních nabídek

Marocká vláda byla od úderu zemětřesení ve svých prohlášeních zdrženlivá a o záchranných operacích informovala jen velmi obecně. Jádrem nečastých sdělení byla prohlášení krále Muhammada VI. nebo aktualizace počtu obětí podle ministerstva vnitra.

Ze zahraničí se naopak o víkendu začaly rychle ozývat projevy soustrasti a nabídky pomoci. Například český speciální hasičský tým USAR (Urban Search and Rescue) se specializací na vyhledávání v sutinách avizoval už v sobotu, že je připraven do Maroka odletět. V úterý ale čeští hasiči oznámili, že již s vysláním týmu nepočítají a ruší pohotovost.

Oficiální žádosti se nedočkali. „Nabídka naší pomoci nebyla akceptována,“ uvedla mluvčí hasičů Martina Götzová. Pomoc záchranných týmů má podle ní skutečně smysl v nejbližších hodinách a dnech po katastrofě. „S každým dalším dnem se už šance na záchranu životů rapidně snižují,“ podotkla.

S postupem času se množí spekulace, proč severoafrická země na nabídky nereaguje. „Maroko má historii opatrnosti, když přijde na vpouštění lidí do země… Maročtí vůdci jsou pyšní na tamní letiště, vysokorychlostní železnice, dálnice a resorty, ale citliví ohledně chudých vesnic, jako jsou ty, které byly zemětřesením zasaženy nejsilněji,“ píše NYT.

V podobném duchu se pro deník The Washington Post (WP) vyjádřila Samia Errazzoukiová ze Stanfordovy univerzity, která se specializuje na historii Maroka a na politické systémy. „(Marocký systém) je hodně centralizovaný a kontrolovaný, čili nic se nemůže stát bez povolení člověka o příčku výš. Schvalování nabídek pomoci se mohlo snadno ztratit v byrokratické síti,“ uvedla Errazzoukiová.

Zastání ze strany Paříže

Spekulace o politických motivacích marockých úřadů naopak odmítla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Maroko podle ní pomoc Francie neodmítlo, jak některá média dříve uváděla. Francie podle ministryně věnuje kolem pěti milionů eur (asi 124 milionů korun) francouzským i mezinárodním neziskovým organizacím, které podporují Maroko, a francouzští záchranáři jsou podle ní nadále připraveni do země odletět.

Podle politického geografa Michaela Romancova z Fakuty sociálních věd Univerzity Karlovy ale představa, že za nepřijetím některé pomoci jsou politické důvody, dává smysl. „V souvislosti s Marokem by mohl být velký problém, kdyby byla přijata nabídka humanitární pomoci od Tchaj-wanu, protože kdokoli přijme pomoc od Tchaj-wanu, mohl by být zásadním způsobem kritizován ze strany Číny,“ řekl v Horizontu ČT24.

V Maroku nyní pomáhají týmy z Velké Británie, Kataru, Španělska a Spojených arabských emirátů. Žádost kromě českých týmů nedostali z marocké strany například Američané, Tchajwanci ani Alžířané. Padesátičlenný tým záchranářů z Německa podle BBC o víkendu odcestoval na letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu k odletu do Maroka, kvůli chybějící oficiální žádosti se však musel vrátit domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...