Španělští poslanci schválili rozšířenou amnestii pro katalánské separatisty

Nahrávám video

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Dolní komora španělského parlamentu ve čtvrtek schválila vládní návrh zákona o amnestii pro trestné činy spáchané v souvislosti se snahami o nezávislost Katalánska od listopadu 2011 do loňského listopadu. Zákon jde nyní do horní komory, která ho zřejmě neschválí, ale poslanci její odmítnutí pak přehlasují, informují španělská média. Podle nich by zákon měl vstoupit v platnost nejpozději koncem května.

Původní návrh počítal s amnestií pro ty, kteří byli stíháni za nenásilné činy související se snahou o nezávislost Katalánska od ledna 2012 do loňského listopadu. Patří sem i uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, po němž španělská justice odsoudila skupinu tehdejších politických lídrů.

Zákon však na konci ledna těsně parlamentem neprošel, neboť se amnestie netýkala trestných činů souvisejících s terorismem, kvůli nimž jsou někteří separatističtí politici vyšetřováni, a to včetně Puigdemonta.

Šance na to, že tentokrát poslanci zákon schválí, byly vysoké. „I posledně to vypadalo, že by to mělo projít, ale na poslední chvíli Katalánci, lidově řečeno, cukli a řekli, že by chtěli rozšířit seznam osob, na které by se amnestie měla vztahovat,“ zhodnotila redaktorka ČT Kristina Marie Kubcová.

Socialisté španělského premiéra Pedra Sáncheze tak nyní souhlasili s použitím užší unijní definice terorismu. Nový návrh prošel první zkouškou už 7. března, kdy jej justiční výbor dolní parlamentní komory těsným poměrem hlasů podpořil.

Slib amnestie pro katalánské separatistické vůdce umožnil vznik vlády Pedra Sáncheze. Volby v roce 2023 těsně vyhrála Lidová strana, nicméně nedokázala získat podporu k sestavení kabinetu. Tu naopak získal vůdce socialistů Sánchez výměnou za to, že jeho kabinet tento zákon schválí. Menšinový kabinet nyní stojí na podpoře menších stran a bez hlasů dvou separatistických formací, pravicové Junts a republikánské levice ERC, se neobejde.

Sánchez nadbíhá separatistům, zní od lidovců

Od lidovců zaznívá ostrá kritika, dle nich premiér „nadbíhá“ separatistům a může tak být snadno vydíratelný. „Dle lidovců by Katalánci mohli výhledově požadovat i samotné referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku, tentokrát s podporou Madridu,“ upozornila Kubcová s tím, že takový krok však španělský premiér odmítá.

Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo se také nechal slyšet, že Sánchezova vláda chce nechat „velmi závažné zločiny proti srdci Evropské unie bez trestu“. Podle něj Sánchézovi jde jen o to se „ještě chvíli udržet v křesle premiéra“.

Socialisté svou pozici hájí argumentem, že s ohledem na Katalánsko je nutné „zasypat příkopy“, které ve španělské společnosti vznikly, a zákon o amnestii k tomu může přispět.

Nahrávám video

Až zákon vstoupí v platnost, bude aplikace amnestie v rukou soudců. Autoři zákona ale podle televize RTVE věří, že text dává soudcům jen malý manévrovací prostor pro to, aby amnestii pro dané činy neuznali. I pozměněný návrh vylučuje amnestii pro závažné trestné činy, jako je terorismus, ale je víc konkrétní a odkazuje na evropské právo.

Lidovci, kteří loni na podzim proti Sánchezově snaze prosadit zákon organizovali i demonstrace, mohou podat stížnost k ústavnímu soudu, který může požádat o vyjádření také Soudní dvůr EU. Podle RTVE ale není pravděpodobné, že by takto lidovci mohli zákon zneplatnit.

Puigdemont, který se od roku 2017 před španělskou justicí ukrývá v Belgii, se již nechal slyšet, že se po schválení zákona chce vrátit do vlasti, a hovořil i o tom, že bude letos usilovat o další mandát europoslance. Mohl by se o návrat do politiky pokusit i při předčasných regionálních volbách v Katalánsku, které byly vyhlášeny ve středu.

Pokud těsná většina vládních a katalánských poslanců spolu s dalšími malými stranami zákon prosadí, dostanou jej na stůl senátoři. V horní komoře mají však většinu lidovci, což podle médií může přijetí zákona zdržet i o několik měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...