Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.

Írán podniká na židovský stát raketové útoky od pátečního večera poté, co Jeruzalém zaútočil na vojenské cíle a jaderná zařízení v Íránu.

Podle Arakčího bylo cílem izraelských úderů sabotovat rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy o íránském jaderném programu. Šéf íránské diplomacie tvrdí, že to ukazuje, že židovský stát byl proti dohodě o jaderném programu. Tu bylo možné uzavřít po nedělním kole jednání, které nakonec kvůli izraelským úderům Írán zrušil. Arakčí dodal, že Spojené státy musely dát Izraeli souhlas s údery na Írán.

„Pokud chtějí prokázat svou dobrou vůli, musí Spojené státy odsoudit izraelské údery na íránská jaderná zařízení,“ řekl. Dodal, že těmito údery Izrael překročil další meze.

Írán zároveň v sobotu pohrozil Spojeným státům, Francii a Velké Británii útokem na jejich základny a jednotky v regionu, protože je viní z pomoci Izraeli při sestřelování svých raket. Trump v reakci uvedl, že americká armáda v případě íránského útoku na své pozice odpoví „plnou silou a mocí“. „USA by se mohly v situaci angažovat,“ dodal později v neděli americký prezident a uvedl, že je „otevřen“ myšlence, aby se ruský vládce Vladimir Putin stal mediátorem mezi Izraelem a Íránem.

Netanjahu: Izrael vede boj o svou existenci

Izraelský premiér Netanjahu v neděli uvedl, že údery Íránu na civilisty jsou úmyslné. „Írán zaplatí velmi vysokou cenou za vraždění civilistů,“ prohlásil.

Podle něj úder na město Bat Jam u Tel Avivu, kde íránská raketa zabila v noci na neděli šest lidí, ukazuje, proč Izrael říká, že s Íránem sehrává boj o vlastní existenci. „Představte si, co by se stalo, kdyby měl Írán jadernou zbraň, kterou by mohl použít proti izraelským městům,“ poznamenal Netanjahu.

Nahrávám video

Írán neplní závazky ohledně jaderného programu

Jaderná dohoda z roku 2015 známá pod zkratkou JCPOA měla zajistit, že Teherán využije nukleární energii pouze pro mírové účely. Mezi jejími signatáři byly kromě Íránu a USA i Evropská unie, Čína nebo Rusko. Americký prezident Trump však dohodu vypověděl, když byl v úřadu prezidenta poprvé a na Írán uvalil tvrdý sankční režim.

Jeruzalém říká, že zaútočil na Írán, aby zamezil vyvinutí jaderných zbraní znepřáteleným teokratickým režimem. Írán oficiálně popírá, že usiluje o výrobu jaderných zbraní, ve čtvrtek ovšem Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu.

V souvislosti s tím, v pátek po izraelském útoku, český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvedl, že má velkou míru pochopení pro vojenskou akci, která směřuje k tomu, aby odvrátila výrobu jaderné bomby v regionu. Jak ale píše BBC, Izrael sám pravděpodobně disponuje nukleárními zbraněmi jako jediná země v regionu, ačkoliv to nepřiznává ani nevyvrací.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v neděli telefonicky hovořil s Netanjahuem, který ho o vývoji na Blízkém východě informoval. Předseda vlády stejně jako Lipavský vyjádřil pochopení pro nutnost zastavení íránského jaderného a raketového programu i přání maximálně chránit civilisty žijící v Izraeli, Íránu, Gaze nebo kdekoli jinde.

Netanjahu uvedl, že útoky židovského státu zbrzdily jaderný program Teheránu možná o několik let. Írán v reakci na ně zahájil sérii raketových a dronových útoků na izraelská města.

Dopady íránského útoku na Izrael
Zdroj: Reuters/Ronen Zvulun

„Pokud se agrese zastaví, tak se zastaví i naše odezva,“ tvrdí podle agentury AP Arakčí. Podle něj si Írán nepřeje, aby se konflikt rozšířil i na další země v regionu. O to se podle něj snaží Izrael údery na pole Jižní Pars, které Írán sdílí s Katarem. „Zatahovat do konfliktu Perský záliv je strategickou chybou,“ prohlásil ministr. Arakčí také kritizoval západní vlády za to, že odsoudily Írán, místo Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...