„Zázrak na Visle“ vyhnal bolševiky od Varšavy a posunul polské hranice na východ

Bitva o Varšavu, která se před polským hlavním městem rozhořela před sto lety, byla dovršením střetu mezi bolševickou expanzí na západ a úsilím obnoveného Polska o znovunabytí dříve ztracených území na východě. Zcela naplnit se nepodařilo ani jedno. „Zázrak na Visle“ ale zastavil bolševické rozpínání a po poválečných mírových rozhovorech získalo Polsko některá bývalá teritoria zpět.

Po bolševické revoluci v Rusku a konci první světové války panovala ve východní Evropě velmi zmatená situace.

V oblasti bývalého Litevského velkoknížectví, které zahrnovalo dnešní Litvu, Bělorusko, velkou část Ukrajiny a menší části současného Polska a Ruska, se střetávaly zájmy Polska, Ruska, Litvy a ukrajinských a běloruských aktivistů usilujících o nezávislost.

Rusko usilovalo o ovládnutí bývalých součástí carského impéria a rozšíření komunismu dál do Evropy. Zejména pak do poraženého Německa, které se po válce zmítalo v ekonomickém a politickém chaosu a kde vypukla – konkrétně v Berlíně a Mnichově – povstání levicových radikálů.

Vůdce opět nezávislého Polska, maršál Józef Piłsudski, zase snil o obnově Polsko-litevské unie (Rzeczpospolity) v hranicích z roku 1772, tedy před prvním dělením Polska. „Nová polská vláda v čele s Piłsudským spatřovala hlavní hrozbu pro nový stát v Rusku a občanskou válku ‚rudých‘ a ‚bílých‘ vnímala jako příležitost k oslabení tradičního nepřítele,“ uvádí historik Jan Křen v knize Dvě století střední Evropy.

Poláci došli až do Kyjeva

V únoru 1919 proto Varšava zahájila tažení na východ. Vyhnala Rudou armádu z Vilniusu, který měl pro Polsko velký historický význam, dál se ale o město přela s Litvou. „V zimě 1919–20 byl Piłsudski přesvědčen, že je Rusko možné porazit na bojišti a otázka Wilna (Vilniusu) se pak vyřeší sama,“ podotkl historik Tymothy Snyder v knize Obnova národů.

V dubnu 1920 zahájilo Polsko s pomocí vojsk Symona Petljury, jednoho z tehdejších ukrajinských vůdců, velkou ofenzivu proti bolševickému Rusku a o měsíc později dobylo Kyjev. Už v červnu však podnikla bolševická Rudá armáda zdrcující protiofenzívu.

„V blízkosti Varšavy je centrum polské buržoazní vlády, ale i centrum mezinárodního imperialismu… to nám dovoluje zaútočit na tento systém, a to nejen v Polsku, ale i v Německu a Británii,“ napsal v červnu bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin.

Bolševici se pokusili využít svého postupu k nastolení vlastního režimu na polském území a v Białystoku vyhlásili v červenci Polský prozatímní revoluční výbor, jehož členem byl i nechvalně proslulý šéf tajné policie Čeka Felix Edmundovič Dzeržinskij. Dohodové státy se mezitím snažily o zprostředkování v konfliktu. Londýn tlačil na Poláky, aby se zřekli Vilniusu, Volyně a východní Haliče a přijali hranice určené takzvanou Curzonovou linií, uvádějí autoři Dějin Ukrajiny z Nakladatelství Lidové noviny.

Polsko před válkou s Ruskem (červeně), Curzonova linie (modře) a polské územní zisky po válce (zeleně)
Zdroj: Webcyss/Wikimedia Commons

Bitva o Varšavu trvala třináct dnů

Rudá armáda nakonec zatlačila polské síly až k Varšavě. „Běželi jsme celou cestu do Kyjeva a běželi jsme celou cestu zpátky,“ popsal obrat na frontě podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda jeden polský voják. Jízdní armáda generála Semjona Buďonného prolomila polské pozice, čímž spolu s jednotkami generála Michaila Tuchačevského zapříčinila kolaps celé polské fronty.

V červenci Piłsudski vystoupil se zásadním projevem k polskému národu. „Občané Rzecipospolité! Vlast vás potřebuje! Nepřátelé nás obkličující ze všech stran. … Ať se nápor bolševismu rozbije o hruď národa. Ať na volání Polska nechybí žádný z jeho věrných a pravých synů, aby dle vzoru svých otců i dědů srazili nepřítele Rzecipospolité k jejím nohám. Vše za vítězství vše! Do zbraně!“ řekl v něm mimo jiné. Výzva se neminula účinkem a do armády se přihlásilo na sto tisíc dobrovolníků.

Samotný bolševický útok na Varšavu začal 13. srpna, o den později ale přišel polský protiútok překročením řeky Wkra. Podle některých pramenů nastal obrat 15. srpna, tedy v den Nanebevzetí Panny Marie. A právě její přímluvě katoličtí Poláci často přisuzují úspěch v „zázraku na Visle“.

Piłsudského armáda dokázala postoupit o 70 kilometrů během 36 hodin. Tuchačevskij si pak 18. srpna ve svém velitelství v Minsku uvědomil hrozící porážku a vydal rozkaz k ústupu a přeskupení. Poláci ale postupovali dál, během šesti dní postoupili o více než 150 kilometrů na východ. Polská armáda se dostala až téměř k Minsku a Tuchačevskij rozkázal stažení Rudé armády zpátky k řece Bug.

„Zázrak na Visle“ trval třináct dnů, do 25. srpna. Ruská fronta se pak zhroutila 31. srpna. V bitvě bojovalo 113 tisíc Poláků, z nichž 4500 padlo a deset tisíc bylo ztraceno. Ze 140 tisíc rudoarmějců jich nepřežilo nejméně deset tisíc a přes 65 tisíc bylo zajato.

Hranice meziválečného Polska byly narýsovány v Rize

Rudá armáda se z porážky u Varšavy už nevzpamatovala a po několika dalších prohrách přistoupila na příměří. V Rize pak byly zahájeny mírové rozhovory.

Polsko na nich však nezastupoval Piłsudski či jeho přívrženci, kteří prosazovali vznik jakési federace národů dříve sdružených v Polsko-litevské unii. V polské delegaci měli převahu národní demokraté, kteří ovládali kabinet a parlament a usilovali o Polsko s převahou Poláků. Odmítli proto v Rize nabídku Minsku a dalších území, které tehdy Polsko okupovalo, píše Snyder.

I tak ale Polsko získalo směrem na východ víc, než předpokládala Curzonova linie, včetně mnohých území s převahou Bělorusů a Ukrajinců. Rižský mír z března 1921 stanovil polsko-ruskou hranici v linii Desna-Słucz-Korzec-Zbrucz, která na východě téměř kopírovala stav při druhém dělení země v roce 1793. Součástí meziválečného Polska se nakonec stal i Vilnius. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 2 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 2 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 3 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 3 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 4 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.