Zdravotnický systém se hroutí a hrozí občanská válka, varuje v rozhovoru myanmarská lékařka

Nahrávám video

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Kolaps společnosti, ekonomiky i zdravotnictví. Tak lékařka z Myanmaru popisuje každodenní realitu ve své zemi. Kvůli její bezpečnosti i ochraně rodiny vystupuje anonymně. „Pokud to mohu srovnat, je to jako kdybyste se v České republice po roce 1989, po sametové revoluci, museli po pěti letech vrátit do komunistického režimu,“ shrnula lékařka.

Když se armáda po parlamentních volbách chopila moci, zadržela i svrženou myanmarskou vůdkyní Su Ťij.  Ta čelí řadě obvinění včetně korupce. Ačkoliv je nositelkou Nobelovy ceny za mír, mnozí jí vytýkají, že nezabránila genocidě Rohingů.

Rohingové jako muslimská menšina čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou uprchlo do sousedního Bangladéše. Lékařka si ale myslí, že tomu Su Ťij zabránit nemohla. Je to dle ní dobrý příklad toho, co se právě teď v Myanmaru děje. Armáda má podle ústavy právo, aby kdykoliv převzala moc od civilní vlády.

I když se ministerstvo zdravotnictví snažilo dělat maximum pro podporu rohingských uprchlíků, nebylo úplně možné jim pomoci, protože armáda má pod kontrolou všechny úřady. Dokonce i když chtěl zdravotník jít do uprchlických táborů, musel získat zvláštní povolení od armády. A to vám ve většině případů nedali, vzpomíná žena.

Junta vsadila na brutalitu

Vojenská junta ukončila pětiletou demokratickou přestávku a rozpoutala brutální zásahy proti oponentům. Při dohledu nad civilisty využívají vojáci odposlechy a monitorování jejich činnosti na internetu. Používají těžké zbraně včetně tanků ve městech. Pokud nemohou najít demonstranta, zatknou někoho z jeho rodiny, aby mu mohli vyhrožovat.

Hrozí vypuknutí občanské války. Z odlehlých oblastí přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády.

„Nechceme opět žít pod vedením vojenského režimu. A nechceme, aby naše nová generace trpěla stejně jako my za diktatury. Jedno je tedy jisté. Budeme bojovat, až zvítězíme,“ slibuje lékařka.

Covid stále ohrožuje

OSN varuje, že příští rok v důsledku koronaviru a vojenského převratu upadne v Mynamaru do chudoby na 25 milionů lidí, tedy téměř polovina populace. Dle lékařky je v zemi velká inflace –⁠ a projevuje se to i při nákupu základního zboží. Lidé musí stát ve frontě v bance například i od tří hodin v noci do jedenácti dopoledne, aby si mohli vybrat asi 150 dolarů za den. A někdy se na ně nedostane.

Lidé také čekají celé hodiny ve frontách na kyslík a těžce nemocní umírají doma. Bojí se jít do armádních nebo špatně vybavených nemocnic, které nemají dostatek lůžek ani personálu.

„Situace se zhoršuje, lidé umírají každý den. Máme třeba pět set mrtvých jen v jednom městě. Ale tato čísla se neukazují v oficiálních statistikách, protože umírají doma. Zdravotnické systémy se už zhroutily. Dotýká se to i léků proti koronaviru a jeho léčby. Takže i když pacient přijde do nemocnice, nepřijmou ho. Řeknou mu, aby se vrátil domů a tam se léčil sám,“ shrnula na závěr rozhovoru lékařka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.