Zelenskyj je sto dní prezidentem Ukrajiny. Vyhrál parlamentní volby a opřel se do Putina

„Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby v Donbasu,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj ve svém prezidentském inauguračním projevu. Ukrajince si získal slibem radikálních protikorupčních změn a stylizací do „sluhy lidu“ – takového, jakého hrál ve stejnojmenném populárním komediálním seriálu a po kterém pojmenoval i svou stranu. V úřadu je sto dní.

Zelenskyj zahájil svůj mandát spektakulárně – v inauguračním projevu oznámil rozpuštění parlamentu a nové volby. Jeho strana neměla v Nejvyšší radě zastoupení. Silné pozice v něm naopak měli stoupenci bývalého prezidenta Petra Porošenka, kteří se netajili záměrem kroky nové hlavy státu blokovat. A to činili.

Prezidentovo rozhodnutí o předčasných volbách někteří považovali za protiústavní a skupina dvaašedesáti poslanců ho napadla u ústavního soudu. Ten ale rozpuštění parlamentu a červencové volby místo řádných říjnových potvrdil.

Převážnou část ze svých prvních sta dnů v úřadě tak Zelenskyj věnoval kampani a situaci na politické scéně zcela převrátil. Sluha lidu drtivě zvítězil a s 254 z 450 mandátů získal v parlamentu absolutní většinu.

Složité vztahy s Ruskem

Prezident však i v době kampaně učinil několik kroků, které vzbudily pozornost. Ostře například zareagoval na rozhodnutí Vladimira Putina udělovat ruské občanství ve zjednodušeném režimu obyvatelům Donbasu žijícím pod vládou samozvaných separatistických republik.

Krok označil za ztrátu času, protože ruské občanství nemůže nikdo chtít. Na Facebooku napsal: „Dobře víme, co nabízí ruský pas. Právo být zatčen za mírný protest. Právo nemít svobodné volby. Právo zapomenout na základní lidská práva a svobody.“ Nakonec nabídl útočiště „lidem ze všech národů, které trpí pod autoritářskými a zkorumpovanými režimy. V první řadě Rusům, kteří dnes trpí možná nejvíc.“

Aktivně se také snaží o výměnu zajatců donbaské války. Jednání však zatím k výsledku nedospěla. Nepodařilo se mu ani vyjednat propuštění ukrajinských námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu. Také sliby míru a navrácení Rusy anektovaného Krymu zůstávají nesplněny.

Personální peripetie

Sledovaná byla i Zelenského personální rozhodnutí včetně obměny velké části gubernátorů. Naopak ministry zahraničí a obrany se prezidentovi vystřídat nepodařilo, poslanci to zablokovali.

Ukrajinci také sledovali obsazení postu šéfa prezidentské kanceláře. Zelenskyj jím jmenoval Andrije Bohdana, bývalého právníka oligarchy Ihora Kolomojského.

Za jeho loutku bývá Zelenskyj svými kritiky považován, byť to vehementně popírá a vyhýbá se veřejným setkáním s ním. Sám Kolomojskyj řekl webu Novoje Vremja, že se s novým prezidentem moc nevídá, ale že si volají. Tento podnikatel vlastní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil jako herec a na níž také oznámil svou kandidaturu.

Svého přítele, Ivana Bakanova, pak prezident jmenoval šéfem kontrarozvědky SBU. Na jiných pozicích se pak objevily podle většiny komentátorů respektované osobnosti, například v čele bezpečnostní rady stanul exministr financí Oleksandr Danyljuk, výkonnou radu státního obranného koncernu Ukroboronprom vede exministr hospodářství Aivaras Abromavičius a protikorupční politiku má v prezidentově kanceláři na starosti respektovaný odborník Ruslan Rjabošapka, kterého Zelenskyj navrhuje i na generálního prokurátora.

Začátkem září zasedne nový parlament, který bude prezidentovým spojencem. Pravděpodobně mu umožní obměnu vlády a začne schvalovat jeho návrhy zákonů. Teprve na podzim tedy bude mít Zelenskyj šanci naplno ukázat, jak vážně myslel svá protikorupční hesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...